3 C 103/2023-54 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se u soudu domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni 10 500 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela s žalovaným pomocí prostředků komunikace na dálku dne 4. 3. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr 7 000 Kč v rámci speciální akce„ první půjčka zdarma“, který měl být splacen nejpozději dne 3. 4. 2020 s úrokem ve výši 0,9 % denně, tj. ve výši 1 890 Kč za sjednanou na dobu od poskytnutí úvěru do data splatnosti. Žalovaný do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil, žalobkyně proto požaduje, aby ji zaplatil 3 500 Kč, jakožto část smluvní pokuty, sjednané ve výši 0,1 % z neuhrazené celkové dlužné částky denně za dobu od 4. 4. 2020 do 10. 3. 2023. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. 3. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěr prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, a to jednak nahlédnutím do databáze [příjmení] a také z informací získaných od žalovaného, neboť ten před uzavřením smlouvy vyplnil na jejich webových stránkách dotazník, ve kterém uvedl, že je svobodný, žije s rodinou, a dále uvedl název zaměstnavatele – [právnická osoba], [IČO]. Výši svého příjmu a pravidelných měsíčních výdajů doložil výpisy z účtu za období 01,02/ 2020. Žalobkyně ověřila údaje uváděné v žádosti o úvěr telefonním hovorem s žalovaným. Formulář, označený rodným číslem žalovaného s datem 4. 3. 2020, prokazuje, že žalovaný dne 3. 3. 2020 žalobkyni skutečně poskytl uvedené informace. Databáze [příjmení] data prokazuje, že nebyla k žalovanému zjištěna žádná dluhová data. Jak prokazují výpisy z běžného účtu č. [bankovní účet], názvem [celé jméno žalovaného], vedeného u [právnická osoba], příjem žalovaného ze zaměstnání činil v lednu 2020 částku 19 245 Kč a v únoru 2020 částku 26 654 Kč. Z týchž výpisů je ale také zřejmé, že prostředky na účtu žalovaný udržoval nikoliv z příjmů ze zaměstnání, ale prostřednictvím opakovaně čerpaných půjček (11 000 Kč dne 17. 1. 2020 od [příjmení] Půjčka, 55 000 Kč dne 29. 1. 2020 od [anonymizována tři slova], 8 000 Kč dne 30. 1. 2020 [právnická osoba], 8 000 Kč 14. 2. 2020 [právnická osoba]), přesto v měsíci únoru 2020 vykazoval jeho účet zůstatek - 156,49 Kč. Žalobkyně i tak přistoupila k uzavření úvěrové smlouvy. 4. Žalobkyní předložený formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru prokazuje, že před uzavřením smlouvy poskytla žalovanému popis základních vlastností nabízeného spotřebitelského úvěru. Úvěr popsala jako neúčelový, spotřebitelský, jiný než na bydlení, do výše 7 000 Kč, čerpaný na bankovní účet klienta na 30 dnů. Šlo o úvěr jednorázově splatný s úrokovou sazbou 0,00 % z vypůjčené částky denně v případě splnění podmínek První půjčka zdarma, jinak 0,9 % z vypůjčené částky denně. Dále je uvedeno, že v případě prodlení požaduje věřitel smluvní pokutu„ ve výši % denně“ z částky jistiny, ohledně níž je klient v prodlení. 5. Distančně uzavřenou smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] je prokázáno, že žalobkyně a žalovaný se blíže neuvedeného dne dohodli s odkazem na ustanovení § 2390 o. z. zák. č 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na tom, že žalovanému bude poskytnut úvěr ve výši 7 000 Kč na jím udaný bankovní účet ([bankovní účet]). Doba trvání spotřebitelského úvěru je označena číslovkou„ 30“ a termín splatnosti„ 30 od odepsání finančních prostředků klientovi“. Úroková sazba je označena jako pevná 0 % z vypůjčené částky denně. V případě splnění podmínek akce„ první půjčka zdarma“, případně jinak nazvané kampaně s obdobným obsahem, jinak 0,9 % z vypůjčené částky denně. Smluvní pokuta činí 0,1 % denně z částky (jistiny), ohledně níž je klient v prodlení. Kromě smluvní pokuty je věřitel klientovi nárokovat náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínkami 200 Kč za každou písemnou upomínku. Nedílnou součástí smlouvy jsou prohlášeny Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, v nichž jsou mimo jiné vysvětleny i podmínky akce„ První půjčka zdarma“, případně jinak nazvané obdobné akce. Jejím obsahem je závazek věřitele poskytnout klientovi slevu na úvěr v podobě odpuštění úroku z úvěru od jeho poskytnutí do jeho splacení v případě, že klient uhradí jistinu úvěru řádně a včas, případně platně prodlouží splatnost úvěru přede dnem splacení a následně v novém termínu jistinu řádně a včas uhradí. 6. Výpisem z účtu žalobkyně č. [bankovní účet] je prokázáno, že 4. 3. 2020 odeslala na účet žalovaného č. [bankovní účet] částku 7 000 Kč dle smlouvy [číslo]. Dne 4. 3. 2020 žalobkyně dále žalovanému vystavila fakturu splatnou dne 3. 4. 2020 se splátkou 7 000 Kč a s vysvětlením podmínek akce„ První půjčka zdarma“. 7. Předžalobní výzvou k úhradě z 24. 11. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení částky 8 890 Kč a smluvní pokuty 2 080,26 Kč, úroků z prodlení a nákladů na vymáhání s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu. 8. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětné smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. 9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí a součástí této péče je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k jejich prověření a posouzení. Důsledkem nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele je dle již ustálené judikatury závěr o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy, kterou soud zkoumá bez ohledu na uplatněnou námitku (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 sp. zn. C -79/18, nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18, rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 201/2018). 15. Soud dospěl k závěru, že v daném případě nelze učinit závěr, že žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy s žalovaným postupovala s odbornou péčí a splnila svou povinnost posoudit schopnosti žalovaného úvěr splácet řá