11 C 131/2022-120 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 19. 5. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 26.763,54 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 26.763,54 Kč za dobu od 23. 12. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 2.068,86 Kč, úroku ve výši 26.274,02 Kč a částky 9.153,13 Kč. Z odůvodnění žaloby vyplývá, že částku 26.274,02 Kč označenu v žalobním petitu jako úrok ve skutečnosti tvoří kapitalizovaný úrok 2.291,91 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 12.986,89 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 2.462,96 Kč, inkasní poplatek 4.770 Kč, úrok za období od 22. 12. 2020 do 29. 11. 2021 ve výši 3.761,56 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.068,86 Kč. 2. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] s žalovanou uzavřeli dne 21. 10. 2019 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované částku 30.000 Kč. Tuto částku žalovaná obdržela v místě svého bydliště, což potvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaná se kromě jistiny zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce příslušenství úvěru ve výši 25.776 Kč, spočívajíc v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkovou dlužnou částku 55.776 Kč se žalovaná zavázala uhradit ve 14 měsíčních splátkách po 3.984 Kč Poslední splátku byla žalovaná povinna uhradit do 21. 12. 2020. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, uhradila jen 6.500 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalobce požaduje po žalované uhradit jistinu 26.763,54 Kč, kapitalizovaný úrok 2.291,91 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 12.986,89 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 2.462,96 Kč, inkasní poplatek 4.770 Kč, úrok za období od 22. 12. 2020 do 29. 11. 2021 ve výši 3.761,56 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2.068,86 Kč, smluvní pokutu ve výši 9.153,13 Kč. Žalobce uvedl, že požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, na základě ujednání smlouvy o úvěru. V reakci na sdělení opatrovníka žalované strany, žalobce uvedl, že ponechá na zvážení soud, zda je mu žalovaná povinna vydat bezdůvodné obohacení ve výši 30.000 Kč. 3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Opatrovník žalované poukázal na to, že žalovaná je omezena ve svéprávnosti. Žalovaná nemůže nakládat s majetkem s hodnotou vyšší než 20.000 Kč, proto je smlouva o úvěru neplatná. Požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení je v tomto případě v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná není schopna počítat a její chování odpovídá šestiletému dítěti. K této situaci měla osoba jednající za věřitele při uzavření smlouvy rozpoznat, že žalovaná není schopna smlouvu úvěru uzavřít a že není schopna vrátit předmět poskytnutý úvěr. Žalovaná strana nebyla schopna učinit nesporným, že žalované byla vyplacena částka 30.000 Kč. 4. K jednáním dne 25. 1. 2023 se dostavil zástupce žalovaného. Zástupce žalobce se z jednání omluvil. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti strany žalobce. 5. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. 6. Dne 21. 10. 2019 byla uzavřena smlouva o úvěru mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou. V písemném vyhotovení této smlouvy se mimo jiné uvádí, že se právní předchůdci žalobce se zavazuje žalované poskytnout režim prostředky ve výši 30.000 Kč. Dále se zde v textu smlouvy nachází věta:„ Dlužník podpisem této smlouvy potvrzuje, že od věřitele převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru.“ Tato věta je zakomponována, skrytá, v textu smlouvy, není nijak zvlášť vyznačena. Jedná se o druhou větu odstavce v jehož předchozí části se pojednává o tom, na co budou použity splátky úvěru. V žádosti o úvěr bylo uvedeno, že žalovaná je v invalidním důchodu a je zároveň zaměstnaná s celkovým měsíčním příjmem 24.950 Kč. Toto bylo prokázáno žádostí o úvěr z 21. 10. 2019 a smlouvou o úvěru uzavřenou dne 21. 10. 2019 mezi společností [právnická osoba] a žalovanou. 7. Žalovaná je osobou s omezenou svéprávností. O její svéprávnosti rozhodoval opakovaně Okresní soud v Jičíně. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 24. 5. 2011, č. j. 30 Nc 732/2010-50 byla žalovaná zbavena způsobilosti k právním úkonům. V rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 5. 