205 C 15/2013-99 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 1.415 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení v zákonné výši ode dne podání žaloby ([datum]) do zaplacení. 2. Tvrzeno bylo, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o životním pojištění s dividendou [číslo] na základě které se žalovaný ke krytí pojistných rizik zavázal k placení pojistného ve výši 673 Kč měsíčně. Povinnost byla porušena k období od [datum] do [datum] a vznikl dluh na pojistném ve výši 1.415 Kč. 3. Procesní stanovisko žalované nebylo podáno. 4. Jelikož byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když byl dán na podkladě usnesení ze dne 22. 10. 2020, č. j. 205 C 15/2013-93, presumovaný souhlas účastníků, mohlo být rozhodnuto bez jednání, neboť k tomu postačoval obsah procesního spisu. 5. Skutkově se na základě označeného důkazu - smlouva o životním pojištění - uzavírá, že mezi účastníky byla dne 12. [číslo] uzavřena pod [číslo] pojistná smlouva o životním pojištění s dividendou, na základě které se žalovaná zavázala ke krytí pojistných rizik vyjmenovaných ve smlouvě hradit pojistné ve výši 673 Kč měsíčně s účinností smlouvy od [datum]. 6. Žalovaná smlouvou předepsané pojistné neuhradila v období od [datum] do [datum], a jelikož nebylo tvrzeno ani prokazováno, že by pojištění zaniklo či z jiného právního důvodu odpadlo placení pojistného před [datum], připadá na období, po které nebylo pojistné zaplaceno poměrná částka ročního pojistného ve výši 1.415 Kč. 7. Z pohledu vysloveného skutkového závěru třeba dodat, že neuhrazení pojistného je negativním tvrzením, které nemůže z jeho povahy být prokázáno jeho nositelem. Jedině žalovaná, pokud by patřičnou procesní aktivitu vyvinula, mohla by tvrdit a prokázat, že pojistné za vymezené období zčásti či zcela uhradila nebo nastala jiná právem aprobovaná skutečnost, která placení pojistného vylučuje, ponižuje či jinak odklízí. K tomu však žalovaná nepřikročila, tudíž bylo uzavřeno, že pojistné v uvedeném období uhrazeno nebylo. 8. Nutno konstatovat, že usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], bylo schváleno oddlužení žalované plněním splátkového kalendáře a zpeněžením majetkové podstaty. Rozhodnutí nabylo právní moci [datum]. Po provedené sanaci dluhů žalované rozhodl Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci v předmětném výroku II. dne [datum], že se žalovaná osvobozuje od placení pohledávek v rozsahu, v němž nebyly dosud uspokojeny. Se zřetelem k insolvenčnímu řízení je jeho účinkům, jak ostatně vyplývají z insolvenčního rejstříku, vyplývá, že pohledávka žalobkyně vznikla v celém rozsahu dříve, než došlo k úpadku žalované. 9. Právní vztah, který mezi účastníky vznikl, posuzuje se podle zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (s ohledem na ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 10. Podle § 414 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon, jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. 11. Právní hodnocení odvíjí se od shora uvedeného ustanovení insolvenčního zákona a závěrů vyjádřených v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2010, sp. zn. 29 Cdo 2509/2010. Vyjádřen je v něm právní závěr, podle něhož Rozhodnutí vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, jímž insolvenční soud osvobodí dlužníka od placení pohledávek v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny, nezpůsobuje zánik takových pohledávek. Pohledávka v neuhrazeném rozsahu nadále existuje, dlužník však je rozhodnutím insolvenčního soudu zbaven povinnosti ji věřiteli zaplatit. Pohledávka tak v neuhrazeném rozsahu nezanikla, leč věřitel ji nemůže úspěšně vymáhat; v soudním či jiném řízení již nelze takovou pohledávku věřiteli přiznat (pohledávka má povahu naturální obligace). Ve vykonávacím řízení má taková pohledávka stejný režim jako promlčená pohledávka. Osvobození přiznané dlužníku insolvenčním soudem podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona se vztahuje i na věřitele s pohledávkami, k nimž se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele s pohledávkami nepřihlášenými do insolvenčního řízení; dlužník je tedy rozhodnutím insolvenčního soudu vydaným podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona osvobozen též od placení těchto pohledávek, do oddlužení nezahrnutých. 12. Z uvedeného plyne, že osvobozením od placení pohledávek v rámci insolvence došlo ke změně pohledávky na naturální a vztahuje se na ní režim obdobný námitce promlčení. Právo tudíž nelze věřiteli přiznat a je na dlužníkovi, zda vzniklý dluh dobrovolně splní, soudní ochrany dosáhnout nelze, a proto nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. 13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že se žádnému z účastníků nepřiznává právo na jejich náhradu, neboť, bez ohledu na posuzování případné důvodnosti nároku ke dni zahájení řízení, došlo v průběhu řízení k právní skutečnosti vylučující přiznání nároku. Současně ani na straně žalované nejsou důvody k přiznání útrat řízení, neboť jí žádné nevznikly.