3 C 156/2021-56 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se svoji žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit ji částku 10.564,63 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdce, společnost [právnická osoba], se žalovanou uzavřel smlouvu o zápůjčce, na základě které žalované poskytl peněžní prostředky, jež se žalovaná zavázala vrátit se sjednaným úrokem, odměnou za administrativní zpracování půjčky a flexibilní splácení a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, vše v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila a dluží žalovanou částku s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020, což bylo žalované oznámeno. Přestože byla žalovaná žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu, neposkytla na něj žádné plnění. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na svoji obranu nic neuplatnila. 3. Svá tvrzení žalobkyně prokazovala listinnými důkazy, které předložila. Smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne 18. 10. 2018 prokazuje, že právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností [právnická osoba], a žalovanou byla sjednána smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku v celkové výši 7.000 Kč, s tím, že se žalovaná zavázala tuto částku vrátit a současně zaplatit též poplatek 5.302 Kč, sestávající se z částky 932 Kč představující úrok z půjčené částky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částky 2.728 Kč, představující poplatek za doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky 1.642 Kč za vedení účtu a komfortní splácení. Celková dlužná částka tak činila 12.302 Kč a žalovaná se ji zavázala zaplatit v pravidelných 45 týdenních splátkách po 274 Kč a poslední splátkou 246 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29% p. a. a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Smlouva je oboustranně podepsána. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky, které upravují vztahy účastníků smlouvy podrobněji. 4. Dle žalobkyně žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, dle tabulky umoření jedinou splátku ve výši 1.135,89 Kč zaplatila 26. 10. 2018 Celkem žalovaná z této smlouvy o zápůjčce dluží 10.564,63Kč, z toho na jistině 5.903,04 Kč a na poplatku 4.661,59 Kč, vedle toho na úrocích, sjednaných ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny za dobu od 30. 8. 2019 do 20. 1. 2020 dluží 684,75 Kč, a dále tento úrok i od 21. 1. 2020 do zaplacení, a na zákonném úroku z prodlení ve výši 9 % ročně, počítaném z dlužné jistiny 5.903,04 Kč od 3. 11. 2018 do 20. 1. 2020 dluží 655,24 Kč, a dále tento úrok i od 21. 1. 2021 do zaplacení. 5. Oznámením o postoupení pohledávek ze 20. 1. 2020 je prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně sdělil žalované, že pohledávka za ní ze smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobkyni. Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 s přílohou toto postoupení prokazuje. 6. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 28. 1. 2021, adresovanou žalovanému, je prokázáno, že před zahájením řízení žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši 14.235,01 Kč s upozorněním na možnost soudního vymáhání. 7. Po právní stránce hodnotil okresní soud věc dle uzavřené smlouvy o zápůjčce, přihlédl též k § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Smlouva o zápůjčce byla platně sjednána, právní předchůdce žalobkyně dostál svým povinnostem, plynoucím z ustanovení §9 odst. 1 zák.č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, tehdy platného a účinného. Své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce řádně splnil, žalovaná plnění, k němuž se zavázala, však splnila jen částečně. Právní předchůdce pohledávku postoupil žalobkyni, ani té žalovaná neplnila, ač k tomu byla vyzývána. Žalobkyně v řízení podrobně vysvětlila, z čeho se dluh žalované sestává, její tvrzení nebyla v řízení zpochybněna ani vyvrácena. Za tohoto stavu nezbylo, než žalobě žalobkyně, tak jak byla podána, vyhovět. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku. Rozhodnutí o úroku z prodlení vychází z ustanovení § 1970 o. z., jeho výše z vlád. nař. č. 351/2013 Sb. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l občanského soudního řádu („o. s. ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalované v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslala výzvu k plnění a o právo na náhradu nákladů se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 2.252 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátní tarif (dále AT) ve výši 900 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částku 252 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1.200 Kč přiznanou dle § 14a AT a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. 9. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.