5 C 130/2022-74 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení úvěrových prostředků ze smlouvy o úvěru ve výši jistiny 101.100,23 Kč, ze smlouvy o kontokorentním úvěru k běžnému účtu ve výši 3.207,35 Kč a záporného zůstatku běžného účtu ve výši 7.259,22 Kč. Příslušenství bylo představováno úrokem z prodlení. 2. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným na podkladě rámcové smlouvy [číslo] ze dne 27. 7. 2017 a aktivace běžného účtu číslo [bankovní účet] dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož prostřednictvím požádal žalovaný o úvěr ve výši 106.182 Kč. Žalobkyně poskytnutí úvěru pod číslem [anonymizováno] schválila a prostředky žalované poukázala dne 12. 3. 2020 na běžný účet žalovaného. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla hodnocení způsobilosti žalovaného úvěr splatit na podkladě jeho informací a výstupů z interních i externích databází. Žalovaný se zavázal ke splácení úvěru v měsíčních splátkách po 1.463 Kč sestávajících z jistiny úvěru a úroku 10,9%, vždy k 24. dni v měsíci počínaje 24. 4. 2020. Na základě dodatku [číslo] byla provedena změna splatnosti k 16. dni v měsíci. Zcela byly žalovaným uhrazeny pouze splátky v období od 24. 8. 2020 do 16. 5. 2021, na splátku splatnou k 16. 6. 2021 bylo hrazeno cestou zápočtu pouze 405,47 Kč. Pro porušení závazku splácení přistoupila žalobkyně podle smluvního ujednání (článek Ostatní ustanovení) k zesplatnění úvěru písemností ze dne 2. 8. 2021. Neuhrazena zůstala jistina ve výši 101.100,23 Kč Kč a úrok ve výši 2.743,08 Kč. Ačkoli žalobkyně adresovala žalovanému opakované výzvy k zaplacení, nedostalo se jí žádného plnění. K druhému nároku bylo tvrzeno, že žalovanému byl na podkladě rámcové smlouvy poskytnut kontokorent ve výši 10.000 Kč k přečerpání jeho běžného účtu. I v tomto případě tomu předcházelo hodnocení kredibility žalovaného. Pro porušení smluvních podmínek přistoupila žalobkyně k zesplatnění kontokorentního úvěru ve výši 10.000 Kč ke dni 2. 8. 2021, přičemž žalovaný po té poskytl cestou zápočtu pouze dílčí plnění v částkách 271,96 Kč a 6.248,73 Kč, což vedlo k ponížení jistiny pohledávky na částku 3.207,35 Kč. Konečně poslední nárok vychází ze smlouvy o běžném účtu, který žalovaný, aniž by mu svědčil právní důvod, zatížil záporným zůstatkem ve výši 7.259,22 Kč, a který jím nebyl ani po adresaci výzvy vyrovnán. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a byl v průběhu řízení nečinný. 4. Jelikož mohlo být rozhodnuto na podkladě označených listina a účastníci s tím vyslovili (presumovaný) souhlas, bylo aplikováno ust. § 115a o. s. ř. rozhodnuto bez jednání (usnesení ze dne 16. 9. 2022, č. j. 5 C 130/2022-70). 5. Skutkový závěr soudu je založen na níže uvedeném hodnocení listinných důkazů: rámcová smlouva [číslo] dodatky [číslo] k rámcové smlouvě – smlouva o kontokorentním úvěru, dodatek [číslo] k rámcové smlouvě – smlouva o úvěru [anonymizováno], dodatek [číslo] k rámcové smlouvě – změna splatnosti úvěrových splátek, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceník, podmínky pro používání kontokorentu, podmínky pro používání úvěru, splátkový kalendář, přehled plateb a předžalobní výzva včetně poštovního podacího archu. 6. Uzavírá se, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 27. 7. 2017 uzavřena rámcová smlouva [číslo]. Její součástí se staly dokumenty vyjmenované v článku 1. Sjednány byly bankovní služby běžného účtu a platební karty. Na podkladě rámcové smlouvy byl uzavřen dodatek [číslo] jímž se žalobkyně zavázala umožnit žalovanému přečerpání běžného účtu. Kontokorent byl sjednán ve výši 10.000 Kč, přičemž se žalovaný zavázal, že splní podmínky pro čerpání, jak jsou uvedeny v části„ Tři podmínky používání kontokorentu“. Dodatkem [číslo] k rámcové smlouvě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout celkem 106.182 Kč, když z toho bylo čerpáno na sanaci předchozí půjčky 86.182 Kč a dalších 20.000 Kč nebylo účelově vázáno a bylo, jak to prokazuje přehled transakcí, poukázáno bezhotovostně na účet žalovaného číslo [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal k vrácení prostředků včetně úrokového navýšení 10,9 % v 121 měsíčních splátkách po 1.463 Kč vždy do 24. dne v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr čerpán formou inkasních plateb stržených z jeho běžného účtu. Dodatek [číslo] k rámcové smlouvě prokazuje změnu splatnosti jednotlivých splátek z 24. na 16. den v každém měsíci. 