2015, č. j. 30 P 155/2011-144 byla žalovaná omezena ve svéprávnosti, tak že není schopna právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 10. 2018, č. j. 30 P 155/2011-310 bylo rozhodnuto, že žalovaná omezená ve svéprávnosti rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 26. 5. 2015, č. j. 35 155/2011-144 se nadále omezuje ve svéprávnosti tak, že není způsobilá hospodařit s částkou vyšší než 20.000 Kč měsíčně, uzavírat smlouvy splněním na 20.000 Kč, nakládat s majetkem s hodnotou vyšší než 20.000 Kč, právně jednat v právních vztazích s odloženým plněním, v pracovněprávních vztazích, v záležitostech, nikoliv běžných zdravotnických únoru úkonů. V odůvodnění rozsudku se uvádí, že žalovaná trpí duševní poruchou trvalého charakteru, která je léčbou jen částečně kompenzovatelná a je omezená schopnost žalované právně jednat. U žalované jsou nedostatečné její aritmetické schopnosti. Žalovaná je schopna právních jednání s jednorázovým plněním do částky 20.000 Kč. Není schopna právních jednání zavazujících do budoucna. Žalovaná byla slyšena soudem a přitom mimo jiné uvedla, že jí nejde dělení a zapomíná větší číslice. Toto bylo prokázáno rozsudky Okresního soudu v Jičíně z 24. 5. 2011, č. j. 30 Nc 732/2010-50, z 26. 5. 2015, č. j. 30 P 155/2011-144, z 26. 10. 2018, č. j. 30 P 155/2011-310, posudkem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 28. 6. 2018, protokoly o jednání z 2. 10. 2018 a 5. 10. 2018, v řízení vedeném u Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 30 P 155/2011. 8. V přehledu o nakládání s majetkem paní žalované za rok 2019, který vypracoval opatrovník žalované se uvádí, že žalovaná má příjem pouze z důchodu není zde uvedena, že by žalovaná získala půjčku ve výši 30.000 Kč. Rovněž i v přehledu pro nakládání s majetkem opatrovance za rok 2018 se jako jediný příjem žalované uvádí její důchod. Toto bylo prokázáno přehledy o nakládání s majetkem opatrovance z 23. 1. 2019 a 24. 2. 2020, které jsou založeny ve spise Okresního soud v Jičíně sp. zn. 30 P 155/2011. 9. V rámci dalšího řízení o prodloužení doby omezení svéprávnosti žalované proběhlo dne 7. 9. 2022 k jednání, při kterém byla slyšena žalovaná. Tehdy se žalovaná mimochodem vyjadřovala k pohledávce od žalobce a uvedla, že neví, co je to za pohledávku. Nevzala si žádnou půjčku. Neví, že by si na ní vzal půjčku někdo z příbuzných. Následně byl dne 9. září 2022 vydán rozsudek Okresního soudu v Jičíně 30 P 155/2011-413, kterým bylo rozhodnuto, že omezení svéprávnosti žalované se prodlužuje na dobu tří let od právní moci rozsudku, tak, že žalovaná není mimo jiné způsobilá hospodařit s částkou vyšší než 20.000 Kč měsíčně, uzavírat smlouvy splněním na 20.000 Kč a přijímat závazky v hodnotě vyšší než 20.000 Kč v každém jednotlivém případě, nakládat s majetkem s hodnotou vyšší než 20.000 Kč. Toto bylo prokázáno protokolem o jednání dne 7. 9. 2022 v řízení vedeném u Okresního soudu v Jičíně sp. zn. 30 P 155/2011, rozsudkem Okresního soudu v Jičíně z 9. 9. 2022, č. j. 30 P 155/2011-413. 10. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. § 581 o. z. zní: Není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. 12. § 2991 odst. 1 o. z. zní: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. V dané věci žalovaná a právní předchůdce žalobce uzavřeli 21. 10. 2019 smlouvu o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 o. z. Tato smlouva je dle § 581 o. z. neplatná, protože žalovaná nebyla v době uzavření této smlouvy a není plně svéprávná a nebyla způsobila smlouvu o půjčce na částku 30.000 Kč uzavřít. Žalobce proto nemá nárok na zaplacení žalované částky, včetně požadovaných úroků, úroků z prodlení, poplatků, dalšího příslušenství a smluvní pokuty. Soud proto žalobu zcela zamítl. 14. Soud dospěl u závěru, že žalovaná není povinna ani vrátit žalobci jistinu 30.000 Kč uvedenou ve smlouvě o úvěru, ani jako bezdůvodné obohacení. Nebylo prokázáno, že by žalovaná na základě neplatné úvěrové smlouvy z 21. 10. 2019 od právního předchůdce žalobce převzala částku 30.000 Kč. Jediný důkaz, který žalobce předložil je smlouva o úvěru z 21. 10. 2019, kde je mimo jiné uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že od právního předchůdce žalobce v místě bydliště převzala v hotovosti celou výši úvěru. S ohledem na to, že žalovaná je omezená ve způsobilosti, její aritmetické schopnosti jsou nedostatečné, zapomíná větš