22 C 203/2025-65 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne 6. 5. 2024, kterou s žalovaným uzavřela elektronicky prostřednictvím klientské zóny. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku 50 000 Kč a žalovaný se zavázal žalobkyni uhradit kromě jistiny ve výši 50 000 Kč sjednané úroky, to vše v měsíčních splátkách po 7 500 Kč. Před sjednáním smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyně přitom vycházela z dokumentace předané jí žalovaným a dále i z prohlášení žalovaného. Konkrétně tak žalobkyně vycházela z kopie občanského průkazu žalovaného, z druhého dokladu totožnosti žalovaného, ze tří výpisů z bankovního účtu žalovaného, z daňového přiznání. Dále žalobkyně provedla lustrace žalovaného v insolvenčním rejstříku, centrální evidenci exekucí, databázi neplatných dokladů, živnostenském rejstříku a registru SOLUS. Žalovaný však nedodržel splátkový kalendář, když uhradil pouze prvních 7 splátek po 7 500 Kč a dostal se do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 12. 2024, a proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění celého úvěru. Celkem žalovaný žalobkyni uhradil 53 500 Kč (52 500 Kč ve splátkách, tj. 7 krát 7 500 Kč, a dále 1 000 Kč za písemné upomínky, tedy 2 krát 500 Kč). Žalobou žalobkyně nárokovala zaplacení dlužné jistiny ve výši 50 000 Kč, nákladů na upomínání ve výši 1 000 Kč a dále s ohledem na prodlení žalovaného požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 50 000 Kč od 5. 4. 2025 do zaplacení, Anonymizováno2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 6. 5. 2024 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 50 000 Kč, kdy tato částka měla být poskytnuta jednorázově na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal poskytnutou částku splatit žalobkyni do 15. 4. 2025. Dále se žalovaný zavázal žalobkyni hradit úrok ve výši 15 % měsíčně v pravidelných měsíčních splátkách po 7 500 Kč splatných vždy k 15. dni v měsíci. Pro případ, kdy by v důsledku prodlení žalovaného nedošlo ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách (zpoplatněných částkou 500 Kč za každou) k úhradě dlužné částky, byla žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku prostřednictvím klientského účtu (viz článek X. smlouvy, v němž je tento způsob v podrobnostech popsán), kdy žalovaný zaslal žalobkyni verifikační platbu (což potvrzuje přiložené potvrzení o platbě z internetového bankovnictví – detail pohybu – Okamžitá příchozí platba) a předložil požadované osobní údaje a dokumentaci, včetně souhlasu s inkasem. V článku II. smlouvy je popsáno obecně Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.4. Přílohou č. 1 smlouvy pak bylo posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Je zde uvedeno, že žalovaný je svobodný, nevyživuje žádné dítě a jeho průměrný příjem za poslední 3 měsíce (z podnikání) činil 65 720 Kč. Měsíční náklady žalovaného na bydlení měly činit 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 11 800 Kč, sázky 1 292 Kč; je zde uvedeno, že žalovaný měl jednorázové závazky (mikro úvěry) a splátka poskytovaného úvěru činila 7 500 Kč. Finanční zůstatek žalovaného tak činil 42 128 Kč. Měly být doloženy 3 výpisy z účtu. Soupis pravidelných finančních závazků žalovaného čítal 6 úvěrů a dále soupis jednorázových finančních závazků žalovaného čítal 3 úvěry či zápůjčky. Výsledky lustrací byly následující: SOLUS – bez záznamu, REPI – registr platebních informací (CRIF) – extrémně rizikový klient, AML a AML/CFT – bez záznamu, insolvenční rejstřík – bez záznamu, databáze odcizených dokladů – bez záznamu, interní databáze poskytovatele – úvěrovatelný. Ke smlouvě žalobkyně doložila rovněž Předsmluvní informace včetně Tabulky umoření. Dále žalobkyně doložila i kopii občanského průkazu žalovaného a kopii řidičského průkazu žalovaného.5. Z výpisů z běžného účtu žalovaného za období od 1. 