5 C 154/2022-34 — Okresní soud v Jičíně

1. Předmětem řízení jsou nárok žalobkyně na zaplacení částky 1.530 Kč s příslušenstvím sestávající z dvou dílčích nároků a to na zaplacení dlužného jízdného ve výši 30 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Příslušenství pohledávky je představováno zákonným úrokem z prodlení. 2. Tvrzeno bylo, že se žalovaná přepravovala dne 3. 3. 2022 hromadným dopravním prostředkem na lince [číslo] čímž konkludentně uzavřela s přepravcem Dopravním podnikem [anonymizováno] [obec], akciovou společností, smlouvu o přepravě osob. Při přepravních kontrole žalovaná neosvědčila zaplacení jízdného, a proto byla žalobkyní vedle dlužného jízdného v základní tarifní hodnotě 30 Kč uplatněna smluvní sankce - přirážka k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Prodlení žalované, jak co do neuhrazeného jízdného, tak co do přirážky nastalo dnem následujícím po uskutečnění přepravy s tím, že podmíněné ponížení výše přirážky k jízdnému, jak to dovolují smluvní přepravní podmínky žalobkyně, nebylo žalovanou využito. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nezpřístupnila nijak své procesní stanovisko. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (na podkladě usnesení ze dne 3. 10. 2022, č. j. 5 C 154/2022-29). 5. Předmětem dokazování se staly označené listiny: smluvní přepravní podmínky, tarif PID, zápisy o provedených přepravních kontrolách, informace pro cestující, předžalobní výzva včetně potvrzení o odeslání písemnosti poštou. 6. Na základě označených listinných důkazů soud po stránce skutkové uzavírá, že žalovaná využila ke své přepravě prostředek hromadné přepravy osob provozovaný žalobkyní, když se přepravovala dne 3. 3. 2022 v 15.22 hod. hromadným dopravním prostředkem provozovaným žalobkyní na přepravní lince [číslo] v úseku zastávky [anonymizováno]. V průběhu přepravy, jak to prokazuje zápis o provedené přepravní kontrole vyhotovený pod [číslo] (variabilní symbol zápisu [číslo]), byla žalovaná podrobena přepravní kontrole, jejíž průběh včetně ztotožnění žalované ([číslo obč. průkazu]) a její podpis jsou zaznamenány v předmětné listině. Přitom bylo zjištěno, že se žalovaná na výzvu neprokázala žádným jízdním dokladem. Ze zápisu a informací pro cestující je dále patrno, že žalovaná byla vyrozuměna nejenom o dluhu na jízdném (30 Kč) ale také o pohledávce z důvodu přirážky k jízdnému včetně příležitosti docílit ponížení jeho včasnou úhradou. Okolnosti přepravní kontroly jsou upraveny v přepravních podmínkách (čl. 8) a pro případ jízdy bez platného dokladu se stanoví přirážka ve výši 1.500 Kč (čl. 8 odst. 4) včetně možnosti, jak je to uváděno výše, ponížit výši přirážky na 800 Kč při včasné úhradě na místě nebo do 15 kalendářních dnů. Tarifem účinným od 1. 8. 2021 a dostupným na webových stránkách žalobkyně je prokázáno základní jízdné ve výši 30 Kč 7. Tvrzení žalobkyně, že nebylo řádně placeno na jízdné ani na přirážky k jízdnému, má negativní charakter, tudíž nemůže být tímto účastníkem řízení prokázáno. Jedině žalovaná, pokud by byla procesně aktivní, mohla by tvrzeními a tomu korespondujícími důkazy vyvrátit tvrzení žalobkyně tzn. prokázat, že závazky z přepravy uhradil případně, že nastala jiná právně relevantní událost, která vznik dluhu vylučuje. 8. Po právní stránce se uzavírá, že mezi účastníky byly uzavřeny konkludentně (tj. nástupem do vozidla a záměrem být přepraven) platně smlouvy o přepravě podle § 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaná realizovaným záměrem své přepravy akceptovala současně smluvní přepravní podmínky a přepravní tarif. Žalobkyně splnila svou povinnost, když přepravovala cestujícího, oproti tomu žalovaný povinnost k řádné úhradě odměny – jízdného – nesplnil, když nepoužil k přepravě platný jízdní doklad. 9. Zákonný odkaz § 2578 o. z. upravuje právní rámec k aplikaci přepravního řádu, jímž je vyhl. č. 175/200 Sb., přepravní řád pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. 10. Podle § 49 odst. 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, uzavřením přepravní smlouvy přistupuje cestující na smluvní přepravní podmínky vyhlášené dopravcem. 11. Výše přirážky je přepravcem stanovena souladně s ust. § 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, případně § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, které pro smluvní přepravní podmínky ustanovují nejvyšší hodnotu přirážky shodně částkou 1.500 Kč. 12. Soud má z pohledu právního hodnocení za to, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena platná přepravní smlouva, která byla reálně naplněna konkludentním jednáním žalované při přepravě, resp. realizací přepravy prostřednictvím hromadného dopravního prostředku žalobkyně. Porušení smluvních povinností v podobě nezaplacení předepsaného jízdného alespoň v základní výši 30 Kč doprovází v rovině právního důvodu přirážka k jízdnému založená právním předpisem s tím, že výše přirážky je v rámci právem dovoleného limitu sjednána smluvně formou akceptace smluvních podmínek. Povinnost k zaplacení přirážky nebyla splněna včas s účinkem ponížení, tudíž je důvodnou v takové výši, jak je vyjádřena žalobkyní, tj. částkou 1.500 Kč. 13. Jak přiléhavě vyložila žalobkyně v žalobě, přirážka je právem aprobována, má povahu podobnou smluvní pokutě a je sankcí za porušení podmínek přepravy (vizte Nález ÚS ČR publikovaný pod č. 78/1991 Sb.). 14. Prodlení žalované odvíjí se od splatnosti jízdného a přirážky, tzn. ode dne následujícího po provedené přepravě, kdy se stal splatným jak závazek k zaplacení jak jízdného tak přirážky. Úrok z prodlení stanovuje se podle ust. § 1970 o. z. a jeho výše podle nař. vl. č. 351/2013 Sb. 15. Výrokem I. se žalované ukládá zaplatit žalobkyni dlužné jízdné a přirážka k jízdnému ve výši 30 Kč a 1.500 Kč spolu s příslušenstvím – úrokem z prodlení v zákonné výši podle § 1970 o. z. (počínaje dnem následujícím po uskutečnění přepravy žalovaného). 16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 se zřetelem ke splnění podmínek uvedených v hypotéze ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., byť již samo projednání věci, kdy žalobkyně nebyla uspokojena ani po zahájení řízení aplikaci citovaného ustanovení potlačuje (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013). 17. Žalobkyni se přiznává právo na náhradu nákladů řízení reprezentované 3 úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. částkou 600 Kč, 3 režijními paušály podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl. ve výši 300 Kč, 21% DPH ve výši 189 Kč a zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč, tj. celkem hodnotou 1.489 Kč. 18. Lhůta k plnění je stran obou výroků stanovena podle § 160 o. s. ř. jako třídenní. Platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.