5 C 82/2021-39 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 3.000 Kč s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení uplatněný z právního důvodu náhrady ošetření poskytnutého dne 1. 4. 2020 a následné hospitalizace žalovaného v protialkoholní a protitoxikomanické stanici žalobkyně jakožto poskytovatele příslušné zdravotní péče. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil ani jinak nezpřístupnil své procesní stanovisko. 3. Jelikož byly shledány podmínky pro rozhodnutí jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a oběma procesními stranami byl s takovým postupem vysloven presumovaný souhlas, bylo postupováno podle § 115a o. s. ř. a k projednání věci nebylo nařizováno jednání. 4. Skutkový závěr je založen na hodnocení listin zpřístupněných žalobkyní a to daňovým dokladem [číslo] uznáním dluh ze dne 1. 4. 2020, předžalobními výzvou včetně podacího lístku. 5. Z veřejně dostupných údajů k žalobkyni je prokázán její status poskytovatele lůžkové, ambulantní a další zdravotní péče v rozsahu registrace podle zák. č. 160/1992 Sb., o poskytování péče v nestátních zdravotnických zařízeních. Z veřejně přístupných údajů a registrace vyplývá, že žalobkyně poskytuje mimo jiné ošetření a hospitalizaci v protialkoholní a protitoxikomanické stanici. Žalovaný, jak je to prokázáno vyúčtováním a zejména uznáním dluhu, byl dne 1. 4. 2020 přijat v rámci alkoholové intoxikace k ošetření a hospitalizaci. Žalobkyně v souvislosti s poskytnutím pobytů na protialkoholní záchytné stanici vystavila podle svého ceníku vyúčtování k úhradě částky 3.000 Kč se splatností ke dni 1. 5. 2020. Žalovaný dluh co do právního důvodu, tj. provedeného vyšetření, ošetření a pobytu v protialkoholní stanici, a co do výše 3.000 Kč uznal a zavázal se k zaplacení do 30 dnů. Ačkoli byla žalovanému adresována doporučeně cestou držitele poštovní licence výzva, k úhradě požadované částky nedošlo. 6. Naposledy uvedená tvrzení mají negativní charakter, tudíž nemohou být ze své povahy žalobkyní prokázána a jedině žalovaný, pokud by patřičnou procesní aktivitu vyvinul, by mohl tvrdit a prokázat opak, zejména, že jím bylo poskytnuto za ošetření a hospitalizaci zčásti či zcela plnění případně nastala jiná právem aprobovaná skutečnost, která povinnost k placení vylučuje. 7. K tomu přistupuje účinek utvrzení dluhu uznáním, kdy je na dlužníka přesunuto důkazní břemeno k prokázání, že tu není právní důvod uznání závazku k placení jednotlivých složek spojených s jeho ošetřením a zdravotní péčí, případně že závazek nedosahuje uplatněné výše (vizte rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 808/2005, ze dne 25. 7. 2007). 8. Ačkoli je výše nároků ustanovována bez obligačního či zákonného důvodu (ostatně přijetí k ošetření na protialkoholní záchytnou stanici zřejmě vzhledem k intoxikaci vylučuje uzavření platné smlouvy k úhradě nákladů dalšího pobytu), je zjevné, že přezkoumání povahy nároků a způsobu, jakým byly vyčíslen, příkladmo odborným vyjádřením nebo znaleckým posudkem, by bylo nehospodárné a v důsledku toho by byly navýšeny náklady řízení spolehlivě nad hodnotu vlastní jistiny pohledávky. Takový postup by hrubě neodpovídal výši vymáhaných nároků (k tomu vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 4068/2008), a byly tak založeny podmínky pro aplikaci ust. § 136 o. s. ř., resp. bylo lze vyjít z transparentního a konkrétního vyčíslení položek provedeného žalobkyní. 9. Soud cestou dálkového přístupu porovnal hodnoty účtované řadou dalších nestátních poskytovatelů podobné péče v rámci provozu záchytných stanic a z komparace vzešlo zjištění, že se nárokovaná hodnota spolehlivě pohybuje při samém spodní hranici nákladů uplatňovaných v cenících jiných zdravotnických zařízení. Takovým způsobem lze tak mít za prokázané, že výše pohledávky žalobce je stanovena způsobem, který je konsolidovanou hodnotou skutečných nákladů spojených s ošetřením a hospitalizací žalovaného. 