7. Jak ke smlouvě o kontokorentu tak smlouvě o úvěru byly žalovanému poskytnuty informace o esenciálních náležitostech právního jednání zachycené a prokázané formuláři pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Součástí smlouvy je ceník služeb žalobkyně, podmínky pro používání kontokorentu a podmínky pro používání úvěru. 8. Průběh čerpání a splácení prokazuje přehled plateb. Vyplývá z něj, že žalovaný uhradil splátky v období od 24. 8. 2020 do 16. 5. 2021, na splátku splatnou k 16. 6. 2021 bylo hrazeno cestou zápočtu pouze 405,47 Kč. Čerpaný kontokorentní úvěr ve výši 10.000 Kč nebyl žalobkyni zcela uhrazen a zbývá k zaplacení 3.207,35 Kč. Nad to zatížil žalovaný běžný úvěr dalším debetním čerpáním ve výši 7.259,22 Kč Celkem dosáhl dluh částky 111.566,80 Kč a žalobkyně využila ujednání v informacích o kontokorentu, resp. úvěru s odkazem na rámcovou smlouvu a smluvní podmínky a při prodlení žalovaného přistoupila dopisem ze dne 2. 8. 2021 k zesplatnění dluhu včetně stanovení doby k zaplacení dluhu. Písemnost byla žalovanému odeslána doporučeně na adresu jím uvedenou ve v rámcové smlouvě dne 3. 8. 2021. 9. Čerpání prostředků a jejich splácení je prokazováno výpisem z účtu žalované a přehledem plateb. Tyto listiny nebyly podrobeny jakýmkoli námitkám žalované a poskytují transparentní a přesvědčivý závěr nejen o prvotním čerpání prostředků, ale i o dalších transakcích na vedeném úvěrovém účtu až po závěrečnou bilanci. Je-li na výpis odkazováno, obsahuje-li transparentní a přezkoumatelné údaje včetně jejich chronologie a současně nebylo proti jejich obsahu případně pravosti žalovaným brojeno, potom lze při absenci pochybností k povaze listin a jejich formě vycházet u údajů o prvotním a konečném závazku žalovaného (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2795/2012). 10. Skutečnost, že nebyly uhrazeny zcela splátky úvěru co do rozsahu jistiny, poplatků a příslušenství, jak je to vyjádřeno shora, má negativní charakter, z čehož plyne, že žalobkyně svá tvrzení prokázat nemůže a žalovaná, která jedině by mohla tvrdit a prokázat opak, tzn., že bylo poskytnuto další plnění, resp. že nastaly jiné relevantní skutečnosti, pro které závazek zčásti či zcela zanikl, byla v řízení nečinný. Prohlášení zůstatku úvěru za splatný pak bylo mezi účastníky ujednáno ve smlouvě o úvěru a žalobkyně právo realizovala písemností ze dne 2. 8. 2021. 11. Skutková zjištění posuzují se podle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). 12. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2398 odst. 1 o. z. Úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 14. Podle § 2399 odst. 1 o. z. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Ze smlouvy o kontokorentu a ze smlouvy o úvěru vznikly mezi účastníky platné závazkové vztahy. V rovině esenciálních práv a povinností se žalobkyně v postavení úvěrujícího zavázala ve sjednané době poskytnout finanční prostředky žalované. Poté, kdy bylo oprávnění prostředky čerpat bezezbytku využito, došlo z povahy smlouvy ke změně v postavení účastníků smlouvy, kdy se z obligačně zavázaného – úvěrujícího, stal věřitel oprávněný požadovat po úvěrovaném poskytnuté prostředky zpět včetně navýšení o odměnu v podobě úroku. In concreto zavázala se úvěrovaný k vrácení prostředků formou předepsaných anuitních měsíčních splátek. Úrok, jak byl dohodnut, má formu odměny pro úvěrujícího, který je podnikatelem – bankou a jedná se o jeho předmět podnikání. Žalovaný se následně dostala do prodlení s úhradami předepsaných splátek, a žalobkyní bylo využito sjednaného práva přistoupit k prohlášení zůstatku úvěru za splatný. 16. Výrokem I. se žalovanému ukládá dlužnou jistinu úvěru ve výši 111.566,80 Kč a příslušenství v podobě úroku z jistiny 10,9% a úroku z prodlení z jistiny. Výše úroku z prodlení stanovuje se podle § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. Respektováno je současně ustanovení § 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, k limitaci úročení. 17. Výrokem II. se žalobkyni přiznává náhrada nákladů řízení v plné výši podle § 142 odst. 1 o. s. ř., jelikož zaznamenala úplný procesní úspěch. Žalovanému se ukládá, aby nahradil žalobkyni na nákladech řízení 4.463 Kč za zaplacený soudní poplatek