27 C 211/2025-22 — Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 10 637 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 5. 2024, kterou s žalovaným sjednala právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, prostřednictvím webových stránek , Anonymizováno, . Před poskytnutím peněžních prostředků byla posouzena úvěruschopnost žalované výpisy z jejího účtu (popř. výpisem z účtu/analýzou účtu obstaraným prostřednictvím služby Kontomatik), případně dalšími přiloženými doklady za rozhodné období. Na základě uvedené smlouvy byla žalované poskytnuta částka 7 000 Kč, kterou se zavázala splatit jednorázově do 12. 6. 2024 společně se sjednanými úroky a poplatkem za úvěr. Žalovaná dosud uhradila částku 1 102 Kč, a to dne 22. 11. 2024, která byla započtena na zákonný úrok z prodlení a smluvní pokutu. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení jistiny ve výši 7 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 2 520 Kč, úroku ve výši 210 Kč, smluvní pokuty ve výši 907,00 Kč (stanovené ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru od 13. 6. 2024 do 26. 3. 2025) a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení.2. Žalobkyně v žalobě požadovala rovněž zaplacení zákonných úroků z prodlení ve výši 459,82 Kč, kapitalizovaných za dobu od 13. 6. 2024 do 22. 11. 2024 a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7 000 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení. S ohledem na to, že žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení z částky 7 000 Kč od 13. 6. 2024 do zaplacení duplicitně, je zjevné, že se jednalo o zjevné písařské pochybení. Soud proto k tomuto nároku nepřihlížel, jak ostatně případně navrhovala žalobkyně v doplňujícím podání ze dne 17. 12. 2025, a ve vztahu k uvedenému samostatně nerozhodoval (k tomu také viz k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2001, sp. zn. 21 Cdo 2369/2000).3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek stanovených v § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání.4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav.5. Společnost , právnická osoba, . a žalovaná dne 13. 5. 2024 podepsaly smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na stránkách žalobkyně , Anonymizováno, . Žalovaná smlouvu podepsala prostřednictvím zadání SMS kódu. Ve smlouvě se účastnice dohodly na poskytnutí částky 7 000 Kč. Žalovaná se vedle jistiny zavázala uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 520 Kč a úroky v částce 210 Kč (36,5 % ročně). Splatnost byla sjednána do 12. 6. 2024. V případě prodlení byla žalovaná povinna hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně obsahující základní informace k poskytnutí úvěru. Žalované byl poskytnut Předsmluvní formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.6. Dle výpisu z pohybu na bankovním účtu žalobkyně poukázala žalované dne 13. 5. 2024 na jí určený účet částku 7 000 Kč.7. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 8. 2024 byla pohledávka za žalovanou postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, , která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek (včetně seznamu postoupených pohledávek) ze dne 11. 9. 2024 postoupila na stávající žalobkyni. Dopisem ze dne 31. 1. 2025, odeslaným dne 13. 2. 2025, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do sedmi dnů.8. Z dokumentu „, Anonymizováno, “ plyne, že původní věřitelka neevidovala žalovanou coby dlužníka, čistý měsíční příjem žalované ze zaměstnání stejně jako celkové příjmy domácnosti činily 29 382 Kč. Žalovaná měla 2 vyživovací povinnosti, žila v nájmu, náklady na bydlení uvedla ve výši 8 000 Kč a ostatní náklady pak v částce 1 200 Kč.9. Žalobkyně předložila výpis z bankovního účtu žalované z období měsíců března až května 2023, v těchto měsících žalovaná obdržela mzdu ve výši 33 782 Kč, 27 018 Kč a 27 346 Kč. V březnu 2023 jí bylo připsáno na účet 31 746 Kč a odepsáno bylo 31 475,25 Kč; konečný zůstatek tedy činil 158,84 Kč. V dubnu 2023 bylo připsáno na účet 34 924 Kč a odepsáno bylo 34 939,18 Kč; konečný zůstatek tedy činil 368,66 Kč. V květnu 2023 bylo připsáno na účet 32 118 Kč, odepsáno z účtu bylo 32 830,83 Kč a konečný zůstatek tedy činil – 344,17 Kč. Dále žalobkyně předložila výpis ze spořícího účtu žalobkyně z období od 23. 1. 2024 do 25. 6. 2024; žalobkyně spořila částku 1 000 Kč měsíčně, přičemž částka v téže výši byla vždy následně poukázána na další účet. Dála obdržela prostředky, označené jako „výplata“ od společnosti , jméno FO, (zabývající se on-line sázením). Žalobkyně předložila též výpis z běžného účtu žalobkyně z období od 29. 10. 2021 do 26. 6. 2024, v tomto období žalobkyně obdržela plat v rozmezí od 27 109 Kč do 36 298 Kč. Rovněž byly pravidelně na daný účet každý měsíc poukazovány platby v různé výši od různých fyzických osob (např. od , jméno FO, v řádu stokorun až do výše 27 266 Kč) bez uvedení důvodů těchto plateb. Žalobkyně hradila z předloženého účtu platby na potraviny, oblečení, dopravu a volný čas a opakovaně vykládala prostředky v rozsahu nižších řádů stokorun na on-line sázení (celkem 509 případů). V daném období čerpala půjčky od dalších nebankovních společností: dne 11. 10. 2022 částku 20 000 Kč, dne 21. 12. 2022 ve výši 8 000 Kč, dne 13. 1. 2023 částku 4 000 Kč, dne 18. 2. 2023 ve výši 6 000 Kč, dne 17. 5. 2023 částku 4 000 Kč, dne 22. 9. 2023 částku 3 000 Kč, dne 5. 12. 2023 částku 2 000 Kč, 23. 1. 2024 částku 6 500 Kč, dne 20. 6. 2024 částku 5 000 Kč, dne 17. 6. 2024 částku 5 000 Kč a dne 19. 4. 2024 částku 5 000 Kč. Z daného účtu byl rovněž opakovaně odepisován úrok z kontokorentu. Z daného účtu byla vždy pravidelně poukazována platba na týž účet ve výši 8 000 Kč.10. Dle § 2390 odst. 1 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Dle § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení mimo jiné platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Soud má po zhodnocení předložených listinných důkazů za prokázané, že žalobkyně a žalovaná sjednaly dne 13. 5. 2024 smlouvu o zápůjčce pomocí prostředků komunikace na dálku v souladu s § 561 odst. 1 a § 562 odst. 1 o. z. Ke kontraktaci smlouvy ze strany žalované došlo způsobem, který lze považovat za jiný typ elektronického podpisu, tvořený zadáním jedinečného verifikačního SMS kódu v prostředí uživatelského účtu v chráněném webovém rozhraní předchůdkyně ža