3 C 71/2022-50 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se u soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit ji 26 780 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že s žalovaným dne 15. 2. 2017 uzavřela smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr 13.000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 15. 3. 2018 s úrokem 3.640 Kč, poplatkem za uzavření smlouvy 520 Kč, poplatkem za správu úvěru 2.860 Kč a poplatkem za výběr splátek v hotovosti 2.470 Kč Celkem měl tedy žalovaný zaplatit 22.490 Kč v 13 pravidelných splátkách ve výši 1.690 Kč, zaplatil ale pouze jednu splátku a do uvedeného data splatnosti již nic neuhradil. Žalobkyně proto požaduje na žalovaném nyní 20.280 Kč s úrokem z prodlení 17. 3. 2018 do zaplacení a smluvní pokutu za porušení povinností úvěr splácet ve výši 6.500 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. 3. Smlouvou o úvěru č. 3 2017, podepsanou účastníky dne 15. 2. 2017 je prokázáno, že se dohodli s odkazem na ustanovení § 2395 o. z. a na zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, že žalobkyně poskytne při podpisu smlouvy žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 13.000 Kč do splatnosti 13. měsíční splátky. Převzetí finančních prostředků žalovaný potvrdil podpisem na této smlouvě. Celkové náklady úvěru byly sjednány ve výši 9.490 Kč a sestávaly z úroku ve výši 28 % z poskytnuté jistiny, tedy z úroku ve výši 3.640 Kč, poplatku za uzavření smlouvy ve výši 520 Kč, poplatku za správu úvěru ve výši 2.860 Kč a poplatku za hotovostní výběr splátek ve výši 2.470 Kč Smlouvou se tedy žalovaný zavázal uhradit celkovou dlužnou částku ve výši 22.490 Kč, po odečtení poplatku za uzavření smlouvy ve výši 520 Kč, jenž byl splatný při podpisu smlouvy, 21.970 Kč, a to ve 13-ti pravidelných rovnoměrných měsíčních splátkách ve výši 1.690 Kč, splatných 13. dne v kalendářním měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dle čl. V. odst. 4. smlouvy se smluvní strany dohodly, že pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek zesplatněné jistiny je povinen žalobkyni uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a poskytnuté jistiny. Předpis splátek obsahuje podrobnosti o tom, na jaké plnění je jednotlivá zaplacená splátka započítávána. Přehledem plnění z 1. 12. 2021 je prokázáno, že žalovaný uhradil 15. 2. 2017 poplatek za uzavření smlouvy 520 Kč a 15. 3. 2017 splátku 1.690 Kč, neplacený zůstatek činí 20.280 Kč. 4. Předžalobní upomínkou ze dne 19. 10. 2021 je prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k zaplacení 26.780 Kč s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího archu z 20. 10. 2021 upomínka byla žalovanému odeslána doporučenou poštou. 5. K výzvě soudu žalobkyně prokazovala, zda a jakým způsobem prověřovala před uzavřením úvěrové smlouvy způsobilost žalovaného úvěr splácet. Uvedla, že žalovaný ve své žádosti o úvěr uvedl, že je v pracovním poměru u zaměstnavatele„ [právnická osoba]“, [IČO], se sídlem v [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na pracovní pozici„ skladník“. Existenci zaměstnavatele žalobce ověřil nahlédnutím do veřejného seznamu, tvrzení žalovaného ohledně jeho pracovního poměru pak ověřil nahlédnutím do pracovní smlouvy ze dne 3. 10. 2016. Jako svůj průměrný měsíční příjem žalovaný uvedl částku ve výši 10.218 Kč a toto tvrzení žalobkyně ověřila nahlédnutím do předložených výplatních lístků za měsíce říjen, prosinec 2016 a leden 2017. Jako průměrně měsíční výdaje pak žalovaný uvedl částku pouze ve výši 2.000 Kč, odpovídající průměrným měsíčním„ srážkám“ z čistého příjmu, jak vyplývá z uvedených výplatních lístků. Žalovaný v době uzavření smlouvy žil ve služebním bytě hrazeném zaměstnavatelem. Žalobkyně v rámci finanční analýzy k průměrným měsíčním výdajům přičetla též částku ve výši 1.000 Kč jako rezervu na neočekávané výdaje a vyhodnotila, že je po odečtení splátky a tvrzených výdajů od příjmové složky vytvořen stále relativně široký prostor pro to, aby žalovaný měsíčně mohl vynaložit další náklady, aniž by se dostal do situace, kdy nebude schopen splátku hradit. Žalobkyně dále posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet prověřením skutečnosti, že žalovaný nepodal návrh na povolení oddlužení, není s ním vedeno žádné řízení, jehož důsledkem by bylo omezení nakládání s vlastním majetkem nebo ztráta podstatné části majetku. Žalobkyně posoudila platební minulost žalovaného, jeho věk, dobu pracovního poměru, rodinný stav, bydlení a všechny tyto hodnoty pečlivě vyhodnotila, použila své interních databáze a veškeré takto zjištěné poznatky pečlivě posoudila. Žalovanému poskytla jasně a srozumitelně veškeré potření informace a podmínky splácení úvěru. Zhodnotila zjištěné skutečnosti s ohledem na státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a s odbornou péčí k závěru, že příjmy žalovaného v dostatečné míře přesahují životní minimum, což žalobce vyhodnotila jako nižší riziko nesplácení úvěru. 6. K uvedenému žalobkyně přiložila listinu s názvem Credit scoring o posuzování žalovaným uvedených údajů se závěre, že žalovanému lze poskytnout úvěr ve výši max. 25.000 Kč. Čestným prohlášením žalovaného dokládala, že žalovaný po dobu zaměstnání bydlí ve služebním bytě a neplatí nájem. Výše měsíčního příjmu žalovaného 10.218 Kč vyplývá z výplatnic, vystavených žalovanému zaměstnavatelem. Z pracovní smlouvy žalovaného a jeho zaměstnavatele [právnická osoba] vyplývá, že žalovaný od 3. 10. 2016 pracoval jako řidič VZV-pracovník skladu pracovní poměr byl sjednán na dobu do 30. 4. 2018. 7. Z uvedených listin je zřejmé, že se žalobkyně žalovaného ani nedotázala, zda plní nějaké další finanční závazky a zda má nějaké dluhy. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době uzavírání úvěrové smlouvy bylo proti žalovanému vedeno nejméně 8 exekučních řízení ([spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]), v niž byly na žalovaném vymáhány dluhy v řádech desetitisíců. 8. Podle § 75 zák.č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst.1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 9. Podle § 86 odst.1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insol