16 C 40/2024-121 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parcelních čísel , Anonymizováno, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, (dále také jen jako „nemovité věci“), kdy žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti 1/3 nemovitých věcí, žalovaný č. 1 je vlastníkem podílu o velikosti 2/6 nemovitých věcí a žalované č. 2 a č. 3 jsou každá vlastníkem podílu o velikosti 1/6 nemovitých věcí. Tři z označených parcel jsou zastavěny budovami ve výhradním vlastnictví žalobkyně a spolu s ostatními tvoří menší část uzavřeného areálu žalobkyně, jejich jiné využití ani rozdělení není možné, proto žalobkyně navrhla, aby uvedené nemovité věci byly přikázány za přiměřenou náhradu do jejího vlastnictví. Obvyklá cena nemovitých věcí byla stanovena znaleckým posudkem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, pod č. , hodnota, na částku ve výši 242 660 Kč.2. Žalovaní č. 1 a č. 2 nejprve vyjádřili k podané žalobě nesouhlasné stanovisko, požadovali zachování nemovitých věcí v majetku jejich rodiny. Současně vůči žalobkyni uplatnili nárok na zaplacení bezdůvodného obohacení spočívající v náhradě za výhradní užívání nemovitých věcí žalobkyní bez řádného titulu, a to za poslední tři roky ve výši 143 301 Kč pro žalovaného č. 1 a ve výši 71 650,50 Kč pro žalovanou č. 2.3. Žalovaná č. 3 se k žalobě vyjádřila tak, že k nemovitým věcem nemá žádný vztah. Trvale se zdržuje ve , Anonymizováno, , současně poukázala na svůj nepříznivý zdravotní stav.4. V průběhu řízení mezi žalobkyní a žalovanými č. 1 a č. 2 došlo k mimosoudnímu řešení věci, a to uzavření směnné smlouvy dne 19. 5. 2025, kdy žalovaní č. 1 a č. 2 své podíly na nemovitých věcech označených ve výroku tohoto rozsudku směnili za nemovitosti ve vlastnictví , adresa, , která je jednatelkou žalobkyně a která takto nabyté podíly na nemovitých věcech dále převedla přímo žalobkyni. Žalobkyně je tak aktuálně vlastníkem podílu o velikosti 5/6 nemovitých věcí, žalovaná č. 3 pak vlastníkem podílu o velikosti 1/6 nemovitých věcí.5. Ze znaleckého posudku číslo , hodnota, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 6. 5. 2024 soud zjistil, že znalec zjistil výslednou cenu nemovitých věcí částkou ve výši 242 660 Kč.6. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném a účinném znění s ohledem na znění jeho ustanovení § 3028, dle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.7. Dle § 1115 o. z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.8. Dle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Dle odst. 2 každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.9. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.10. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.11. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.12. Dle § 97 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) žalovaný může za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem.13. Dle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Dle odst. 2 tohoto ustanovení je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.14. S ohledem na zásadu, dle které nikdo nemůže být proti své vůli nucen, aby ve spoluvlastnictví setrval, a z níž vyplývá dobrovolnost existence spoluvlastnictví, soud k návrhu žalobkyně rozhodl tak, že podílové vlastnictví účastníků (žalobkyně a žalované č. 3) k nemovitým věcem zapsaným na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , se zrušuje, když nebylo prokázáno, že by se žalobkyně domáhala zrušení spoluvlastnictví v nevhodnou dobu či k újmě žalované č. 3 (výrok I.).15. Pokud se jedná o způsob vypořádání mezi účastníky, soud konstatuje, že v projednávané věci nebylo na místě faktické rozdělení nemovitých věcí dle § 1144 odst. 1 o. z. mezi žalobkyni a žalovanou č. 3, když žalovaná č. 3 v průběhu řízení opakovaně vyjádřila svůj nezájem o nemovité věci, současně soud přihlédl k jejímu dlouhodobému pobytu mimo Českou republiku. Soud tedy ve smyslu § 1147 o. z. přikázal nemovité věci do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to v souladu s podaným návrhem (výrok II.) a zároveň rozhodl o výši přiměřené náhrady, kterou je žalobkyně povinna zaplatit žalované č. 3. Vycházeje ze znaleckého posudku zpracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , který soud shledal za úplný a přesvědčivý, náleží žalované č. 3 za podíl o velikosti 1/6 na nemovitých věcech částka odpovídající 1/6 zjištěné výsledné ceny nemovitých věcí, tedy částka 40 443 Kč, k jejíž úhradě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.) soud zavázal žalobkyni (výrok III.).16. Výrokem IV. soud rozhodl o zastavení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými č. 1 a č. 2, současně o zastavení řízení o vzájemném návrhu žalovaného č. 1 a o zastavení řízení o vzájemném návrhu žalované č. 2, když tito účastníci v průběhu řízení dospěli k mimosoudnímu smírnému řešení věci, jak bylo konstatováno výše, a v této souvislosti částečné zastavení řízení navrhli, respektive s tímto vyslovili souhlas (srov. § 96 odst. 2 o. s. ř.).17. Vzhledem k tomu, že žalovaný č. 1 za řízení o vzájemném návrhu zaplatil soudní poplatek ve výši 7 166 Kč, žalovaná č. 2 pak za řízení o vzájemném návrhu zaplatila soudní poplatek ve výši 3 583 Kč, soud rozhodl v souladu s § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích o vrácení části soudního poplatku, sníženého o 20 %, nejméně však o 1 000 Kč, tak, že žalovanému č. 1 se vrací část soudního poplatku ve výši 5 733 Kč a žalované č. 2 se vrací část soudního poplatku ve výši 2 583 Kč (výrok V.).18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla se svým návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví úspěšná, náležela by jí dle § 142 odst. 1 o. s. ř. náhrada nákladů řízení. Žalobkyně však náhradu nákladů řízení nepožadovala. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Pokud se jedná o řízení o vzájemných návrzích žalovaných č. 1 a č. 2, v této souvislosti soud rozhodl dle § 146 odst. 1 písm. b) o. s. ř.