3 C 69/2022-132 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně podala u soudu proti žalovanému žalobu, kterou se domáhala zaplacení 42.762,23 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, [právnická osoba], s žalovaným uzavřela dne 13. 11. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 51.344 Kč s úrokovou sazbou ve výši 10,90 %. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách, tuto povinnost však řádně neplnil. Úvěr byl proto zesplatněn ke dni 1. 9. 2019 a úročí se dále smluvním úrokem a úrokem z prodlení. Po zesplatnění žalovaný na dluh uhradil platby v celkové výši 15.000 Kč, a to 19. 11. 2019 ve výši 3.000 Kč, 17. 12. 2019 ve výši 3.000 Kč, 14. 1. 2020 ve výši 3.000 Kč, 14. 2. 2020 ve výši 3.000 Kč a dne 16. 3. 2020 rovněž částku 3.000 Kč. Platby byly započteny na poplatky, úroky, úroky z prodlení i na jistinu. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatil. 3. Smlouvou o úvěru, uzavřenou dne 13. 11. 2018 mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující bankou a žalovaným jako úvěrovaným klientem je prokázáno, že se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr 51.344 Kč, jenž bude veden na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Úvěr byl poskytnut jako spotřebitelský, účelový a nezajištěný. Účelem úvěru byla úhrada dvou konsolidovaných dluhů, které žalovaný u banky měl a na jejich zapravení mělo být použito 34.344 Kč s tím, že zbytek poskytovaného úvěru žalovaný může užít dle vlastního uvážení. Zároveň byla dohodnuta úroková sazba ve výši 10,90 % ročně. Žalovaný se zavázal závazek bance splatit nejpozději do 20. 11. 2026 v měsíčních splátkách ve výši 814 Kč, splatných vždy k 20. dni každého měsíce. Dále bylo dohodnuto, že dlužné úroky budou připisovány k jistině úvěru vždy ke každému poslednímu dni v měsíci a stanou se součástí jistiny. Dle čl. 8 a 8.2 písm. b) smlouvy mohla banka prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný i tehdy, bude-li klient v prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce nebo se splácením více než dvou splátek v dohodnuté lhůtě. Bližší vztahy účastníků úvěrové smlouvy upravovaly Všeobecné obchodní podmínky banky. 4. Žalobkyně v řízení prokázala, že před uzavřením úvěrové smlouvy posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl příjem ve výši 13.796 Kč, což bylo dle žalobkyně ověřeno na základě příchozích transakcí na účtu žalovaného. Žalovaný dále udal výdaje ve výši 0 Kč a nájemné ve výši 3.500 Kč, banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu na 7.528 Kč. Banka zároveň obdobně k ukazateli DSTI stanovila hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu, který v tomto případě činil 38,05 % po poskytnutí úvěru. Žalovaný na žádosti uvedl splátky mimo Českou spořitelnu ve výši 0 Kč. Banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti spotřební úvěr v ČS se splátkou 4.088 Kč, revolvingový úvěr v ČS s limitem 15.000 Kč a splátkou 750 Kč kontokorentní úvěr v ČS s limitem 17.000 Kč. Dva posledně uvedené úvěry byly poskytovaným úvěrem konsolidovány. Splátka nového úvěru činila 814 Kč, nové splátkové zatížení tedy činilo 4.902 Kč a příjem žalovaného byl shledán dostatečným k pokrytí splátek i životních výdajů. Uvedené vyplývá z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta, vypracovaného bankou, z výpisů z účtu žalovaného a z jeho žádosti o poskytnutí úvěrového produktu. 5. Rozhodnutím o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 1. 9. 2019 je prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní vyrozuměn o tom, že dnem 1. 9. 2019 je zbývající část úvěru splatná, neboť nebyla uhrazena pohledávka na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Ke dni 1. 9. 2019 žalovaný dlužil 53.923 Kč a byl upozorněn, že tato pohledávka každým dnem narůstá o příslušenství. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 23. 10. 2019 je prokázáno, že žalobkyni byly postoupeny pohledávky ze smluv o úvěru, specifikované v připojeném seznamu. Mezi postupovanými pohledávkami se nachází i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně z 8. 11. 2019, doručovaným doporučenou poštou, jak prokazuje podací arch. 7. Předžalobní výzvou ze dne 11. 11. 2019 je prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného, aby ji dlužnou částku včetně příslušenství uhradil s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle poštovního podacího archu byla žalovanému výzva doručována od 11. 11. 2019 doporučenou poštou. 8. Věc soud posoudil dle uzavřené smlouvy účastníků a podle § 2395 a násl. o. z. a dovodil, že žaloba je podána po právu. Smlouva o úvěru v daném případě byla řádně uzavřena, právní předchůdkyně žalobkyně posoudila předem odborně schopnost žalovaného úvěr splácet a úvěr mu poskytla. Žalovaný svým závazkům nedostál a vyvolal uplatnění smluvními podmínkami předpokládaných sankcí, včetně zesplatnění zůstatku dluhu. Na výzvy k zaplacení celé dlužné částky s příslušenstvím však žalovaný reagoval splátkami, jimiž zaplatil 15.000 Kč, od 17. března 2020 však na předmětnou pohledávku již nic nezaplatil. V tomto řízení zůstal žalovaný nečinný, na svoji obranu neuplatnil nic, k čemu by soud mohl při rozhodování přihlédnout. Žalobkyně vysvětlila aktuální výši dluhu a její tvrzení nebyla nijak zpochybněna. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku. Úrok z prodlení byl žalobkyni přisouzen podle § 1970 o. z. a jeho výše odpovídá § 2 vl. nař. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala výzvu plnění a o právo na náhradu nákladů řízení se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 3.163 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.711 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 2. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále„ AT“) ve výši 900 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částku 252 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1200 Kč přiznanou dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Postup dle ustanovení § 14b) AT se uplatní proto, že žalobkyně řízení zahájila jednoduchou žalobou v podobě upravitelného vzoru, opakovaně použitelného ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž peněžní plnění nepřesahuje částku 50 000 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.