22 C 91/2025-134 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala nahrazení souhlasu žalovaných s vydáním úschovy spočívající v peněžních prostředcích ve výši 21 000 Kč. Z podané žaloby vyplynulo, že žalobkyně je přesvědčena, že z jejího účtu neznámí pachatelé odcizili právě částku 21 000 Kč, že nezná žádného z žalovaných a že na jejím bankovním účtu „nic s uvedenými jmény neproběhlo“. Současně poznamenala, že k transferu částky 21 000 Kč z jejího účtu došlo již v roce 2022, zatímco žalovaný 2. a žalovaná 3. o peníze přišli až v roce 2023.2. Žalovaný 1. a 2. v průběhu tohoto řízení s vydáním soudní úschovy žalobkyni souhlasili. Žalovaná 3. však s vydáním úschovy žalobkyni vyslovila nesouhlas, neboť „byla také okradena“, a uplatnila nárok nejprve ve výši 11 000 Kč, poté dokonce ve výši 25 000 Kč. Žádný z účastníků se nicméně nedostavil k nařízenému jednání.3. Z provedeného dokazování spisem Okresního soudu v Hodoníně sp. zn. , spisová značka, a spisem Policie České republiky, Krajského ředitelství policie , Anonymizováno, kraje, služby kriminální policie a vyšetřování, oddělení hospodářské kriminality (dále jen „policie“) sp. zn. , Anonymizováno, , soud zjistil, že policie zahájila úkony trestního řízení pro podezření z přečinu podvod (209 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku) a zločinu neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234 odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku), kterých se dopustil neznámý pachatel tím, že dne 17. 2. 2023 v 15:50 hodin a minut kontaktoval poškozenou žalobkyni, kterou pod záminkou převodu zisku z bitcoinové investice ve výši 10 914 $ přiměl k přihlášení do jejího internetového bankovnictví k účtu č. , č. účtu, a následně z tohoto účtu provedl platbu ve výši 21 000 Kč na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný 1.4. Policie tato zjištění promítla do usnesení ze dne 18. 2. 2023, č. j. , Anonymizováno, , o zajištění peněžních prostředků na účtu č. , č. účtu, v celkové výši 21 000 Kč, a do usnesení ze dne 31. 1. 2024, č. j. , Anonymizováno, , kterým policie tyto peněžní prostředky uložila do úschovy Okresního soudu v Hodoníně, neboť na ně uplatňovala právo i jiná osoba a existovaly pochybnosti o tom, komu svědčí vlastnické právo. Dále je promítla také do usnesení o zrušení zajištění věci ze dne 5. 4. 2024, č. j. , Anonymizováno, , a konečně též do dokumentu s názvem „Uložení finančních prostředků“ ze dne 16. 4. 2024, č. j. , Anonymizováno, . Policie přitom vycházela mj. z úředních záznamů o podaném vysvětlení ze dne 18. 2. 2023, č. j. , Anonymizováno, (podaného žalobkyní), ze dne 7. 7. 2023, , Anonymizováno, (podaného žalovaným 1.) a ze dne 5. 3. 2024, č. j. , Anonymizováno, (podaného žalovanou 3.), a konečně také ze sdělení Finančního analytického úřadu (včetně dodatku č. 1) ze dne 22. 8. 2023, č. j. , č. účtu, . Usnesením ze dne 17. 5. 2024, č. j. , Anonymizováno, , policie věc odložila, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájení trestního stíhání (jinými slovy, podle obsahu odůvodnění se nepodařilo vypátrat osobu, která skutek spáchala).5. Ze zjištění policie vyplývá, že na účet žalobkyně č. , č. účtu, , který v daný moment vykazoval záporný zůstatek, bylo bezprostředně před spornou odchozí platbou ve výši 21 000 Kč na účet č. , č. účtu, připsáno 11 000 Kč z účtu č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaná 3, která však tuto transakci neprovedla a sama byla obětí téhož jednání neznámého pachatele. Nebýt této platby, nebylo by na účtu žalobkyně dostatek prostředků k tomu, aby mohla být následně provedena platba ve výši 21 000 Kč na účet žalovaného 1. Ze všech zjištění policie je totiž zřejmé, že bankovní účet žalovaného 1., tedy účet č. , č. účtu, , měl povahu tzv. „tranzitního účtu“, používaného pachateli pro tok finančních prostředků z internetových podvodů. Na tento účet nadto byla dne 16. 2. 2023 připsána též částka 10 000 Kč z bankovního účtu č. , č. účtu, , jehož majitelem je žalovaný 2. V tomto celkovém kontextu tedy policie měla za to, že na finanční prostředky si mohou uplatňovat vlastnické právo všichni účastníci řízení.6. Dále soud konstatuje, že na podkladě žádosti Okresního soudu v Hodoníně v řízení sp. zn. , spisová značka, , směřované dne 14. 5. 2024 České spořitelně, a. s., byl následujícího dne proveden převod prostředků ve výši 21 000 Kč na účet soudní úschovy. V rámci tohoto řízení o soudní úschově žádala žalobkyně opakovaně o vydání celé úschovy, tedy částky 21 000 Kč. Žalovaný 2. a žalovaná 3. směřovali vůči soudu obdobné žádosti, nicméně žalovaný 2. pouze co do částky 10 000 Kč a žalovaná 3. pouze co do částky 11 000 Kč. Žalovaný 1. se v rámci řízení o soudní úschově nijak nevyjádřil, tedy nepodal ani souhlas s vydáním úschovy některému z účastníků, ani nepožádal o to, aby úschova či její část byla vydána jemu.7. Dotazy na Českou spořitelnu, a. s., Air Bank, a. s. a Raiffeisenbank, a. s., soud ověřil, že majitelkou bankovního účtu č. , č. účtu, je žalobkyně, majitelem (tranzitního) účtu č. , č. účtu, je žalovaný 1., majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný 2. a majitelkou bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaná 3. Výpisy z těchto účtů potvrzují skutkovou verzi předestřenou policií, tedy, že dne 16. 2. 2023 byla na tranzitní účet žalovaného 1. připsána částka 10 000 Kč z bankovního účtu žalovaného 2. Následně dne 17. 2. 2023 odešla z bankovního účtu žalované 3. částka 11 000 Kč ve prospěch účtu žalobkyně. Před přijetím této platby však účet žalobkyně vykazoval záporný zůstatek ve výši -4 031,84 Kč; po přijetí platby od žalované 3. tedy bylo na účtu žalobkyně (přechodně) 6 968,16 Kč, avšak poté neznámý pachatel dne 18. 2. 2023 z účtu žalobkyně odvedl 21 000 Kč na (tranzitní) účet žalovaného 1., a proto po této transakci účet žalobkyně (opět) vykazoval záporný zůstatek ve výši -14 031,84 Kč.8. Podle § 298 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), platí, že: „Předmět úschovy vydá soud příjemci na jeho žádost. Jestliže ke složení došlo proto, že někdo jiný než příjemce uplatňuje právo na vydání předmětu úschovy nebo že někdo jiný, jehož souhlasu je třeba, nesouhlasí s vydáním předmětu úschovy příjemci, je k vydání předmětu úschovy zapotřebí souhlasu všech účastníků a osoby, pro jejíž nesouhlas s plněním došlo ke složení do úschovy. Souhlasu složitele je však třeba jen tehdy, bylo-li plnění složeno pro neznámého věřitele.“. Podle § 299 z. ř. s., byl-li souhlas s vydáním předmětu úschovy odepřen, lze jej nahradit pravomocným rozsudkem soudu, kterým bylo rozhodnuto, že ten, kdo vydání odporoval, je povinen souhlasit s vydáním předmětu úschovy žadateli.9. V návaznosti na citovaná ustanovení soud rekapituluje, že v řízení o úschově nelze posuzovat důvodnost odepření souhlasu s vydáním úschovy, a žadatele o vydání úschovy je proto třeba odkázat na řízení podle části třetí zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žaloba přitom směřuje k nahrazení projevu vůle toho účastníka, který neoprávněně nesouhlasil s vydáním úschovy (tyto osoby budou pak mít v řízení postavení žalovaného). V souzené věci žalovaní v řízení o úschově vedeném Okresním soudem v Hodoníně pod sp. zn. , spisová značka, buď s vydáním (celé) úschovy žalobkyni výslovně nesouhlasili (žalovaný 2. a žalovaná 3.), anebo se k věci nevyjádřili a zůstali pasivní (žalovaný 1.); tuto pasivitu přitom nebylo možné vyložit jinak než jako nesouhlas s vydáním úschovy žalobkyni (ať už částečný či úplný).10. Pouze pro úplnost soud uvádí, že pokud by žalovaní 1. a 2. s vydáním úschovy souhlasili již v rámci řízení sp. zn. , spisová značka, a pokud by proti nim žaloba i za tohoto stavu směřovala, byl by ji soud nucen zamítnout pro nedostatek pasivní legitimace na jejich straně. To se však v souzené věci nestalo; žalovaní 1. a 2. souhlas s vydáním úschovy vyjádřili teprve v řízení podle části třetí o. s. ř. (tedy v nynějším řízení sp. zn. , spisová značka, ), a proto k těmto „souhlasům“ soud přistupoval jako k uznání nároku žalobkyně ve smyslu § 153a odst. 1 o. s. ř.11. Soud nicméně musel zohlednit skutečnost, že v řízení podala nesouhlas s vydáním úschovy žalovaná 3., a to co do částky 11 000 Kč (ačkoli v jednom z podání, patrně omylem, uváděla částku 25 000 Kč, která dokonce převyšuje peněžní prostředky v soudní úschově uložené). Provedené dokazování přitom indikuje, že skutečně tato část peněžních prostředků do soudní úschovy uložených náleží jí, neboť nebýt příchozí platby z jejího účtu ve výši 11 000 Kč na účet žalobkyně, nemohlo by (plně) z naposledy uvedeného účtu odejít oněch 21 000 Kč, které jsou předmětem soudní úschovy. Soud tedy dospěl k závěru, že pokud by žalobkyni byla vydána celá úschova, pak by se žalobkyně v intencích § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, na úkor jiného (zde žalované 3.) bez spravedlivého důvodu obohatila, tedy získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu či protiprávním užitím cizí hodnoty (§ 2991 odst. 2 téhož zákona).12. Soud proto výrokem I. t