13 C 322/2024-38 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 22 446,58 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela dne 20. 1. 2023 prostřednictvím webové stránky http://www., Anonymizováno, .cz smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do výše 15 200 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru a dalšími poplatky za objednané služby do data splatnosti. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému dne 20. 1. 2023 částku 15 200 Kč. Žalovaný požádal celkem třicetkrát o odklad splatnosti, tj. celkem o 280 dní s tím, že za toto prodloužení termínu splatnosti žalobkyni zaplatil částku 15 200 Kč; splatnost úvěru tak byla 26. 11. 2023. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žalobkyně uvedla, že vycházela z informací, které jí sdělil žalovaný (o počtu členů domácnosti, o pravidelných příjmech a výdajích) a posouzení jeho úvěruschopnosti provedla podle interní metodiky schválené ČNB, nahlédla do příslušných registrů (CEE, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů MVČR, TelcoScore, registr hledaných osob PČR, registr politicky aktivních osob, katastrální rejstřík, registr „sankční seznamy“) a vycházela z výpisů z běžného účtu žalovaného. Konkrétně tak žalobkyně vycházela z ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného ve výši 58 364 Kč. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně nesplatil, když kromě částky za odklad splatnosti neuhradil ničeho. Proto žalobkyně v žalobě požadovala dlužnou jistinu ve výši 15 200 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 960 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 1 100 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč, smluvní pokutu ve výši 2 021,58 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 425 Kč od 27. 11. 2023 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 20. 1. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, na jejímž základě se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku až do výše 15 200 Kč a žalovaný se zavázal společně s jistinou zaplatit žalobkyni taktéž poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 960 Kč, to vše formou jedné splátky splatné dne 19. 2. 2023. V rámci smlouvy byla dále sjednána služba “Klidné spaní” za poplatek 110 Kč měsíčně a služba “Presto” za poplatek 165 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku tak, že smlouva byla žalovanému zobrazena prostřednictvím webové stránky http://www., Anonymizováno, .cz a žalovaný smlouvu podepsal elektronickým SMS kódem, který byl zaslán na jeho mobilní telefon. Současně dle dokumentu s názvem „Autorizace ověření totožnosti“ došlo k ověření totožnosti žalovaného prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky platné od 1. 8. 2020 a Sazebník platný od 1. 12. 2021; oba dokumenty žalobkyně soudu předložila. V sazebníku je uveden mimo jiné poplatek za poskytnutí úvěru s jistinou od 15 001 Kč do 20 000 Kč na 30 dní ve výši 26 % z jistiny a dále poplatek za expresní vyplacení úvěru – služba „, Anonymizováno, “ ve výši 165 Kč. Dále je zde vyčíslen poplatek za odklad splatnosti úvěru – služba „, Anonymizováno, “ s tím, že splatnost úvěru lze takto prodloužit o 7, 14 nebo 30 dnů od původního data splatnosti a cena služby je závislá na době, o kterou bude splatnost odložena (o 7 dnů stojí jednu třetinu z poplatku za poskytnutí úvěru, o 14 dnů stojí jednu polovinu z poplatku za poskytnutí úvěru a o 30 dnů stojí stejně jako poplatek za poskytnutí úvěru). Službu „, Anonymizováno, “ je možné využít opakovaně, ale celková doba trvání úvěrové smlouvy může být maximálně 12 měsíců. Pokud by měl žalovaný zájem o odložení splatnosti, stačí poslat přesnou částku odpovídající délce prodloužení. V sazebníku je pak rovněž stanoveno, že žalobkyně je oprávněna požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky po splatnosti až do zaplacení stávajícího dluhu. Součástí smlouvy o úvěru byl i souhlas se zpracováním osobních údajů a údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru. Žalobkyně dále doložila kopii občanského průkazu žalovaného.4. Postup žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti klientů byl popsán v dokumentu „Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti“, z něhož vyplynulo, že žalobkyně prověřuje klienta v řadě registrů (zejména v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku, registru neplatných dokladů a dalších), dále vychází z informací poskytnutých klientem a z výpočtu, který učiní na základě získaných poznatků při zohlednění regionálního koeficientu a výše životního minima. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti pak plynou konkrétní údaje o žalovaném, z nichž žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela. Žalovaný v době poskytnutí úvěru měl žít v domácnosti s jedním dalším členem s příjmem. Co se týká příjmu žalovaného, při podání žádosti o úvěr uvedl částku 40 000 Kč měsíčně. Žalobkyně přitom vycházela z ověřeného čistého měsíčního příjmu 58 364 Kč. Stran měsíčních výdajů žalovaný uvedl, že činí 4 000 Kč na půjčky, 7 000 Kč na bydlení a 8 000 Kč na ostatní zbytné výdaje; žalobkyně počítala s minimálními výdaji ve výši 5 280 Kč a dále s rezervou pro výdaje ve výši 650 Kč. Disponibilní příjem žalovaného tak dle výpočtu žalobkyně činil 31 800 Kč.5. Dle dokumentu „Identifikované příjmy“ činila výše ověřeného čistého měsíčního příjmu žalovaného 58 364 Kč.6. Z předloženého výpisu z běžného účtu žalovaného za období od 29. 11. 2021 do 28. 11. 2022 pořízeného prostřednictvím aplikace Kontomatik soud zjistil, že v posledních 3 měsících před poskytnutím zápůjčky žalovaný pravidelně sázel prostřednictvím TIPSPORT.CZ, dne 27. 10. 2022 mu byla poskytnuta zápůjčka od společnosti CreditPortal, dne 15. 11. 2022 mu byla zaslána částka 40 714 Kč od společnosti , právnická osoba, . a dne 17. 10. 2022 mu byla od téže společnosti zaslána částka 44 315 Kč. Ke dni 28. 11. 2022 činil zůstatek na účtu -20 794,49 Kč.7. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli plyne, že žalobkyně zaslala na účet žalovaného uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, dne 20. 1. 2023 částku 15 200 Kč.8. Předžalobní výzvou ze dne 30. 5. 2024 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů. Výzva byla téhož dne odeslána, což žalobkyně doložila podacím lístkem.9. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru tak, jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“): „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“10. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s jeho podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.11. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“12. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“13. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provoz