4 C 18/2026-32 – Okresní soud v Hodoníně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 18 620 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalované dne 14. 12. 2023 poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet pravidelnými měsíčními splátkami společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně, vždy k 13. dni v měsíci. Žalovaná však nesplnila své povinnosti ze smlouvy, když nehradila splátky řádně a včas, žalobkyně proto úvěr ke dni 14. 4. 2024 zesplatnila. Pohledávka za žalovanou byla nejprve postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně pak touto společností na žalobkyni. Žalobkyně proto požadovala po žalované uhradit jistinu ve výši 10 000 Kč, smluvní úrok za první měsíc doby čerpání úvěru ve výši 4 000 Kč, smluvní pokutu v kapitalizované výši 4 620 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 14 000 Kč od 15. 4. 2024 do zaplacení. Dle vyjádření žalobkyně neuhradila žalovaná na pohledávku ze smlouvy o úvěru ničeho.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně byla dne 14. 12. 2023 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr až do výše úvěrového limitu 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně stanovenými splátkami. V případě prodlení byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna úvěr zesplatnit. Dle čl. IV. smlouvy byla žalovaná povinna v případě prodlení zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se ocitla v prodlení. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny Všeobecné obchodní podmínky, které žalobkyně doložila. Smlouva byla podepsána za pomocí prostředků komunikace na dálku tak, že se žalovaná nejdříve zaregistrovala na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně , Anonymizováno, , kam zadala své osobní údaje, registrace byla dokončena zadáním kódu z verifikační SMS. Zároveň potvrdila, že se řádně seznámila s podmínkami smlouvy o úvěru a souhlasí s nimi (zjištěno smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 14. 12. 2023 a obchodních podmínek). Smlouva byla uzavřena k žádosti žalované, v rámci níž uvedla, že žije ve společné domácnosti s partnerem, je na rodičovské dovolené, její příjem činí 30 636 Kč měsíčně, přičemž své měsíční výdaje vyčíslila částkou 5 000 Kč měsíčně (žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, ). K ověření své identity žalovaná předložila fotokopii občanského průkazu. Žalované byl poskytnut formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a žalovaná současně souhlasila se zpracováním svých osobních údajů.4. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet č. , č. účtu, , uvedený žalovanou ve smlouvě, dne 14. 12. 2023 částku 10 000 Kč, kdy jako variabilní symbol platby bylo užito rodné číslo žalované (výpis z účtu č. , č. účtu, ). Dle sdělení , právnická osoba, . ze dne 20. 3. 2026 byla majitelem tohoto bankovního účtu v rozhodném období žalovaná.5. Právní předchůdkyně žalobkyně přípisem ze dne 14. 4. 2024 úvěr zesplatnila k témuž dni, neboť žalovaná byla v prodlení s úhradou stanovených splátek a vyzvala ji k úhradě dlužné částky do tří dnů (zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ).6. Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 postoupena společnosti , právnická osoba, . (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 včetně seznamu pohledávek). Následně byla pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 postoupena žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 včetně seznamu pohledávek). Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 20. 7. 2025, odeslaným žalované dne 23. 7. 2025 (oznámení o postoupení pohledávky, potvrzení o podání).7. Předžalobní upomínkou ze dne 20. 7. 2025, odeslanou žalované dne 23. 7. 2025, byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do tří dnů (výzva k úhradě před podáním žaloby, potvrzení o podání).8. Na základě shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření smlouvy o úvěru, tak jak ji upravuje § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“9. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně je podnikatelkou a žalovaná vystupovala jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by jí úvěr byl poskytován v souvislosti s (její) podnikatelskou činností a nic takového žalobkyně ani netvrdila.10. Pro právní předchůdkyni žalobkyně proto z § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření úvěrové smlouvy, tj. ke dni 14. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) vyplývala následující povinnost: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“11. Způsob, jakým měla žalobkyně tuto povinnost splnit je blíže rozveden v navazujícím odst. 2 téhož ustanovení: „Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“12. Zároveň je třeba při hodnocení postupu poskytovatele úvěru vzít v úvahu § 75 zákona o spotřebitelském úvěru, který obecně stanoví, že „Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.“13. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018, odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků).14. Z citovaného ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je patrné, že výchozím (nezbytným) krokem posouzení je „porovnání příjmů a výdajů“ a „způsob plnění dosavadních závazků“ (pochopitelně pokud spotřebitel nějaké závazky měl/má). Pokud tedy má poskytovatel postupovat v souladu se zákonem, je nutné, aby za účelem porovnání příjmů a výdajů, jejich výši zjistil, přesněji, aby za tímto účelem učinil potřebné kroky. Kvalitu a kvantitu těchto zjištění podrobněji vymezuje samotný zákon o spotřebitelském úvěru, a to v citovaném § 86 odst. 1, který hovoří o informacích „nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených.“15. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru: poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalované její právní předchůdkyně posuzovala na základě tvrzení žalované v žádosti o úvěr a na základě lustrací žalované v externích registrech, avšak nepředložila žádné doklady, jimiž by proces posuzování úvěruschopnosti žalované prokázala. Není tak vůbec zřejmé, jakým způsobem tvrzenou výši příjmů a výdajů žalované právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované ověřovala. Pokud se jedná o příjmy žalované, tato tvrdila, že činí 30 636 Kč měsíčně, zároveň však uvedla, že je na rodičovské dovolené. Je přitom všeobecně známo, že dávky státní sociální podpory pro rodiče na rodičovské dovolené této výše zdaleka nedosahují, proto bylo na právní předchů