13 C 227/2025-38 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 52 260 Kč s příslušenstvím s tím, že se žalovaným uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému na jeho bankovní účet úvěr v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal kromě jistiny zaplatit žalobkyni rovněž sjednaný úrok ve výši 40 % z jistiny. Uvedená smlouva byla uzavřena elektronicky za pomoci prostředků komunikace na dálku. Žalovaný si nejdříve na webových stránkách žalobkyně www., Anonymizováno, .cz zvolil parametry požadovaného úvěru, následně na těchto stránkách vyplnil registrační formulář, kam zadal své osobní údaje včetně telefonního čísla a e-mailové adresy a odsouhlasil znění smlouvy. Za účelem ověření své totožnosti přitom žalovaný žalobkyni poskytl kopii dokladu totožnosti. Po úspěšně dokončené registraci pak žalovaný uzavřel smlouvu tím, že do žádosti o úvěr zadal verifikační SMS kód, který mu žalobkyně zaslala na jím uvedené telefonní číslo. K tomu, jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy posuzována úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že vycházela z lustrací ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, SOLUS, NRKI a BRKI) a z prohlášení žalovaného; k ověření výše příjmu žalovaný poskytl výpis z bankovního účtu za období listopad 2023 – leden 2024, výdaje uvedl žalovaný žalobkyni jako běžné. Úvěruschopnost žalobkyně pak ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Žalovaný svému závazku nedostál a poskytnutý úvěr nesplatil, když žalobkyni neuhradil ničeho. Žalobkyně proto požadovala po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 30 000 Kč, úroku ve výši 40 % měsíčně z jistiny v kapitalizované výši 12 000 Kč a s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou rovněž zaplacení smluvní pokuty v kapitalizované výši 10 260 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 42 000 Kč, a to od 7. 7. 2024, tj. ode dne následujícího po dni splatnosti úvěru, do zaplacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 1. 2. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Smlouva byla uzavřena elektronicky za pomoci prostředků komunikace na dálku tak, že žalovaný potvrdil svůj souhlas se zněním smluvní dokumentace verifikačním SMS kódem , Anonymizováno, v žádosti o úvěr (v souladu s článkem 10.9 smlouvy). Ověření totožnosti žalovaného před uzavřením smlouvy dosvědčuje doložená kopie občanského průkazu a kartičky zdravotního pojištění žalovaného. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 30 000 Kč a s úrokovou sazbou 40 % měsíčně. Žalovaný se zavázal úvěr splácet tak, že úrok měl hradit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši úroku přirostlého za období od předcházejícího dne splatnosti, a to vždy ke dni splatnosti a jistinu měl žalovaný splatit nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Datum splatnosti úroku bylo ujednáno vždy nejpozději k 2. dni v měsíci. V případě prodlení žalovaného s plněním, byla ve smlouvě stanovena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni také účelně vynaložené náklady, zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. V případě prodlení žalovaného s plněním povinností vůči žalobkyni, byla žalobkyně oprávněna ukončit žalovanému oprávnění čerpat úvěr. Žalobkyně a žalovaný se ve smlouvě dále dohodli, že v případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatný celý dluh (tj. nesplacená jistina, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení). V případě zesplatnění úvěru byl žalovaný povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky, nesplacený úrok a veškeré sankce z prodlení. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně.4. Z výpisů z účtu žalovaného za období od 1. 11. 2023 do 31. 1. 2024 soud zjistil, že žalovanému byla na účet každý měsíc poukázána finanční částka od společnosti , právnická osoba, , a to v průměrné výši 33 897 Kč měsíčně. Z výpisů jsou pak patrné pravidelné výdaje (inkaso) za školku v průměrné výši 1 114,66 Kč měsíčně, za nájem (trvalá platba) ve výši 10 260 Kč (v lednu pak 11 070 Kč), splátka profi (trvalá platba) ve výši 2 344 Kč, Kooperativa (trvalá platba) ve výši 1 000 Kč, Škoda (trvalá platba) ve výši 2 400 Kč, iphone splátka (trvalá platba) ve výši 617 Kč. Dále je patrné, že žalovaný měl závazek u společnosti Zaplo.cz, kdy v listopadu 2023 mu byla poskytnuta dodatečná půjčka ve výši 2 x 1 000 Kč a 1 x 800 Kč. Rovněž jsou z výpisů z účtu zřejmé některé pohledávky žalovaného po splatnosti a v této souvislosti mu byly účtovány poplatky za zaslání výzev k zaplacení dlužné částky. Počáteční zůstatek na účtu v listopadu 2023 činil 2 025,93 Kč, konečný zůstatek v tomto měsíci činil 0 Kč a pohledávky po splatnosti byly ve výši 81,02 Kč. Na účet v tomto měsíci přišlo 40 671,64 Kč a odešlo 42 697,57 Kč. Počáteční zůstatek na účtu v prosinci 2023 činil 0 Kč a konečný zůstatek v tomto měsíci činil 8,85 Kč. Na účet v tomto měsíci přišlo 36 580 Kč a odešlo 36 571 Kč. Počáteční zůstatek na účtu v lednu 2024 činil 8,85 Kč a konečný zůstatek v tomto měsíci činil 168,30 Kč. Na účet v tomto měsíci přišlo 37 046 Kč a odešlo 36 886,55 Kč. Žalovaný účet aktivně využíval především k častým platbám u obchodníků.5. Z doložených potvrzení o provedených platbách je zřejmé, že žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, uvedený ve smlouvě dne 1. 2. 2024 zaslala částku 1 000 Kč, dne 5. 2. 2024 zaslala částku 1 000 Kč, dne 6. 2. 2024 zaslala částku 1 000 Kč, dne 12. 2. 2024 zaslala částku 1 000 Kč, dne 13. 2. 2024 zaslala částku 2 000 Kč, dne 14. 2. 2024 zaslala částku 1 000 Kč, dne 21. 2. 2024 zaslala částku 1 000 Kč, dne 22. 2. 2024 zaslala částku 1 000 Kč, dne 26. 2. 2024 zaslala částku 4 000 Kč, dne 29. 2. 2024 zaslala částku 5 000 Kč, dne 1. 3. 2024 zaslala částku 2 000 Kč, dne 8. 3. 2024 zaslala částku 1 000 Kč a 1 000 Kč, dne 11. 3. 2024 zaslala částku 1 000 Kč, dne 12. 3. 2024 zaslala částku 1 000 Kč, dne 13. 3. 2024 zaslala částku 1 000 Kč a 21. 3. 2024 zaslala částku 5 000 Kč.6. Dopisem z 3. 7. 2024 oznámila žalobkyně žalovanému, že dne 3. 7. 2024 došlo k zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě celkové dlužné částky.7. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván i předžalobní upomínkou ze dne 14. 6. 2025, v níž mu byla poskytnuta lhůta k úhradě v délce tří dnů; upomínka byla odeslána téhož dne, jak vyplývá z podacího lístku.8. Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“9. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s (jeho) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ostatně ani netvrdila.10. Pro žalobkyni proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývala následující povinnost: „Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“11. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „(2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“12. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“13. Výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru jsou legislativní transpoz