5 C 154/2021-68 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 56.010,73 Kč s příslušenstvím z důvodů: - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 18.440,50 Kč a poplatku ve výši 14.232,23 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 1. 6. 2019 do 20. 1. 2020 částkou 3.476,03 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 19. 9. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 2.254,35 Kč) - nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 13.304,51 Kč a poplatku ve výši 8.416 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 29 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 19. 9. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 3.718,98 Kč) a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 19. 8. 2018 do 20. 1. 2020 částkou 1.626,48 Kč) 2. Žalobkyně stran prvého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 6. 4. 2018 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 17.333 Kč představovaného úrokem ve výši 3.577 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.860 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 5.896 Kč (částka za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení). Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 623 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 31. 5. 2019. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy plnil ve prospěch věřitele dne 11. 9. 2018. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 18.440,50 Kč a na poplatku hodnoty 14.232,23 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020. 3. Žalobkyně stran druhého nároku tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 14. 12. 2017 smlouvu o zápůjčce [číslo] přenechal mu v hotovosti sjednanou částku 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 17.333 Kč představovaného úrokem ve výši 3.577 Kč (tj. úrok ve výši 29 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5.340 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 8.416 Kč (částka za administrativní činnost a komfortní splácení). Závazek měl být splněn formou 60 týdenních splátek po 623 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena dne 7. 2. 2019. Žalovaný následně poskytl pouze částečné plnění, když naposledy plnil ve prospěch věřitele dne 11. 9. 2018. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který dosáhl v jistině hodnoty 13.304,51 Kč a na poplatku hodnoty 10.033,49 Kč. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 20. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 20. 1. 2020. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl procesně nečinný. 5. Skutkový závěr stojí ve vztahu k oběma nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smluv o zápůjčce, smluvních podmínek, přehledů plateb – tabulky umoření, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou- strany [číslo] písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání. 6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaný, mohl by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytl více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaný plnění v rozsahu, jak uvádí žalobkyně, neposkytl. 7. Po stránce skutkové se k prvému nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 6. 4. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 20.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem této Smlouvy potvrzuje, že při uzavření Smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 20.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 3.577 Kč, položky označené jako částka za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.860 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.896 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky dalších 17.333 Kč), to vše ve splátkách ve výši 623 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o půjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi. 8. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny ve výši 18.440,50 Kč a poplatku včetně úroku ve výši 14.232,23 Kč nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Ačkoli bylo sjednáno, že splátky zprvu ponižují jistinu a posléze poplatek, je dluh vyjádřen pro žalovaného příznivěji, neboť, byť nebyl poplatek zcela uhrazen, ponížila jej žalobkyně také co do dlužné jistiny. Umoření dílčích plnění tak je provedeno pro žalovaného příznivěji, než by to odpovídalo ujednání v článku 6 smlouvy. Způsob splácení (umořování) je prokázán transparentním přehledem patem – tabulkou umoření (vizte usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 2268/2011). 9. Po stránce skutkové se k druhému nároku uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 14. 12. 2017 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalovanému v hotovosti poskytnuto 20.000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Zákazník podpisem této Smlouvy potvrzuje, že při uzavření Smlouvy od [anonymizováno] v místě jeho bydliště převzal v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté zápůjčky ve výši 20.000 Kč zavázal se žalovaný k zaplacení úroku ve výši 3.577 Kč, položky označené jako částka za zpracování, doručení, a flexibilní splácení ve výši 5.340 Kč a částky za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 5.896 Kč (tzn. celkem zaplatit vedle zápůjčky dalších Kč), to vše ve splátkách ve výši 623 Kč týdně s rozvržením na celkem 60 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o půjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi. 10. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytoval žalovaný jednotlivé týdenní splátky v rozporu se smlouvou. Co do zbylého rozsahu závazku, tj. co do jistiny v