22 C 255/2025-37 — Okresní soud v Hodoníně

Žalobkyně se domáhala zaplacení 98 508,55 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky byla dne 6. 6. 2023 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , na základě níž žalobkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky do výše sjednaného úvěrového rámce 100 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky splácet společně s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách, jejichž výše odpovídala 1,75 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný však svou povinnost hradit dohodnuté splátky řádně a včas porušil, v důsledku čehož žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru ke dni 12. 3. 2025. Celkově žalovaný za dobu trvání tohoto smluvního vztahu od žalobkyně načerpal částku 101 000 Kč a uhradil 29 733 Kč. V žalobě žalobkyně po žalovaném požadovala zaplacení jistiny ve výši 96 908,55 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 928,63 Kč (součet zbylých nesplacených úroků vynesených v jednotlivých splátkách do zesplatnění a úroků za období od 13. 3. 2025 do 28. 7. 2025), úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 96 908,55 Kč od 29. 7. 2025 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 27. 3. 2025 do 28. 7. 2025 ve výši 4 002,49 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z celkové dlužné částky 98 508,55 Kč za období od 29. 7. 2025 do zaplacení. K tomu, zda a jakým způsobem byla před uzavřením smlouvy zkoumána úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně uvedla, že pomocí tzv. credit scoringu vypočetla u žalovaného maximální limit měsíční splátky, čímž zjistila, že i po úhradě nezbytných měsíčních výdajů a již existujících závazků, bude žalovaný schopen úvěr splácet. Telefonicky si žalobkyně u žalovaného ověřila správnost žalovaným tvrzených údajů (kontaktní údaje, trvalé bydliště, počet vyživovaných dětí, výdaje domácnosti). Při ověřování tvrzení žalovaného ohledně jeho příjmů a výdajů žalobkyně využila statistický model, který umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmu žalovaného Současně provedla žalobkyně lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI a CEE, v nichž nebyl o osobě žalovaného uveden negativní záznam.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne 6. 6. 2023 smlouvu o úvěru (, Anonymizováno, – revolvingový úvěr č. , hodnota, ). Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut bezúčelový revolvingový úvěr s výší úvěrového rámce 100 000 Kč s úrokovou sazbou 13,90 % ročně, přičemž výše měsíční splátky činila 1,749 % z úvěrového rámce (tj. 1 749 Kč). Dále bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet (, Anonymizováno, ), kdy žalovaný byl povinen hradit za pojištění měsíčně 8,9 % z minimální splátky úvěru. Částka při prvním čerpání úvěru ve výši 100 000 Kč měla být převedena na účet žalovaného uvedený ve smlouvě č. , č. účtu, . Termín splatnosti měsíční splátky byl k 20. dni v měsíci. Nedílnou součástí této smlouvy byly Úvěrové podmínky společnosti , právnická osoba, . s kódem , Anonymizováno, platné od , datum, , které žalobkyně soudu předložila. Ve smlouvě ve spojení s článkem 7.1 úvěrových podmínek bylo stanoveno, že v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky je žalobkyně oprávněna účtovat mu účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši 300 Kč za měsíc vymáhání a dále byla žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč (v případě dlužné splátky nižší než 500 Kč maximálně ve výši dlužné splátky). Ve smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný je podnikatel, má čistý měsíční příjem ve výši 45 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 21 500 Kč, výdaje na bydlení činí 15 000 Kč, splátky všech úvěrů 17 000 Kč a ostatní výdaje 15 000 Kč. Dále je zde uvedeno, že žalovaný bydlí ve vlastním domě/bytě, je ženatý a vyživuje dvě děti.Informace o žalovaném a výsledky lustrací v příslušných registrech jsou shrnuty v kartě klienta, z níž plyne, že žalovaný je ženatý a má dvě děti. Dále je zde uvedeno, že žalovaný je podnikatel s měsíčním příjmem výši 45 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti činí 21 500 Kč a měsíční výdaje domácnosti žalovaného činí 47 000 Kč. Lustrace žalovaného v příslušných registrech (JAP_PUJCKA, MVCR, SOLUS, NRKI, CEE) byly negativní (kód odpovědi registru je „OK“ či „ověřeno“).Z listiny označené Ověření bonity MLS soud zjistil, jak žalobkyně obecně počítá MLS (maximální limit