1. 2024 do 31. 3. 2024 soud zjistil, že žalovanému byly vyplaceny provize za zprostředkovatelskou činnost od společnosti , právnická osoba, ., a to dne 5. 1. 2024 ve výši 13 344,38 Kč, dne 26. 1. 2024 ve výši 99 739,67 Kč, dne 7. 2. 2024 ve výši 47 274,43 Kč, dne 28. 2. 2024 ve výši 10 580 Kč, dne 20. 3. 2024 ve výši 26 220,52 Kč. Byly zjištěny trvalé platby ve výši 2 000 Kč bez bližší specifikace, ve výši 40 Kč na účet , Anonymizováno, , ve výši 79 Kč na účet , jméno FO, , ve výši 2 300 Kč s poznámkou spotrebak RB, ve výši 1 303 Kč s poznámkou zivotka koop, ve výši 6 380 Kč s poznámkou RSTS a ve výši 3 100 Kč s poznámkou lenders a platba inkasa ve výši 1 582,77 Kč v lednu, 1 563,41 Kč v únoru a 1 620,74 Kč v březnu. Dále bylo zjištěno, že žalovaný hradil splátky úvěru v lednu ve výši 4 119,35 Kč a na úrok z úvěru 2 460,53 Kč, v únoru ve výši 4 153,34 Kč a na úrok z úvěru 2 426,54 Kč, v březnu ve výši 4 187,60 Kč a na úrok z úvěru 2 392,28 Kč. V březnu pak žalovaný nově čerpal FlexiFin úvěr ve výši 10 000 Kč, OFIN.CZ úvěr ve výši 20 000 Kč, CreditGo půjčku u Emmaś , právnická osoba, . ve výši 10 000 Kč, půjčku u , právnická osoba, . ve výši 4 000 Kč, úvěr u , právnická osoba, ve výši 20 000 Kč, částku 4 000 Kč od společnosti , právnická osoba, . a zápůjčku od společnosti , právnická osoba, . ve výši 30 000 Kč. Celkem příjmové položky (včetně čerpání úvěrů a zápůjček) na běžném účtu žalovaného činily za měsíc leden 117 082,51 Kč, za měsíc únor 60 271,26 Kč, za měsíc březen 181 186,02 Kč a celkem výdajové položky na tomto účtu činily za měsíc leden 231 931,38 Kč, za měsíc únor 222 464,55 Kč a za měsíc březen 195 267,93 Kč. K 31. 3. 2024 byl konečný zůstatek na účtu -39 000 Kč (žalovaný měl povolený debet s limitem čerpání 39 000 Kč).6. Z potvrzení o účasti v paušálním režimu bylo zjištěno, že žalovaný podal oznámení o vstupu do paušálního režimu podle zákona o daních z příjmů a v období od 1. 1. 2021 do 15. 6. 2022 (z tohoto data je uvedené potvrzení) byl poplatníkem v paušálním režimu.7. Žalobkyně doložila výsledek lustrace žalovaného v registru cribis (s počtem záznamů 0), výsledek lustrace v registru SOLUS (bez negativního záznamu), výpis z registru ARES (žalovaný je fyzická osoba podnikající bez zaměstnanců), výsledek kontroly občanského průkazu žalovaného v neplatných dokladech MVČR (doklad není evidován jako neplatný), výstup z insolvenčního rejstříku (žalovaný zde není evidován).8. Z potvrzení o platbě z internetového bankovnictví - detailu pohybu – Bezhotovostní platba je zřejmé, že dne 6. 5. 2024 byla z účtu č. , č. účtu, vyplacena částka 50 000 Kč na účet č. , č. účtu, , se zprávou pro příjemce: , Anonymizováno, a s poznámkou: , jméno FO, úvěr.9. K úhradě dlužné částky 7 500 Kč a nákladů na upomínku ve výši 500 Kč upomenula žalobkyně žalovaného dopisem ze dne 20. 12. 2024 (Upomínka č. 1) a emailovou zprávou ze dne 20. 12. 2024. Dopisem ze dne 5. 1. 2025 (Upomínka č. 2) a emailovou zprávou ze dne 5. 1. 2025 upomenula žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky 7 500 Kč, nákladů na 1. upomínku ve výši 500 Kč a nákladů na druhou upomínku ve výši 500 Kč.10. Předžalobní upomínkou ze dne 21. 3. 2025, odeslanou téhož dne, byl žalovaný informován o zesplatnění úvěru a byl vyzván k úhradě celkové dlužné částky 82 131,61 Kč do 4. 4. 2025.11. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“12. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.13. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“14. Způsob, jakým měla žal