22 C 175/2025-36 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované, neboť mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, , a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy, uzavřenou smlouvu však není žalobkyně schopna doložit, nicméně právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaná právní předchůdkyni nevrátila ničeho.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil, že právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , byla vyhotovena smlouva o úvěru, jejímž předmětem měl být závazek předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 20 000 Kč a tomu odpovídající závazek žalované vrátit žalobkyni peněžní prostředky spolu se sjednaným úrokem. Tato smlouva však není účastníky podepsaná. Z doloženého potvrzení o provedené platbě plyne, že dne 2. 2. 2024 byly z účtu právní předchůdkyně žalobkyně na účet č. , č. účtu, zaslány částky 18 000 Kč a 2 000 Kč. Majitelkou účtu č. , č. účtu, je žalovaná, jak bylo zjištěno ze sdělení ČSOB, a. s., ze dne 16. 10. 2025. Výpisem z tohoto účtu za období únor 2024 bylo potvrzeno, že dne 2. 2. 2024 došlo žalované od právní předchůdkyně žalobkyně v souhrnu 20 000 Kč.4. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka za žalovanou postoupena na společnost , právnická osoba, ., a následně smlouvou o postoupení pohledávek z 22. 5. 2025 byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem původního věřitele – společnosti , právnická osoba, , ze dne 20. 6. 2025. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 6. 2025, k níž žalobkyně doložila podací lístek z téhož dne, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (zahrnující i náklady právního zastoupení) ve výši 70 084,07 Kč do tří dnů.5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) platí, že „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Dle odst. 2 téhož ustanovení pak platí, že „Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ Podle § 2993 o. z. platí, že „Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“6. Podle § 1732 odst. 1 platí, že „Právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.“ Podle § 1740 odst. 1 platí, že „Osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.“7. V projednávané věci právní předchůdkyně žalobkyně v souvislosti s jednáním o uzavření úvěrové smlouvy poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Toto plnění je nutno považovat za bezdůvodné obohacení na straně žalované, neboť žalobkyně jí plnila bez právního důvodu. Dle výše citovaného § 2993 o. z. platí, že pokud strana plnila bez platného závazku (tedy i v případě plnění na neexistující závazek), má právo na vrácení toho, co plnila. Vzhledem k tomu, že žalovaná z poskytnutých peněžních prostředků žalobkyni nevrátila ničeho, má tak žalobkyně vůči žalované právo na vrácení zbývající částky ve výši 20 000 Kč.8. Nároky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení jsou splatné dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník věřitelem vyzván k plnění (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 7. 4. 2010, sp. zn. 28 Cdo 4260/2009). Soud vázal počátek prodlení žalované na zaslanou předžalobní výzvu, jejíž odeslání dne 20. 6. 2025 žalobkyně prokázala podacím lístkem. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku platí, že „Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.“ Zákonná domněnka zakotvená v § 573 občanského zákoníku stanoví, že se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V souladu s touto domněnkou byla žalované předžalobní upomínka doručena dne 25. 6. 2025. Vzhledem k tomu, že byla žalované pro úhradu určena lhůta tří dnů, jejímž uplynutím se stal závazek splatným, byla žalovaná povinna provést úhradu do 30. 6. 2025 a ode dne následujícího, tj. ode dne 1. 7. 2025 pak vzniklo žalobkyni právo požadovat úrok z prodlení dle § 1970 o. z.: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“ Tento úrok žalobkyně požadovala právě od 1. 7. 2025, soud jí tedy přiznal úrok z prodlení od tohoto data.9. Žalobkyně byla v řízení plně úspěšná, soud jí proto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení sestávají jednak ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobkyně advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) ve znění účinném ke dni učinění úkonu právní služby. Zástupce žalobkyně učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé). V daném případě jde zcela jednoznačně o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, o čemž svědčí množství dalších návrhů podaných ze strany žalobkyně ke zdejšímu soudu (srov. např. řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ). Sazba mimosmluvní odměny za úkony dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu činí 400 Kč a dále právnímu zástupci žalobkyně podle § 14b advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč za každý z úkonů. Celkem tedy náklady žalobkyně (včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta) činí 2 815 Kč.