211 C 3/2021-49 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 4. 2021 domáhá na žalovaném zaplacení částky 2.943 Kč s příslušenstvím. 2. Protože byly splněny podmínky uvedené v § 115a o.s.ř. rozhodl soud ve věci bez nařízení jednání. 3. § 24 z.č. odst. 1 z.č. 65/2017 Sb. zní: 1) Náklady na odborné lékařské vyšetření hradí poskytovateli zdravotních služeb Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 4. § 24 odst. 2 z.č. 65/2017 Sb. zní: 2) Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, uhradí vyšetřovaná osoba tomu, kdo uhradil poskytovateli zdravotních služeb odborné lékařské vyšetření podle odstavce 1, náklady, které mu úhradou odborného lékařského vyšetření vznikly; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 5. § 24 odst. 3 z.č. 65/2017 Sb. zní: 3) Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. Neprokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, náklady nese Policie České republiky, Vojenská policie, obecní policie, Vězeňská služba, zaměstnavatel, kontrolní orgán nebo poskytovatel zdravotních služeb, v rámci jejichž působnosti byla učiněna výzva k vyšetření podle § 21 odst. 1 nebo výzva k vyšetření podle § 21 odst. 2, nejde-li o případ diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. 6. Žalovaný řídil dne 27. 4. 2018 osobní automobil. Přitom byl kontrolován policií. Ta zjistila, že žalovaný je pozitivní na přítomnost látky Amphetamins. Proto jej převezla k vyšetření na přítomnost omamných látek do zdravotnického zařízení. Lékařským vyšetřením byla potvrzena přítomnost této omamné látky v těle žalovaného. Převozem žalovaného k vyšetření do zdravotnického zařízení vznikly žalobci náklady ve výši 31,29 Kč. Žalobce uhradil zdravotnickým zařízením za vyšetření žalovaného – odběr vzorku a rozbor vzorku celkem 1.137,75 Kč (649 Kč + 488,75 Kč). 7. Žalovaný řídil dne 28. 3. 2018 osobní automobil. Přitom byl kontrolován policií. Ta zjistila, že žalovaný je pozitivní na přítomnost amfetaminu/metanfetaminu. Proto jej převezla k vyšetření na přítomnost omamných látek do zdravotnického zařízení. Lékařským vyšetřením byla potvrzena přítomnost omamných látek amfetaminu/metanfetaminu a kannabiodů v těle žalovaného. Převozem žalovaného k vyšetření do zdravotnického zařízení vznikly žalobci náklady ve výši 96,65 Kč. Žalobce uhradil zdravotnickým zařízením za vyšetření žalovaného – odběr vzorku a rozbor vzorku celkem 1.677,50 Kč (700 Kč + 977,50 Kč). 8. Žalobce vyzýval neúspěšně žalovaného k úhradě těchto nákladů výzvami z 11. 10. 2018 a 29. 11. 2018. Protože náklady na přepravu a vyšetření nebyly, uhrazeny postupoval soud dle § 24 odst. 2, 3 z. č. 65/2017 Sb. a uložil žalovanému povinnost tyto náklady v celkové výši 2.943 Kč uhradit. Protože tato částka nebyla uhrazena včas, dostal se žalovaný do prodlení a soud dle § 1970 o.z. uložil žalovanému povinnost nahradit žalobci i úroky z prodlení za žalovanou dobu, v které byl žalovaný zcela jistě v prodlení. 9. Žalobce měl v řízení plný úspěch, soud proto uložil dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) žalovanému povinnost uhradit žalobci náklady spojené s tímto řízením ve výši 300 Kč Náklady řízení, které je žalovaný povinen uhradit, spočívají v paušální náhradě nákladů ve výši 3 x 100 Kč stanovené dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a vyhl. č. 254/2015 § 1, 2 odst. 2 Sb. za 3 úkony (2 x předžalobní výzva, 1 x podání žaloby zahrnují nároky z události dne 28. 3. 2018 a 27. 4. 2018). 10. Povinnost žalovaného zaplatit soudní poplatek ve výši 1.000 Kč vychází z ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) a z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Žalobce je od placení soudního poplatku ze zákona osvobozen, a jelikož soud jeho žalobě vyhověl, povinnost zaplatit soudní poplatek přechází na žalovaného. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 1 bodu 1 písm. a) přílohy k z.č. 549/1991 Sb., tzv. Sazebníku.