3 C 218/2021-46 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit ji částku 6.605 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný, co by provozovatel vozidla [registrační značka] neměl v období od 27. 5. 2020 do 31. 8. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaná částka představuje příspěvek dle § 4 zák. č. 168/1999 Sb. za 97 dnů v sazbě 65 Kč za den, tj. 6.305 Kč a poplatek spojený a mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby, protože v listopadu 2019 vznikla na vozidle vážná závada, pro kterou bylo přemístěno na soukromý pozemek, kde bylo umístěno do 25. 2. 2021. Dne 24. 2. 2021 bylo sjednáno nové pojištění a vozidlo přemístěno do servisu. Vozidlo tedy nebylo v předmětném období provozováno, jen nebyly odevzdány SPZ k dočasnému vyřazení z provozu. 3. Výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ze dne 18. 2. 2021 je prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 6.305 Kč, a to ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení výzvy, neboť zjistila, že osobní automobil s objemem válců nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3 [registrační značka], [VIN kód], jehož vlastníkem od 1. 6. 2019 žalovaný, nebyl v období od 27. 5. 2020 do 31. 8. 2020, tj.97 dní, pojištěn. Denní sazba činí 65 Kč na den. Žalobkyně požádala o úhradu, a pokud existují okolnosti vylučující vznik nároku, požádala o jejich sdělení v době co nejkratší. Dle sledování zásilek byla výzva žalovanému doručena 22. 2. 2021. Dle žalobkyně žalovaný na výzvu nereagoval, splatnost příspěvku nastala 4. 5. 2021. 4. Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 26. 5. 2021 je prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní upomínán o zaplacení předmětné částky a vyzván k jejímu zaplacení do 10. 6. 2021. 5. Předžalobní upomínkou zástupkyně žalobkyně ze dne 4. 8. 2021 byl žalovaný opět důrazně vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 7.240 Kč, zahrnující vedle příspěvku do garančního fondu i úrok z prodlení a náhradu nákladů na vymáhání. 6. Zprávou [stát. instituce], odboru dopravy z 2. 12. 2021 je prokázáno, že vlastníkem předmětného vozidla byl v době od 27. 5. 2020 do 31. 8. 2020 evidován [jméno] [příjmení], bytem [adresa]. 7. Kupní smlouvou z 31. 5. 2019 je prokázáno, že [jméno] [příjmení] předmětné vozidlo prodal žalovanému, který se zavázal k nahlášení změn v evidenci držitelů vozidel na svůj náklad. 8. Dle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 9. Dle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 10. Dle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. 11. Dle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. 12. Dle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 13. Dle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. 14. Dle § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla. 15. Dle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Tato povinnost vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. 16. Výše denních sazeb příspěvku pro jednotlivé druhy vozidel stanoví § 2 a výši nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) 17. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle cit. zákonných ustanovení, žalobu žalobkyně shledal po právu a jako takové ji vyhověl. O úroku z prodlení rozhodoval soud podle § 1970 o. z. a jeho výše vychází z § 2 vlád. nař. č. 351/2013 Sb. Námitka žalovaného, založená na tvrzení, že od listopadu 2019 do února 2021 nebylo pro vážnou závadu provozováno je irelevantní, neboť jak vyplývá z cit. ustanovení zákona, vozidlo musí být povinně pojištěno po celou dobu, kdy je zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l občanského soudního řádu („o. s. ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala výzvu k plnění a o právo na náhradu nákladů se tak nepřipravila. Žalobkyně v řízení vynaložila 400 Kč na zaplacení soudního poplatku, další náklady ji vznikly v souvislosti s jejím právním zastoupením. Zástupkyně žalobkyně v řízení vykonala 4 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby, účast u jednání). Za prvé 3 úkony ji náleží odměna, dle § 14 b) odst. 1 bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále„ AT“) ve výši 600 Kč (3 úkony à 200 Kč), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a 189 Kč, představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 900 Kč přiznanou dle § 14a AT § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Za čtvrtý úkon žalobkyni náleží dle § 8 odst. 1 za použití § 7 AT odměna ve výši 1.500 Kč a paušální náhrada nákladů podle § 13 odst. 3 AT ve výši 300 Kč za úkon, dále náhrada jízdného zástupkyně z místa jejího sídla k procesnímu soudu a zpět vypočtená podle § 157 a násl. zák.č.262/2006 Sb., ve výši 1.260 Kč, náhrada za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 a 3 AT představuje 400 Kč za 4 promeškané půlhodiny, a 21 % daň z přidané hodnoty, přiznaná podle § 14a AT a § 23a zák. č. 85/1996 Sb. ve výši 726,60 Kč tj. Náklady řízení žalobkyně tak dosáhly výše 5.675,60 Kč a soud je žalobkyni přiznal. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.