3 C 188/2023-131 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně, postupník pohledávky [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“), za žalovaným, podala u soudu proti žalovanému žalobu, kterou se domáhala zaplacení částky 40 670,38 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že po prověření úvěruschopnosti žalovaného banka dne 12. 4. 2021 uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, dle níž byl žalovanému poskytnut úvěr, jenž mohl čerpat opakovaně do splacené části úvěru s tím, že jej bude splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný splátky řádně neposkytoval, úvěr byl proto zesplatněn, ale žalovaný dluh, který mu byl vyčíslen, dobrovolně nezaplatil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil. 3. Smlouvou o revolvingovém úvěru, kterou banka a žalovaný uzavřeli 12. 4. 2021 a jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], je prokázáno, že žalovaný získal možnost čerpat u žalobkyně bezúčelový úvěr až do výše 20 000 Kč, a to opakovaně vždy až do vyčerpání uvedeného úvěrového limitu, s tím, že úvěr bude spravován na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalovaný se zavázal splácet úvěr s úrokem ve výši 16,90 % p.a, a to v pravidelných měsíčních splátkách 600 Kč, vždy k 15. dni každého měsíce počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci uzavření této smlouvy. Dále se žalovaný zavázal uhradit veškeré náklady a výdaje, které vzniknou v souvislosti se smlouvou. Pro případ porušení podmínek smlouvy bylo dohodnuto právo banky omezit nebo zastavit další čerpání úvěru a prohlásit úvěr za okamžitě splatný. Dodatkem ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne 3. 6. 2021 byla zvýšena výše úvěrového limitu na 40 000 Kč a měsíční splátka na 1 200 Kč. Úvěrová smlouva a její dodatek byly uzavřeny prostřednictvím aplikace internetového bankovnictví. 4. Dle tvrzení žalobkyně, banka při schvalování úvěru vycházela z údajů poskytnutých bance žalovaným. Výpisy z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za dobu od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2021 žalovaný bance prokázal výši svých pravidelných příjmů a výdajů a běžný způsob nakládání s finančními prostředky. Žalobkyně doplnila, že banka získané údaje hodnotila individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. 5. Jak prokazuje dopis banky z 16. 2. 2022 s názvem Poslední výzva k úhradě dlužné částky, žalovaný byl urgován o doplacení dlužných splátek 4 803 Kč, k čemuž mu byla poskytnuta lhůtě do 20. 3. 2022, a byl upozorňován na možnost zesplatnění celého dluhu. Podobná výzva byla žalovanému dána dopisem z 3. 9. 2022 s tím, že pokud neuhradí dluh 3 773 Kč do 5. 10. 2022, bude na něm banka požadovat úhradu celého zbytku dluhu 40 910 Kč. Obdobná výzva byla žalovanému adresována i 2. 1. 2023, s termínem úhrady do 3. 2. 2023. Protože k nápravě nedošlo, banka uplatnila své právo, vyplývající z úvěrové smlouvy, požadovat okamžité splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, což sdělila žalovanému dopisem z 4. 2. 2023 a zároveň vyzvala k úhradě 43 937 Kč. 6. Historií úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] je prokázáno, že úvěr byl žalovaným opakovaně čerpán, žalovaný zpočátku poskytoval splátky úvěru řádně a včas, ale postupně se dostával do prodlení. Ke dni 3. 2. 2023, kdy byl úvěr zesplatněn, žalovaný na jistině dlužil 38 046,38 Kč, na řádných úrocích 2 253,40 Kč, na poplatcích 3 624 Kč a na úroku prodlení 12,87 Kč, celkem 43 936,65 Kč. 7. Smlouva o postoupení pohledávek z 27. 3. 2023, uzavřená mezi bankou jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, prokazuje, že banka postoupila žalobkyni pohledávky vzniklé ze smluv o úvěru či smluv o sporožirovém účtu, specifikovaných v seznamu pohledávek, a to ke dni 1. 4. 2023. V tomto seznamu se nachází i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky banka žalovanému oznámila dopisem z 19. 4. 2023, jenž mu byl dle podacího archu odeslán 19. 4. 2023 doporučenou poštou. 8. Výzvou k úhradě dluhu ze dne 25. 4. 2023 je prokázáno, že žalobkyně před zahájením řízení vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu s upozornění na možnost soudního vymáhání. Výzva byla dle podacího archu žalovanému odeslána doporučenou poštou 25. 4. 2023. 9. Věc soud posoudil dle uzavřené smlouvy účastníků a podle § 2395 a násl. o.z. a uzavřel, že žaloba je podána po právu. Smlouva o revolvingovém úvěru v daném případě byla po prověření úvěruschopnosti žalovaného řádně uzavřena. Banka povinnosti z ní splnila, žalovaný však svým závazkům nedostál a vyvolal uplatnění smluvními podmínkami předpokládaných majetkových sankcí, včetně zesplatnění zůstatku dluhu. Na výzvy banky i žalobkyně, jíž byla pohledávka bankou postoupena, o zaplacení celé dlužné částky s příslušenstvím nezareagoval a ani v tomto řízení na svoji obranu neuplatnil nic, k čemu by soud mohl při rozhodování přihlédnout. Výše dluhu a jeho příslušenstvím nebyla v řízení nijak zpochybněna. Bylo proto rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku. Úrok z prodlení byl žalobkyni přisouzen podle § 1970 OZ a jeho výše odpovídá § 2 vl. nař. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l občanského soudního řádu („o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala výzvu k plnění a o právo na náhradu nákladů se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 3 846 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 668 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b) odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále„ AT“) ve výši 1 500 Kč (3 úkony à 500 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částku 378 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 800 Kč přiznanou dle § 14a AT a § 23a zákona č. 85/1996 Sb. Postup dle ustanovení § 14b) AT se uplatní proto, že žalobkyně řízení zahájila jednoduchou žalobou v podobě upravitelného vzoru, opakovaně použitelného za předpokladu pouhé úpravy některých faktických údajů v jinak připraveném formuláři ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž peněžní plnění nepřesahuje částku 50 000 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Přiznanou odměnu pokládá, objektivně posuzováno, za adekvátní skutkové a právní složitosti věci. 11. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o tom, že žalovaný je povinen všechny povinnosti podle toho rozsudku splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.