3 C 39/2022-77 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně podala u soudu proti žalované návrh na vydání elektronického platebního rozkazu (dále též„ žalobu“), kterým se domáhala zaplacení částky 19.132,90 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 30. 11. 2016 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, dle níž byl žalovanému poskytnut úvěr až do výše 15.000 Kč, jež mohl čerpat opakovaně do splacené části úvěru s tím, že jej bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 750 Kč. Žalovaný splátky řádně neposkytoval, úvěr byl proto zesplatněn, ale žalovaný dluh, který mu byl vyčíslen dobrovolně nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žádostí o poskytnutí úvěrového produktu je prokázáno, že 25. 11. 2016 žalovaný žalobkyni požádal o poskytnutí úvěru. V žádosti udal své osobní údaje a sociodemografická data, uvedl, že je svobodný, nemá vyživovací povinnost, pracuje manuálně u [právnická osoba] s příjmem 11.031 Kč čistého měsíčně na dobu neurčitou a bydlí v nájmu, za který platí 4.000 Kč měsíčně, úvěry a jiné splátky negoval. 4. Smlouvou o revolvingovém úvěru, kterou účastníci uzavřeli 30. 11. 2016 a jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], je prokázáno, že žalovaný získal možnost čerpat u žalobkyně bezúčelový úvěr až do výše 15.000 Kč, a to opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu, s tím, že úvěr bude spravován na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 16,90 % p.a, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 750 Kč vždy k 15. dni každého měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém bude uzavřena tato smlouva. Dále se žalovaný zavázal uhradit veškeré náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se smlouvou. Pro případ nezaplacení splátky v řádné lhůtě nebo pro případ, že se úvěr s příslušenstvím stane splatným v důsledku toho, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo do prodlení se splacením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě, byla žalobkyně oprávněna požadovat jednorázově všechny dluhy z úvěru ve lhůtě a za podmínek stanovených v písemné výzvě. 5. Výpisem z úvěrového účtu č. [bankovní účet] z 30. 11. 2016 je prokázáno, že úvěr 15.000 Kč byl čerpán převodem na úče žalovaného č. [bankovní účet]. 6. Žalovaný úvěr čerpal, své povinnosti však přestal řádně plnil. Jak prokazuje dopis žalobkyně z 18. 1. 2020 s názvem Poslední výzva k úhradě dlužné částky, žalovaný byl o doplacení dlužných splátek 3.717 Kč urgován a byl upozorňován na možnost zesplatnění celého dluhu. Protože k nápravě nedošlo, žalobkyně uplatnila své právo, vyplývající z úvěrové smlouvy, požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, což sdělila žalovanému dopisem z 19. 2. 2020 a zároveň vyzvala k úhradě 20.204 Kč. Pohledávka za žalovaným byla dle žalobkyně dále ke dni 24. 8. 2020 vyčíslena částkou 19.132,90 Kč, a sestává z jistiny 16.982,90 Kč, dlužných poplatků 2.150 Kč, kapitalizovaného úroku od 30. 11. 2019 do 24. 8. 2020 ve výši 2.515,28 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za stejnou dobu ve výši 915,45 Kč. Úroky a úroky z prodlení žalobkyně požaduje po žalovaném až do zaplacení. Tato tvrzení žalobkyně nebyla v řízení zpochybněna. 7. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 27. 8. 2020 je prokázáno, že žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu s upozornění na možnost soudního vymáhání. Výzva byla dle podacího archu žalovanému odeslána doporučenou poštou. 8. Věc soud posoudil dle uzavřené smlouvy účastníků a podle § 2395 a násl. o. z. a uzavřel, že žaloba je podána po právu. Smlouva o revolvingovém úvěru v daném případě byla řádně uzavřena po prověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně povinnosti z ní splnila, žalovaný však svým závazkům nedostál a vyvolal uplatnění smluvními podmínkami předpokládaných majetkových sankcí, včetně zesplatnění zůstatku dluhu. Na výzvy žalobkyně o zaplacení celé dlužné částky s příslušenstvím nereagoval a ani v tomto řízení na svoji obranu neuplatnil nic, k čemu by soud mohl při rozhodování přihlédnout. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku. Úrok z prodlení byl žalobkyni přisouzen podle § 1970 OZ a jeho výše odpovídá § 2 vl. nař. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l občanského soudního řádu („o. s. ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala výzvu k plnění a o právo na náhradu nákladů se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 2.252 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále„ AT“) ve výši 900 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částku 252 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1.200 Kč přiznanou dle § 14a AT a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Postup dle ustanovení § 14b) AT se uplatní proto, že žalobkyně řízení zahájila jednoduchou žalobou v podobě upravitelného vzoru, opakovaně použitelného ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž peněžní plnění nepřesahuje částku 50.000 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Přiznanou odměnu pokládá, objektivně posuzováno, za adekvátní skutkové a právní složitosti věci, jež se obrazí v pouhých úpravách některých faktických údajů v jinak připraveném formuláři. 10. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o tom, že žalovaný je povinen všechny povinnosti podle toho rozsudku splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.