20 C 62/2025-44 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky 107 120,32 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou s žalovanou uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen , Anonymizováno, ). Žalobkyně uvedla, že společnost , Anonymizováno, s žalovanou uzavřela dne 17. 3. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla společnost , Anonymizováno, žalované částku 50 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s částkou 67 767 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 56 162 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 1 500 Kč a poplatek , Anonymizováno, ve výši 10 105 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 7 910 Kč, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částky 107 120,32 Kč (48 284,85 Kč dlužná jistina a 58 835,47 Kč dlužný poplatek), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 14 123,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 459,03 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 48 284,85 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úrok 24,81 % ročně z částky 48 284,85 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Žalobkyně dále požadovala po žalované zaplacení částky 60 666,03 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou s žalovanou uzavřela předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen , Anonymizováno, ). Žalobkyně uvedla, že společnost , Anonymizováno, s žalovanou uzavřela dne 22. 2. 2022 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla společnost , Anonymizováno, žalované částku 40 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit společně s částkou 27 766 Kč představující součet kapitalizovaných úroků ve výši 20 306 Kč, poplatek za , Anonymizováno, ve výši 1 500 Kč a poplatek , Anonymizováno, ve výši 4 960 Kč. Žalovaná však uhradila pouze 6 000 Kč, a proto žalobkyně požaduje zaplacení částky 60 666,03 Kč (37 000 Kč dlužná jistina a 23 666,03 Kč dlužný poplatek), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 822,50 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 955,79 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 37 000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení ve výši 15 % ročně a úrok 24,36 % ročně z částky 37 000 Kč od 30. 7. 2024 do zaplacení. Předmětné pohledávky byly na žalobkyni postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek s účinností od , datum, , když toto postoupení bylo žalované písemně oznámeno dopisem. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí byla posouzena schopnost žalované splácet, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované, když tyto informace byly zaznamenány v zákaznické kartě klienta.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a po celou dobu řízení byla nečinná. Soud následně nařídil jednání, na kterém provedl listinné důkazy, které ke svým tvrzením doložila žalobkyně, a z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti.3. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 3. 2022 soud zjistil, že smlouva je podepsaná jak žalovanou, tak společností , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 50 000 Kč v bezhotovostní formě. Současně s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 67 767 Kč, a to bezhotovostně v 24 měsíčních splátkách po 4 907 Kč. Ze zákaznické karty, kterou žalovaná vyplnila téhož dne, soud zjistil, že uvedla, že je pracuje na plný úvazek, je rozvedená, žije v nájmu, její nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, má dvě děti, čistý příjem činí 24 066 Kč, další příjmy 6 000 Kč, má spotřebitelský úvěr u jiné společnosti (externí splátky 2 000 Kč), interní splátky vůči , Anonymizováno, ve výši 2782 Kč, odhadované výdaje činí 4 000 Kč a peníze potřebuje na vybavení domácnosti. Měla předložit dva výpisy z bankovního účtu a pracovní smlouvu.4. Z tabulky zaplacených částek soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 7 910 Kč.5. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 22. 2. 2022 soud zjistil, že smlouva je podepsaná jak žalovanou, tak společností , Anonymizováno, . Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta částka 40 000 Kč v bezhotovostní formě. Současně s poskytnutým úvěrem se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit částku ve výši 26 766 Kč, a to bezhotovostně v 24 měsíčních splátkách po 2 782 Kč. Ze zákaznické karty, kterou žalovaná vyplnila téhož dne, soud zjistil, že uvedla, že je pracuje na plný úvazek, je rozvedená, žije v nájmu, její nejvyšší dosažené vzdělání je učňovské, má dvě děti, čistý příjem činí 26 459 Kč, další příjmy 6 000 Kč, nemá spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, odhadované výdaje činí 5 000 Kč a peníze potřebuje na vybavení domácnosti. Měla předložit dva výpisy z bankovního účtu a pracovní smlouvu.6. Z tabulky zaplacených částek soud zjistil, že žalovaná uhradila částku 6 000 Kč.7. Žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 31. 10. 2024, která byla odeslána 1. 11. 2024.8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které bylo žalované odesláno dne , datum, a ve kterém byla současně vyzvána k úhradě dluhu do 10 dnů od doručení oznámení, soud zjistil, že tvrzené předmětné pohledávky byly postoupeny na současnou žalobkyni, ve smyslu § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, „dále jen o.z.“9. Soud vzal z předložených důkazních prostředků za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly podepsány smlouvy o úvěru dle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Žalovaná na základě smlouvy ze dne 17. 3. 2022 čerpala částku 50 000 Kč, kterou měla vrátit společně s částkou 67 767 Kč, a to bezhotovostně v 24 měsíčních splátkách po 4 907 Kč. Žalovaná na základě smlouvy ze dne 22. 2. 2022 čerpala částku 40 000 Kč, kterou měla vrátit společně s částkou 26 766 Kč, a to bezhotovostně v 24 měsíčních splátkách po 2 782 Kč.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, dále jen „ZoSÚ“, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ, účinného do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.11. V rámci výše popsaných smluvních vztazích žalovaná vystupovala jako slabší strana – spotřebitel. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalované splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z § 87 odst. 1 věty druhé ZoSÚ, účinného do 28. 5. 2022, vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se zde jedná o neplatnost absolutní (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019). Z uvedených soudních rozhodnutí plyne, že soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jakožto absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.12. Soud poukazuje, že k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru lze dospět i s ohledem na čl. 8 odst. 1 směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru, který stanoví, že členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopno