27 C 127/2025-23 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 31 434 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, , kterou s žalovaným uzavřela její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, Na základě této smlouvy žalovaný obdržel úvěr ve výši 3 500 Kč. Žalovaný následně využil svého práva na navýšení úvěru a čerpal úvěr v celkové výši 25 000 Kč, který se zavázal vrátit do , datum, . Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na stávající žalobkyni. Žalobkyně se domáhá po žalovaném úhrady částky 31 434 Kč sestávající z jistiny 25 000 Kč, smluvního úroku 5 609 Kč, smluvní pokuty ve výši 825 Kč a rovněž zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 31 434 Kč za dobu od 12. 10. 2024 do zaplacení. Úvěruschopnost žalovaného splatit úvěr byla vyhodnocena na základě jeho tvrzení o příjmech a výdajích a rovněž lustrací v dlužnických registrech CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalovaný rovněž prohlásil, že mu nejsou známy žádné okolnosti, které by mohly mít podstatný nepříznivý dopad na plnění jeho dluhů a povinností. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, byla dne , datum, sjednána pomocí prostředků dálkové komunikace Smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 3 500 Kč, za což měl žalovaný uhradit úrok ve výši 805 Kč. Pro případ prodlení s placením jakékoliv části závazku byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení a dále poplatek za každou zaslanou písemnou upomínku 50 Kč (tato mohla být požadována nejvýše třikrát). Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ke Smlouvě byl úvěr navýšen na 17 800 Kč. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ke Smlouvě byl úvěr navýšen na 23 100 Kč. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ke Smlouvě byl úvěr navýšen na 25 000 Kč. Dodatkem č. , hodnota, ze dne , datum, ke Smlouvě byla prodloužena splatnost úvěru do , datum, .4. Dle výpisu z běžného účtu byla žalovanému na jím určený účet poskytnuta dne , datum, částka 3 500 Kč, dne , datum, částka 14 300 Kč, dne , datum, částka 1 900 Kč a 5 300 Kč, celkově tedy 25 000 Kč.5. Původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne , datum, .6. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně seznamu postoupených pohledávek. Dopisy ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno jednak postoupení pohledávky a jednak byl vyzván k úhradě dlužné částky 40 412 Kč do tří dnů; upomínka mu byla odeslána téhož dne.7. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Dle § 2395 odst. 1 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.10. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.11. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).12. Soud má na základě předložených listinných důkazů za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný podepsali dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a následně čtyři dodatky ke Smlouvě, na základě kterých byla poskytnuta žalovanému na jím určený bankovní účet postupně částka v celkové výši 25 000 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, která je tak aktivně legitimována k vymáhání zažalovaného dluhu.13. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Jedná se přitom o povinnost každého poskytovatele úvěru, nezávisle na výši poskytnuté jistiny. Poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost spotřebitele zjišťovat a prověřovat, a proto se za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr a tyto také prověřuje. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Soud se musí z úřední povinnosti, tedy i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z., jelikož dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek s tím, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má veřejnoprávní souvislosti a dotýká se společnosti jako celku.14. Žalobkyně v rámci žaloby a jejího doplnění stručně obecně vyložila, jakým způsobem byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, nicméně ani přes výzvu soudu nedoložila žádné údaje ani podklady týkající se majetkových poměrů přímo žalovaného a ani případně výsledky lustrace žalovaného v poukazovaných registrech. Ostatně sama uvedla, že nedisponuje žádnými doklady o majetkové situaci žalovaného. Pokud ovšem má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby poskytovatel úvěru zjistil řádně a s odbornou péčí na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací příjmy, základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat a rovněž dosavadní dluhové zatížení klienta. Této povinnosti se poskytovatel úvěru nemůže zprostit spoléháním se na žalobkyní poukazované čestné prohlášení žalovaného, že není v prodlení se splacením jakéhokoliv dluhu vůči jakékoliv třetí osobě, není si vědom, že by byl evidován v žádné z databází dlužníků nebo databází pro tvorbu úvěrové historie. Je obecně známým faktem, že klienti jsou motivováni snahou úvěr získat, a tak často nesdělí poskytovateli úvěru veškeré podstatné informace o své majetkové situ