14 C 27/2025-35 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 20 326,22 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 16. 3. 2017. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout hotovostní úvěr až do výše 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem ve výši 16,90 % ročně a s ujednanými poplatky splácet formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 % ze sjednaného úvěrového limitu, vždy do 20. dne měsíce. Pokud jde o posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, k tomuto žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých žalovaným, z údajů evidovaných ve vlastních databázích a v databázi CCB (centrální registr dlužníků). Dále žalobkyně vycházela z účetní a obratové historie v rámci žalobkyně, zejména posuzovala pravidelné příjmy a platby žalovaného. Žalobkyně uvedla, že porovnávala příjmy a výdaje žalovaného a existující splátky, zároveň hlídala celkové úvěrové zatížení žalovaného. Příjem žalovaného byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Žalovaný však splátky řádně nehradil, proto žalobkyně celý úvěr zesplatnila ke dni 26. 1. 2024. Žalovaný úvěr čerpal průběžně, přičemž celkem vyčerpal částku 108 160 Kč a celkem splatil částku 117 099,90 Kč. Žalobkyně po žalovaném žalobou nárokovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 14 880,66 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3 227,85 Kč (ve výši 16,90 % ročně z nesplacené jistiny za období od 1. 9. 2023 do 31. 12. 2024), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2 217,71 Kč (v zákonné výši účtovaných průběžně z částek jistiny po splatnosti za období od 1. 12. 2023 do 31. 12. 2024), a dále požadovala úrok ve výši 16,90 % ročně z částky 14 880,66 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18 440,66 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 16. 3. 2017 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru „, jméno FO, “, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do celkové výše úvěrového limitu 20 000 Kč, s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Žalovanému byl zřízen úvěrový účet číslo , č. účtu, . Poskytnutou částku se pak žalovaný zavázal žalobkyni splácet společně s úrokem ve výši 16,90 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami. Úvěr a úroky z úvěru byl žalovaný povinen splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč (5 % z úvěrového limitu), vždy v 20. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena smlouva. S výjimkou ceny za využití účtu , Anonymizováno, – čerpání úvěru a případných dalších cen, u kterých se účastníci smlouvy dohodnou na odlišném způsobu splácení, měly být v pravidelných měsíčních splátkách zahrnuty rovněž vyúčtované ceny související s úvěrem. Splátku žalobkyně vypočítá vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, ve kterém je příslušná splátka splatná, a to tak, že k částce úroků z úvěrů a příslušných cen souvisejících s úvěrem vyúčtovaných k poslednímu dni kalendářního měsíce přičte část vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru k tomuto poslednímu dni kalendářního měsíce až do výše sjednané pravidelné splátky. Nebude-li takto vypočtená částka dosahovat výše sjednané splátky, uplatní se splátka v takové nižší výši. Pokud se bude takto vypočtená částka rovnat nule, splátka se v daném měsíci neuplatní. Pro případ prodlení se placením splátek byla ve smlouvě sjednána možnost žalobkyně prohlásit celý úvěr za splatný ve stanovené lhůtě. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník. Žalobkyně dále doložila Záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací.4. V žádosti o úvěr ze dne 16. 3. 2017 žalovaný uvedl, že je rozvedený, bydlí ve vlastním domě/bytě, žije sám. Dále žalovaný uvedl, že je od 1. 4. 2014 zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, s průměrným měsíčním příjmem ze zaměstnání 16 656 Kč; uvedl, že nesplácí žádné splátky (úvěry, leasing, výživné, srážky ze mzdy aj.).5. Z listiny označené Posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 16. 3. 2017 vyplývá, že žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 16 656 Kč měsíčně, což mělo být ověřeno na základě doloženého potvrzení o příjmu žalovaného. Dále měl být ověřen insolvenční rejstřík, registr CBCB a interní evidence žalobkyně. Žalovaný v žádosti uvedl své výdaje ve výši 0 Kč, žalobkyně tak stanovila životní výdaje žalovaného částkou 5 999 Kč, a to na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci se svými interními informacemi, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Žalovaný dále v žádosti o úvěr uvedl dosavadní splátky ve výši 0 Kč. Žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době podání žádosti již několik úvěrových závazků, a to u žalobkyně spotřební úvěr se splátkou 6 068 Kč poskytnutý dne 9. 3. 2017, mimo žalobkyni spotřební úvěr se splátkou 3 293 Kč (byl doplacen konsolidací poskytnutou žalobkyní dne 9. 3. 2017), povolený debet na běžném účtu s limitem 15 000 Kč se splátkou 1 500 Kč (bylo doplaceno konsolidací poskytnutou žalobkyní dne 9. 3. 2017), kreditní kartu splátkovou s limitem 30 000 Kč a s orientační splátkou 1 500 Kč (bylo doplaceno konsolidací poskytnutou žalobkyní dne 9. 3. 2017) a osobní úvěr mimo žalobkyni se splátkou 1 754 Kč (rovněž bylo doplaceno konsolidací poskytnutou žalobkyní dne 9. 3. 2017). Orientační splátka nového úvěru činila 1 000 Kč a nové splátkové zatížení žalovaného pak činilo 7 068 Kč. Součástí této listiny byla i argumentace pro užití ekonomického modelu pro potřeby dokladování úvěruschopnosti.6. Z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu žalovaného soud zjistil, že žalovaný byl od 1. 4. 2014 zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, jako výrobní dělník s průměrným čistým měsíčním příjmem 16 656 Kč. Ze mzdy mu nebyly prováděny srážky.7. Dopisem (výzva k úhradě dlužné částky) ze dne 25. 10. 2023 byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 1 004 Kč a byl upozorněn na možné zesplatnění celého úvěru v důsledku prodlení. Dopisem (poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy) ze dne 22. 11. 2023 byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 2 913 Kč nejpozději do 24. 12. 2023; zároveň byl žalovaný upozorněn, pokud dlužnou částku neuhradí do uvedeného termínu, bude po něm žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru. Dopisem (poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy) ze dne 25. 12. 2023 byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 2 826 Kč nejpozději do 26. 1. 2024; zároveň byl žalovaný upozorněn, pokud dlužnou částku neuhradí do uvedeného termínu, bude po něm žalobkyně požadovat okamžité splacení celého úvěru. Dopisem ze dne 27. 1. 2024 oznámila žalobkyně žalovanému, že rozhodla o okamžité splatnosti celého úvěru ke dni 26. 1. 2024, neboť dlužná pohledávka nebyla v termínu stanoveném v upomínce uhrazena.8. Žalovaný celkem načerpal částku 108 160 Kč jak je patrné z dokumentu Aktuální stav úvěru – Uskutečnené čerpania. Z dokumentů Anuitní splátky a Zoznam splátok úverov lze zjisti, jak žalovaný průběžně úvěr splácel a celkem, že uhradil žalobkyni částku 117 099,90 Kč. Z Přehledu úroků je zřejmé, jak se vyvíjela výše smluvního úroku a jaké částky na něj byly v průběhu splácení započteny. Z dokumentu Vyplacení úvěru v budoucnosti vyplývá výše dlužné jistiny (14 880,66 Kč), dlužného úroku (3 227,85 Kč) a úroku z prodlení (2 217,71 Kč) ke dni 31. 12. 2024.9. K úhradě dlužné částky nejpozději do 4. 10. 2024 byl žalovaný vyzván předžalobní upomínkou (výzva k zaplacení před podáním žaloby) ze dne 19. 9. 2024, jejíž doručení žalovanému dne 27. 9. 2024 žalobkyně prokázala dodejkou.10. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“ Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s (jeho) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.11. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše s