5 C 185/2023-48 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 50 976,36 Kč s příslušenstvím z důvodů nevrácených prostředků poskytnuté zápůjčky pod číslem smlouvy [číslo] ve výši jistiny 27 274,70 Kč a poplatku ve výši 23 701,66 Kč s příslušenstvím v podobě úroku 20,82 % z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 12. 11. 202 do 14. 12. 2021 částkou 6 404,90 Kč) od 15. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny (s částečnou kapitalizací za období od 23. 1. 2021 do 14. 12. 2022 částkou 4 472,81 Kč) a dále od 15. 12. 2022 ve výši 8,25 % z jistiny do zaplacení. 2. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce obchodní korporace [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 14. 5. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] a přenechala v hotovosti sjednanou částku 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala prostředky vrátit včetně poplatku ve výši 33 963 Kč představovaného úrokem ve výši 24 177 Kč (tj. úrok ve výši 20,82 % z jistiny za dobu splácení zápůjčky) a odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč, když současně si účastníci smlouvy sjednali, že týdenní splátky budou hrazeny v domácnosti zákazníka a za inkaso byla dohodnuta odměna ve výši 8 286 Kč. Závazek měl být splněn formou 78 týdenních splátek po 821 Kč, když poslední splátka měla být zaplacena ve výši k 11. 11. 2021. Žalovaná následně poskytla pouze částečné plnění. Právnímu předchůdci žalobkyně na to vzniklo nejpozději se splatností poslední předepsané splátky právo na uhrazení celého zbývajícího dluhu, který s přihlédnutím k dílčímu plnění žalované dosáhl v jistině konečné hodnoty 27 274,70 Kč a na poplatku hodnoty 23 701,66 Kč. K tomu přistupuje úrok a úrok z prodlení z dlužné jistiny. Postoupení pohledávky odvíjí se od smlouvy ze dne 14. 12. 2022 uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] a zejména od oznámení postupitele určeného dlužníkovi ze dne 16. 12. 2022. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a byla i jinak v řízení nečinná. 4. Ve věci byly splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř., když bylo lze rozhodnout pouze na podkladě v procesním spise založených listin a účastníky s tím byl vysloven presumovaný souhlas (usnesení ze dne 6. 10. 2023, č. j. 5 C 185/2023-46). 5. Skutkový závěr stojí ve vztahu k oběma nárokům na dokazování odvíjejícím se od listinných důkazů v podobě smlouvy o spotřebitelském úvěru, smluvních podmínek smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouvy o postoupení pohledávky s přílohou - strany [číslo] písemnosti obsahující oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího archu a předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o jejím odeslání. 6. Předně je třeba uvést z pohledu hodnocení procesního postavení žalobkyně, že povaha jejího tvrzení, že žalovaným nebylo zcela poskytnuto plnění, ke kterému se smlouvami o zápůjčkách zavázal, má negativní charakter, tudíž je vyloučeno, aby je mohla žalobkyně prokázat a jedině žalovaná, pokud by byl procesně bdělá a aktivní, mohla by cestou tvrzení opaku a přiléhavě označených důkazů prokázat, že buď poskytla více, než žalobkyně připouští nebo nastaly jiné právně významné skutečnosti, pro které právní důvod nároku či jeho výše neobstojí. Jak již bylo uvedeno, žádná taková tvrzení nebyla na základě výzvy soudu přednesena, tudíž lze vycházet z toho, že žalovaná plnění v rozsahu, jak jsou specifikovaná žalobkyní, neposkytla. 7. Po stránce skutkové se k prvému nároku uzavírá, mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena dne 14. 5. 2020 o zápůjčce [číslo] na základě které bylo žalované v hotovosti poskytnuto 30 000 Kč. Reálnost obligačního vztahu je prokázána již samou listinou – smlouvou o zápůjčce – neboť je přítomen text„ Provident touto smlouvou poskytuje zápůjčku v částce 30 000 Kč“. