22 C 198/2025-31 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal podanou žalobou zaplacení částky 61 000 Kč s příslušenstvím. Z podané žaloby vyplynulo, že žalovaný vykonal pro žalobce stavební práce. Žalobce žalovanému uhradil zálohu na tyto práce v celkové výši 441 720 Kč, nicméně žalovaný veškeré dohodnuté práce neprovedl, a proto za tyto neprovedené práce vznikl přeplatek na této záloze ve výši 61 000 Kč. Tento přeplatek písemně uznal žalovaný jako svůj dluh vůči žalobci a zavázal se ho uhradit ve dvou splátkách, kdy první ve výši 30 000 Kč měla být uhrazena do konce srpna 2024 a druhá ve výši 31 000 Kč do konce září 2024. Do dnešního dne však žalovaný žalobci ničeho neuhradil, ač k tomu byl opakovaně vyzýván.2. Žalovaný se k podané žalobě nijak nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z předložených listinných důkazů vyplynulo, že žalovaný písemně uznal dne 11. 8. 2024 dluh vůči žalobci ve výši 61 000 Kč s tím, že k vyrovnání dluhu dojde ve dvou splátkách, a to v první ve výši 30 000 Kč splatné do konce srpna roku 2024 a ve druhé ve výši 31 000 Kč splatné do konce září roku 2024; obě splátky měly být uhrazeny na bankovní účet č. , č. účtu, . K úhradě dluhu vyzval žalobce žalovaného předžalobní upomínkou ze dne 16. 12. 2024, podanou k poštovní přepravě téhož dne. Zásilka s předžalobní výzvou se však vrátila žalobci jako nedoručitelná.4. Soud tedy na podkladě provedeného dokazování dospěl k závěru, že v souzené věci žalovaný uznal dne 11. 8. 2024 svůj dluh vůči žalobci v intencích § 2010 věty druhé zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), podle něhož lze utvrdit dluh ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu, a v intencích § 2053 občanského zákoníku: „Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.“.5. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného jak k úhradě jistiny ve výši 61 000 Kč, tak úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku: „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“. Tento úrok z prodlení přitom žalobce požadoval ode dne následujícího po splatnosti druhé splátky dluhu, tj. od 1. 10. 2024 do zaplacení, v zákonné výši.6. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. žalobce, který byl v řízení zcela úspěšný. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 050 Kč a dále z nákladů souvisejících se zastupováním žalobce advokátem. Soud postupoval dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokát učinil ve věci tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby). Sazba mimosmluvní odměny činí dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodu 5. advokátního tarifu 3 540 Kč za každý úkon a dále advokátu podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za první dva úkony a 450 Kč za třetí úkon. Celkem náklady žalobkyně (včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad advokáta ve výši 2 450,70 Kč) činí 17 170,70 Kč.