105 C 6/2022-103 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení 23.000 Kč s příslušenstvím z právního důvodu neuhrazené odměny za poskytnuté studium. Tvrdila, že s žalovanou uzavřela 20. 1. 2019 smlouvu o studiu, podle které poskytla žalované výuku v postavení akreditované vzdělávací instituce. Žalovaná se zavázala dodržovat studijní řád a uhradit za odbornou výuku zaplatit školné 5.000 Kč do 10 dnů ode dne řádného ukončení předcházejícího studijního ročníku, 9.000 Kč do 1. dne studia 2. a následného ročníku a 9.000 Kč do 1. výukového dne 2. a dalšího vyššího ročníku. Žalovaná zahájila další studijní ročník podle článku IV. odst. 5. a 6. smlouvy a zápisem jí vznikla povinnost k zaplacení školného v celkové výši 23.000 Kč, a to 5.000 Kč do 16. 9. 2020, 9.000 Kč do 10. 10. 2020 a 9.000 Kč do 11. 1. 2021. Uplatněno bylo příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení vždy ode dne následujícího po splatnosti části školného do zaplacení. 2. Žalovaná označila nárok v celém rozsahu za nedůvodný. Tvrdila, že od smlouvy o studiu platně odstoupila, neboť žalobkyně jí z příčin na její straně nedovolila zakončit 1. ročník studia, porušila smlouvu podstatným způsobem a nebylo jí bez zavinění završit studium 1. ročníku. Tím se nemohla zapsat do následného studia a pro tehdejší obtíže způsobené infekcí COVID -19 nemohla dokončit řádné studium 1. ročníku. Konkrétně vyšla z komunikace vedené s vyučujícím [jméno] [příjmení], kterému zpřístupnila své zdravotní těžkosti zaviněné astmatem a neadekvátní reakci, kterou jí bylo vyloženo, že její účast na závěrečném kurzu 1. ročníku v období od 3. 9. 2020 do 6. 9. 2020 není žádoucí a došlo by k zásahu do studia a ovlivnění dalších studentů. Citována byla SMS od vyučujícího:„ [příjmení] [jméno], Nechame to na pristi setkani. Skupina uz vi, ze neprijedes. Napeti a nejistota ve skupine by nebyla dobra. Dekuji za tvou ohleduplnost. Budu se na tebe tesit priste. [jméno]“. 3. Prokazuje smlouva o studiu, že se žalobkyně zavázala dnem zahájení studia do ročníku prostřednictvím elektronického formuláře poskytovat za úplatu školného podle článku IV. výuku. Vyjmenovány byly v článku II. odst. 2 důvody ukončení studia a navazujícím odstavci pojem řádného ukončení studia. Žalovaná se zavázala hradit školné (článek IV. smlouvy) ve výši 23.000 Kč za další školní rok v 3 platbách po 5.000 Kč do 10 dnů ode dne řádného ukončení předcházejícího ročníku, 9.000 Kč do 1. výukového den studia 2. a vyššího ročníku a 9.000 Kč do 3 měsíců od 1. výukového dne druhého nebo vyššího ročníku. Conditio sine quo non je v článku III. odst. 2. stanoveno, že je obligatorním, postoupit do vyššího ročníku absolvovat postupovou zkoušku. 4. Interní směrnice vydaná žalobkyní dne 6. 5. 2018 prokazuje, že se stanovují způsoby hodnocení, determinují možnosti upuštění od zkoušky, stanovují způsoby zadání a vyhodnocení zkoušky, determinují podmínky postupu do 2. ročníku a vymezuje se dokumentace k tomu. Žalobkyně svým výslechem prokázala, že se formálně přihlásila s postupem do dalšího ročníku. To prokazuje výstup z informačního rejstříku žalobkyně (č. l. 35). 5. Prokazuje komunikace mezi účastníky a výslech žalované, že se mělo uskutečnit několik víkendových setkání co do počtu 10, kterým sice zabránila pandemie COVIDU-19, avšak žádná substituce nebyla žalobkyní v 2. pololetí školního roku 2019 /2020 zajištěna, a završení 1. ročníku nebylo pro žalobkyni, jak vidno z komunikace, s vyučujícím zajištěna. Vyučující sice šetrně ale zjevně vyložil žalované, že její účast není vzhledem k zdravotním obtížím (č. l. 93-94) žádoucí. Žalobkyně sice odkázala na směrnici (č. l. 81), kterou upravila studium, avšak stanovila jednostranně nová kritéria, aniž by vyšla z ust. § 1815 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) zneužívajícímu ujednání, k němuž se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 6. Podle § 1814 odst. 1 písm. a), b), g), l) o. z. vylučují nebo omezují spotřebitelova práva z vadného plnění nebo na náhradu újmy, pokud spotřebitele zavazují plnit, zatímco podnikateli vznikne povinnost plnit splněním podmínky závislé na jeho vůli, dovolují podnikateli, aby ze své vůle změnil práva či povinnosti stran a ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci. 7. Podle § 1746 odst. 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. 8. Po právní stránce se smlouva o studiu posuzuje jako smlouva nepojmenovaná. Jejími esenciálními složkami je poskytnutí a zajištění vzdělávání poskytovatelem a komplementárně tomu hrazení odměny za to. Ačkoli nelze subsumovat smlouvu pod některý ze smluvních typů ze závazků (§ 2055 a násl. o. s. z.) i tak se na nesplnění smlouvy vztahují obecná ustanovení § 2001 a násl. o. z. 9. Podle § 2002 odst. 1 o. z. o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. 10. Zásadním pro posouzení se stalo odstoupení od smlouvy č. l. 45-46), jímž žalovaná reagovala na nedodržení smlouvy a neposkytnutí ukončení 1. ročníku. Byť se může jevit benevolence žalobkyně jako přívětivá ke studentovi, kterému je odpuštěn kvalifikační moment k postupu do 2. a dalšího ročníku, žalobkyně, aniž by respektovala § 1814 o. z., upřela žalované úplatné vzdělávání a vyloučila ji nešetrnou SMS z kurzu, který byl nezbytnou podmínkou postupu do dalšího ročníku. 11. Vyjadřuje spotřebitelské acquis (vizte rozhodnutí Ústavního soudu, sp. zn. I. ÚS 342/09), že nelze jednostranně modifikovat práva nabytá v dobré víře na straně spotřebitele a nelze k jeho tíži jednostranně měnit vzniklý obligační vztah. Soud se tak ztotožňuje s argumentací žalované a uzavírá, že žalovaná využila podstatného porušení smlouvy na straně žalobkyně, která jí neumožnila vykonat postupovou zkoušku, nabýt prostřednictvím přezkoušení nových poznatků, a tím zavinila podstatným způsobem porušení smlouvy tak, že nemohlo dojít k naplnění článku III. odst. 2. smlouvy o vzdělávání. Kvalifikační moment k postoupení do dalšího ročníku je stěžejním, spojuje se s ním mimo jiné i úhrada školného a tomu žalobkyně zabránila tím, že žalovanou implicitně zbavila možnosti účastnit se dalšího studia. 12. Výrokem I. se tak žaloba shledává nedůvodnou a je zamítána. 13. Žalobkyni se výrokem II. ukládá povinnost zaplatit žalované na nákladech řízení 15.258,10 Kč. Z toho připadá na 5 úkonů právní služby podle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen a. t.), za úkony: příprava a převzetí věci, odpor s vyjádřením, účast při jednáních dne 3. 4. 2023 a 22. 6. 2023, 5 x paušální náhrada po 300 Kč, náhrada za jednání dne 31. 1. 2023, které se neuskutečnilo (§ 14 odst. 2 a. t.), 21 % DPH 2 333,10 Kč. 14. Nebylo lze vyhovět požadavku na zaplacení úkonu„ označení“ důkazů, neboť nejde o úkon ve věci samé a žalovaná mohla přednes učinit v rámci vyjádření k žalobě nebo při jednání. Byť žalobkyně mohla doplnění dokazování přednést kdykoli, nejedná se o účelný postup podle § 142 odst. 1 o. s. ř., s nímž by mohla spojit náhradu útrat řízení a spojit s tím samostatný procesní úkon. 15. Obdobně nebylo lze přiznat žalované plnohodnotnou náhradu za jednání 31. 1. 2023, které se neuskutečnilo. Za něj přísluší pouze jedna polovina odměny podle 14 odst. 2 o. s. ř.