10. Skutková zjištění subsumují se pod ust. § 17 zák. č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami. 11. Žalobkyně je poskytovatelem péče (§ 17 odst. 1 cit. zák.) a žalovanému, který naplnil hypotézu obsaženou v ust. § 17 odst. 2 cit. zák., vznikla podle § 17 odst. 4 cit. zák. povinnost k úhradě ošetření a hospitalizace. Tím byl naplněn právní důvod vzniku pohledávky žalobce. Výše nároku je pak stanovena způsobem, který sice nemá oporu v dvoustranném právním jednání a je pouze obecně zakládán právním předpisem (§ 17 odst. 4 cit. zák.), avšak obstál skrze aplikaci ust. § 136 o. s. ř. a z důvodů uváděných shora. 12. K tomu přistupuje aplikace § 2053 a násl. o. z. Žalovaný zajistil dluh uznáním, tudíž se má za to, že v době jeho právního jednání dluh existoval. Ostatně v řízení nebylo tvrzeno ani prokazováno cokoli, co by nastolenou vyvratitelnou právní domněnku existence závazku odklidilo. 13. Příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) vychází z poskytnutého plnění a splatnosti uváděné ve vyúčtováních, resp. v uznáních závazků. 14. Výrokem I. se žalovanému ukládá, aby žalobkyni zaplatil za ošetření a následné pobyty v záchytné stanici částku 6.000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z jistiny od 4. 3. 2020 a 8. 4. 2020 do zaplacení. Lhůta k plnění se stanovuje podle § 160 o. s. ř. 15. Výrokem II. je rozhodováno náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s . 16. Byť žalobkyně zaznamenala formálně ve věci plný úspěch, nepřihlédla k hledisku účelnosti dalšího z mnohačetných nároků, které před nadepsaným soudem nárokovala. Z úřední činnosti soudu vychází poznatek, že žalobkyně uplatnila zcela shodné pohledávky v řízeních vedených pod spisovými značkami 11 C 79/2021 (řízení bylo zahájeno dne 19. 2. 2021 k nároku ve výši 3.000 Kč vzniklému z ošetření žalovaného v rámci ošetření a hospitalizace v protialkoholní a protitoxikomanické stanici dne 14. 2. 2020), 7 C 79/2021 ( (řízení bylo zahájeno dne 19. 2. 2021 k nároku ve výši 3.000 Kč vzniklému z ošetření žalovaného v rámci ošetření a hospitalizace v protialkoholní a protitoxikomanické stanici dne 19. 2. 2020), 5 C 42/2021 ve spojení s 5 C 43/2021 (řízení byla zahájena dne 19. 2. 2021 a 23. 3. 2021 k nárokům ve výši 2x 3.000 Kč vzniklým z ošetření žalovaného v rámci ošetření a hospitalizace v protialkoholní a protitoxikomanické stanici dne 2. 2. 2020 a 8. 3. 2020), 7 C 118/2021 (řízení bylo zahájeno dne 19. 2. 2021 k nároku ve výši 3.000 Kč vzniklému z ošetření žalovaného v rámci ošetření a hospitalizace v protialkoholní a protitoxikomanické stanici dne 16. 2. 2020 2020), 3 C 119/2021 (řízení bylo zahájeno dne 19. 2. 2021 k nároku ve výši 3.000 Kč vzniklému z ošetření žalovaného v rámci ošetření a hospitalizace v protialkoholní a protitoxikomanické stanici dne 12. 2. 2020) a 3 C 161/2021 (řízení bylo zahájeno dne 26. 4. 2021 k nároku ve výši 3.000 Kč vzniklému z ošetření žalovaného v rámci ošetření a hospitalizace v protialkoholní a protitoxikomanické stanici dne 26. 5. 2020). 17. Podle usnesení Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 30 Cdo 3190/2014, ze dne 11. 2. 2015, lze za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. považovat pouze takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Jakkoli náklady spojené se zastoupením advokátem tomuto vymezení zpravidla budou odpovídat, nelze dané pravidlo vnímat jako absolutní; mohou se vyskytovat i situace, za nichž náklady spojené se zastoupením advokátem nebude možno považovat za nezbytné k řádnému uplatňování nebo bránění práva u soudu. 18. Vzhledem k tomu, že mezi ošetřeními žalovaného a poskytnuté péči uplynula doba pouze nepatrně přesahující 3 měsíce a na místo jediného žalobního návrhu po uplynutí mnoha měsíců po vzniku nároků, jak by to rozumnému přístupu odpovídalo, žalobkyně uplatňuje nároky samostatně a bez zcela zjevného a racionálního důvodu přenáší na žalovaného útraty, které jsou s jednotlivými řízeními spojeny. Na takový postup nutno hledět prizmatem kritickým a není žádného důvodu, aby soud přiznával sériovému podávání žalob (byť jsou formálně aprobovány) každé další hypertroficky přirůstající útraty. Z uvedeného plyne, že se žalobkyni na podkladě shora uvedeného náhrada nákladů řízení, neboť si nepočínala hospodárně a neuplatňuje své nároky hospodárně. 19. Lhůta k plnění je zakládána jako třídenní rovněž podle § 160 o. s. ř. V případě nákladů řízení se místo plnění určuje podle § 149 odst. 1 o. s. ř.