3 C 142/2022-99 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně podala u soudu žalobou, kterou se domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit 20 250 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že účastníci spolu uzavřeli dne 3. 10. 2019 smlouvu o hotovostním úvěru č. [anonymizováno], na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se poskytnuté peněžní prostředky zavázal splácet, tuto povinnost řádně a včas neplnil a dostával se do prodlení. Žalobkyně proto odstoupila od smlouvy a l dluh z úvěrové smlouvy se stal splatným. Přes opakované výzvy žalovaný na dluh nic nezaplatil. Žalobkyně po té, co v řízení vyšlo najevo, že žalovaný je rozhodnutí soudu nejméně od roku 2018 omezen ve svéprávnosti, vzala žalobu zpět ohledně 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 11. 3. 2020 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 20 000 Kč od 11. 3. 2020 do 23. 11. 2020 a zákonného úroku z prodlení ve výši 1,5 % z částky 20 000 Kč od 24. 11. 2020 do zaplacení a upravila žalobní tvrzení tak, že u žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení 20 000 Kč na její úkor. Setrvala na požadavku, aby ji žalovaný toto obohacení vydal a zaplatil i zákonný úrok z prodlení od 24. 11. 2020 do zaplacení, neboť teprve 23. 11. 2020 byl žalovaný prostřednictvím svého opatrovníka prokazatelně vyzván k tomu, aby žalobkyni částku 20 000 Kč zaplatil. 2. Žalovaný ani jeho opatrovník, jemuž byla žaloba doručena 8. 8. 2022, se k žalobě nevyjádřili a na obranu žalovaného tak nebylo ni uplatněno. Nebyl projeven ani nesouhlas s částečným zpětvzetím žaloby. 3. Za dané situace soud podle § 96 o. s. ř. řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. 4. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 18. 10. 2018 čj. 14 Nc 904/2018-72 je prokázáno, že bylo rozhodnuto o omezení svéprávnosti žalovaného tak, že není způsobilý činit právní jednání v těchto oblastech: přímé nakládání s majetkem a finančními částkami v hodnotě přesahující 500 Kč v každém jednotlivém případě právního jednání, uzavírání smluv s předmětem převyšujícím celkově částku 500 Kč, správa majetku v hodnotě převyšující 500 Kč, podávání žádostí o dávky, vyřizování osobních dokladů, založení a správa bankovního účtu, uzavírání manželství, právních jednání v pracovněprávních vztazích, rozhodování o přijetí a odmítnutí zdravotních služeb, pořizování pro případ smrti v rozsahu majetkových hodnot převyšujících 500 Kč. Opatrovníkem žalovaného byl jmenován [jméno] [příjmení], [datum narození]. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 2. 11. 2018. Rozsudkem Okresního soudu v Pardubicích ze dne 22. 6. 2020 čj. 24 P 99/2018-183 je prokázáno, že [jméno] [příjmení] byl z funkce opatrovníka odvolán a opatrovníkem bylo nově jmenováno [územní celek], se sídlem [adresa žalovaného]. 5. Smlouvou o vedení účtu za dne 3. 10. 2019 je prokázáno, že uvedeného dne žalobkyně s žalovaným podepsala smlouvu, jíž se zavázala pro žalovaného zřídit a vést mKonto. Smlouvou o hotovostním úvěru„ mPŮJČKA PLUS“ z téhož dne je prokázáno, že byla účastníky smlouvy podepsána smlouva, dle níž se žalobkyně zavávala poskytnout žalovanému v jeho prospěch neúčelový spotřebitelský úvěr 20 000 Kč s nulovou úrokovou sazbou na jeho mKonto č [bankovní účet] s tím, že jej žalovaný bude splácet ve 24 měsíčních splátkách. Výpis z mKonta č. [bankovní účet], vedeného na žalovaného jako na majitele, je prokázáno, 3. 10. 2019 došla částka 20 000 Kč jakožto úvěr a ještě téhož dne z ní 400 Kč bylo použito na poplatek z aktivaci úvěru a 19 600 Kč bylo odesláno na účet v jiné bance s poznámkou„ Záloha na práci“. S tím koresponduje historie úvěru GNN1969917658, dle níž byl úvěr otevřen 3. 10. 2019. 6. Dopisem ze 4. 11. 2020, adresovaným žalovanému na adresu opatrovníka, je prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzývala k zaplacení dluhu z úvěru v aktuální výši 21 515 Kč s příslušenstvím. Zásilka zůstala v odběrné lhůtě nevyzvednuta a byla vrácena odesílateli. 7. V dané věci není pochyb vzhledem k rozsahu omezení svéprávnosti žalovaného nebyl tento způsobilým uzavřít s žalobkyní platnou smlouvu o vedení účtu ani smlouvu úvěrovou (§ 581 o. z.) Přesto k tomu došlo a na základě uvedených neplatných smluv se od žalobkyně do dispozice žalovaného dostala částka 20 000 Kč, neboli došlo k tomu, že se žalobce o uvedenou částku obohatil, neboť takto přijal plnění bez platného právního důvodu. 8. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 9. Dle cit. ustanovení soud danou věc posuzoval a rozhodl o povinnosti žalovaného částku 20 000 Kč žalobkyni zaplatit. Dále se zabýval otázkou, zda a příp. kdy se žalovaný dostal s placením uvedené částky do prodlení. 10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 11. Soud tedy zjišťoval, kdy byl žalovaný, resp. jeho opatrovník, žalobkyní poprvé vyzván, k vrácení předmětné částky. Nesdílí však závěr žalobkyně, že se tak stalo zasláním výzvy z 4. 11. 2020 žalovanému na adresu opatrovníka, neboť žalovaný zásilku nepřevzal a stejně tak opatrovník, neboť ten ji ani převzít nemohl, protože mu nebyla určena. Je tedy vyloučeno, že se k opatrovníku výzva, byť prostřednictvím žalovaného, dostala, a že by tak dne 23. 1. 2020 byla promeškána povinnost plnit a následujícího dne nastalo prodlení. Soud zastává názor, že žalovaný byl řádně prostřednictvím opatrovníka vyzván k plnění až doručením žaloby v této věci dne 8. 8. 2022 a teprve dne následujícího, tj. 9. 8. 2022 došlo k prodlení. Tomuto závěru odpovídá rozhodnutí o příslušenství. (srov. též § 1970 o. z.) Pokud se žalobkyně domáhala přisouzení úroku z prodlení za delší časové období, v tomto rozsahu byla její žaloba zamítnuta. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. 3 občanského soudního řádu („o. s. ř.“), neboť soud vzal v úvahu, že žalobkyně řízení sice neuspěla zcela, ale její neúspěch byl relativně nepatrný. Žalobkyni soud proto přiznal právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Ty představuje náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 810 Kč, odměna advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále„ AT“) ve výši 1 500 Kč (3 úkony à 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT, t. j 300 Kč, odměna dle § 7 a 8 odst. AT, ve výši 1940 Kč za další úkon (podání ze dne 26. 1. 2022), jedna paušální náhrada nákladů dle § 13 odst. 3 AT, tj. 300 Kč a částka 848,40 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 4 040 Kč, přiznanou dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Postup dle ustanovení § 14b) AT soud uplatnil proto, že žalobkyně řízení zahájila jednoduchou žalobou v podobě upravitelného vzoru, opakovaně použitelného ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž peněžní plnění nepřesahuje částku 50 000 Kč. Náhradu nákladů řízení 5 698,40 Kč je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. 13. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. lhůtu ke splnění všech povinností soud stanovil v trvání 3 dnů.