splátky, tedy částku, která každému klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá a do její výše je tak možno maximálně zatížit žalovaného splátkou úvěru). Pro účely výpočtu MLS je zohledňováno rodinné postavení klienta, vyživovací povinnosti, příjem partnera, další skutečnosti, které ovlivňují ekonomickou situaci klienta. Dále je klient dotazován na své výdaje. Do výdajů žalobkyně započítává pravidelné, nezbytné, měsíční výdaje za celou domácnost, a to splátky úvěrů (včetně toho schvalovaného), výdaje na bydlení a ostatní výdaje. Tyto skutečnosti jsou pak reflektovány ve výpočtu MLS zejména dvojím výpočtem hodnoty MLS. Jedna hodnota je možné zatížení klienta jako osoby a druhý výpočet pak dává maximální částku, kterou je schopna snést klientova domácnost. Žalobkyně v rámci výpočtů MLS (klienta a domácnosti) zjišťuje z veřejných i soukromých zdrojů konkrétní statistické údaje a částky, a to životní minimum klienta i členů jeho domácnosti, minimální uvěřitelné výdaje domácnosti (což je statistický údaj obsahující součet životních minim členů domácnosti, splátky žadatele a očekávané minimální náklady na bydlení stanovené kontrolovanou osobou normativně pevně daným výpočtem založeným na statistických datech publikovaných ČSÚ a MPSV, který vychází z počtu osob v domácnosti, vč. vyživovaných dětí a velikosti obce, nákladů na bydlení dle údajů ČSÚ a nákladů na další závazky klienta dle údajů v NRKI. Tyto údaje žalobkyně porovnává s částkou výdajů uvedených klientem. Žalobkyně uplatňuje ve výpočtu přísnější hledisko a počítá s vyšší hodnotou z porovnání reálných výdajů uvedených klientem a hodnotou životních minim, statistických nákladů na bydlení a nákladů na splátky dalších závazků dle NRKI. Při výpočtu MLS žalovaného pak žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného uvedeného v žádosti o úvěr ve výši 45 000 Kč, z životního minima dospělých členů domácnosti ve výši 7 520 Kč, z výše splátek jiným společnostem z NRKI ve výši 4 842 Kč, počítala s bufferem MLSu žalovaného 223 Kč a s výší splátky schváleného úvěru 1 749 Kč. Zbývající MLS žalovaného tak činil 30 666 Kč. Při výpočtu MLS domácnosti vycházela žalobkyně z příjmu žalovaného uvedeného v žádosti 45 000 Kč a z příjmu ostatních členů domácnosti ve výši 12 500 Kč, z výše měsíčních splátek na jiné úvěry uvedené žalovaným v žádosti ve výši 17 000 Kč (neboť byla vyšší než částka 4 842 Kč zjištěná z NRKI), z měsíčních výdajů na bydlení uvedených v žádosti ve výši 15 000 Kč (neboť byly vyšší než normativní náklady na bydlení), z ostatních měsíčních výdajů domácnosti ve výši 15 000 Kč (neboť byly vyšší než životní minimum členů domácnosti) a z výše splátky schváleného úvěru 1 749 Kč. Zbývající MLS domácnosti tak činil 8 751 Kč.Žalobkyně dále doložila úvěrovou zprávu z Nebankovního registru klientských informací, z níž bylo zjištěno, že žalovaný v době před poskytnutím úvěru zde měl evidován již jeden existující splátkový úvěr, a to investiční úvěr z 17. 12. 2021 ve výši 350 000 Kč s výší měsíční splátky 4 842 Kč a s počtem zbývajících splátek 80; přitom ke dni lustrace byl žalovaný stále v prodlení s jednou splátkou (za 04/2023) a celkem devět splátek žalovaný neuhradil v termínu splatnosti. Dále bylo zjištěno, že žalovaný v minulosti čerpal kontokorentní úvěr ze dne 23. 4. 2014, který byl 4. 4. 2023 ukončen se statusem „zesplatněný úvěr“. Konečně měl žalovaný existující úvěr na stavební spoření ze dne 1. 12. 2022 se zůstatkem nesplacené jistiny 2 819 991 Kč a s výší měsíční splátky 11 119 Kč. Dále měl žalovaný již jeden úvěr na stavební spoření ve stavu ukončeno.Z doloženého výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že žalovaný dne 6. 6. 2023 čerpal částku 100 000 Kč, která mu byla poukázána na účet a dne 24. 8. 2023 čerpal částku 1 000 Kč, která mu byla rovněž poukázána na účet. Dále je z tohoto výpisu patrné, jak žalovaný úvěr postupně splácel a že celkem splatil 29 733 Kč.Dopisem ze dne 12. 3. 2025, jehož odeslání dne 13. 3. 2025 žalobkyně prokázala podacím archem, byl žalovaný vyzván ke splacení celého úvěru ve lhůtě 14 dnů od sepsání výzvy. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván předžalobní výzvou ze dne 1. 4. 2025, jejíž odeslání dne 2. 4.2025 žalobkyně prokázala podacím archem.Je zjevné, že mezi žalobkyní a žalovaným mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak je upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“): „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěc