22 C 143/2025-29 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy, uzavřenou smlouvu však není žalobkyně schopna doložit, nicméně právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný právní předchůdkyni nevrátil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , byla vyhotovena smlouva o úvěru, jejímž předmětem měl být závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a tomu odpovídající závazek žalovaného vrátit žalobkyni peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem. Tato smlouva však není účastníky podepsaná. Z doloženého potvrzení o provedené platbě plyne, že dne 31. 7. 2023 byly z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, zaslány částky 7000 Kč a 13 000 Kč. Majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, jak bylo zjištěno ze sdělení Komerční banky, a. s., ze dne 14. 10. 2025. Výpisem z tohoto účtu za období červenec 2023 bylo potvrzeno, že dne 31. 7. 2023 došlo žalovanému od právní předchůdkyně žalobkyně v souhrnu 20 000 Kč.4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovaným postoupena na společnost , právnická osoba, ., a následně smlouvou o postoupení pohledávek z 12. 12. 2024 byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem původního věřitele – společnosti , právnická osoba, , ze dne 26. 12. 2024. Předžalobní upomínkou ze dne 26. 12. 2024, k níž žalobkyně doložila podací lístek z téhož dne, byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky (zahrnující i náklady právního zastoupení) ve výši 70 142,89 Kč do tří dnů.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Dle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 o. z. platí, že „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“6. Podle § 1732 odst. 1 platí, že „Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.“ Podle § 1740 odst. 1 platí, že „Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.“7. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně v souvislosti s jednáním o uzavření úvěrové smlouvy poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Toto plnění je nutno považovat za bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, neboť žalobkyně mu plnila bez právního důvodu. Dle výše citovaného § 2993 o. z. platí, že pokud strana plnila bez platného závazku (tedy i v případě plnění na neexistující závazek), má právo na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaný z poskytnutých peněžních prostředků žalobkyni nevrátil ničeho, má žalobkyně vůči žalovanému právo na vrácení zbývající částky ve výši 20 000 Kč.8. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalovaného na zaslanou předžalobní výzvu, jejíž odeslání dne 26. 12. 2024 žalobkyně prokázala podacím lístkem. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Zákonná domněnka zakotvená v § 573 občanského zákoníku stanoví, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byla žalovanému předžalobní upomínka doručena dne 31. 12. 2024. Vzhledem k tomu, že byla žalovanému pro úhradu určena lhůta tří dnů, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, byl žalovaný povinen provést úhradu do 3. 1. 2025 a ode dne následujícího, tj. ode dne 4. 1. 2025 pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z.: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok žalobkyně požadovala od 6. 1. 2025, soud jí tedy přiznal úrok z prodlení od tohoto data.9. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném ke dni učinění úkonu právní služby. Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). Sazba mimosmluvní odměny činí dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu 300 Kč za dva úkony učiněné v roce 2024 (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) a 400 Kč za jeden úkon učiněný v roce 2025 (návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 573 Kč.