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalovaného, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalované usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním zapůjčitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). Vedle povinnosti k vrácení poskytnuté půjčky ve výši 30 000 Kč zavázala se žalovaná k zaplacení úroku ve výši 24 177 Kč, položky označené jako administrativní činnost ve výši 1 500 Kč a odměny věřiteli za inkaso týdenních splátek v domácnosti dlužníka ve výši 8 286 Kč, to vše ve splátkách ve výši 821 Kč týdně (v případě poslední splátky ve výši 746 Kč) s rozvržením na celkem 78 splátek. Vedle toho je smluvní substrát tvořen smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce s další úpravou práv a povinností účastníků a informační povinnosti věřitele ve vztahu k dlužníkovi. 8. Následně, jak žalobkyně tvrdila, poskytovala žalovaná v rozporu se smlouvou, resp. se dostala do prodlení. Co do zbylého rozsahu závazků, tj. co do jistiny 27 274,70 Kč a na poplatcích nastalo prodlení s placením, přičemž, jak je shora zdůrazněno, nemůže být v rámci zásad a pravidel dokazování v civilním sporném řízení žalobkyně povinována k prokázání tohoto svého negativního tvrzení. Nejsou-li přítomny jakékoli skutkové námitky žalované, potom lze ze zákonitostí výkladu textu opatřeného podpisem žalovaného a zásad formální logiky usuzovat, že je mimo jiné potvrzeno i přijetí prostředků jejich faktickým přenecháním věřitelem. Předpokládaná správnost psaného textu, resp. reálné naplnění toho, co je na listině uváděno, není absolutní, avšak je na účastníkovi řízení, který je tím negativně dotčen, aby údaje potvrzené jeho podpisem vyvrátil (vizte k tomu rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). 9. Relevantním je z pohledu podmínek úročení úprava obsažená v článku 9. smluvních podmínek. Ujednáno bylo, že se smlouva uzavírá na dobu určitou, tj. do okamžiku, kdy podle obou právních jednání mělo být placeno naposledy. 10. Postoupení pohledávek za žalovaným je vedle vlastní smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy prokázáno oznámením postupitele, jež bylo určeno dlužníkovi. Opět zde platí, že se vychází z prostého oznámení o cesi pohledávky, jestliže dlužník netvrdí (a neprokáže) takové skutečnosti, které by změnu v osobě věřitele vyloučily či zpochybnily. Konečně předžalobní aktivita, jež je významná i z hlediska příslušenství pohledávky – náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva – prokazuje se předžalobní výzvou. Prodlení žalované co do celého dluhu nastalo dnem, kdy měly být zápůjčky zcela uhrazena, resp. uběhla lhůta pro úhradu poslední ze sjednaných splátek. 11. S přihlédnutím ke dni uzavření smluvního vztahu a z něho vzešlých práv a povinností včetně jejich porušení, řídí se poměry účastníků ustanoveními § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) s přihlédnutím k úpravě závazků uzavíraných se spotřebitelem (§ 1810 a násl. o. z.). Zvláštní úpravou, od níž nelze odhlížet, ale nutno ji s obsahem závazku komparovat, je zák. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Konečně posouzení, zda došlo k cesi pohledávky a ke změně v osobě věřitele podřazuje se pod ust. § 1879 a násl. o. z. 12. Vedle konsenzuálního základu obligačního vztahu došlo z povahy smlouvy i k její perfekci reálným naplněním - přenecháním prostředků, jak je patrno z obsahu listin, kdy není rozumného důvodu při absenci námitek žalované, domnívat se, že by dlužník potvrdil skutečnost („ touto smlouvou se poskytují prostředky zápůjčky“), která by nebyla z jeho pohledu správnou (vizte k hodnocení správnosti textu smlouvy rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2547/2011). 13. Jestliže se uzavírá, že žalovaná přijala prostředky, jejichž výši požadovala a právní předchůdce žalobkyně jejich poskytnutí akceptoval, potom je vázána uzavřenými smlouvami včetně úpravy vzájemných práv, povinností jakož i dalších právních skutečností, jak jsou zaznamenány ve smluvních podmínkách. Elementárně vznikla žalované v postavení dlužníka povinnost k včasnému vrácení prostředků, kterou nesplnila, dostala se do prodlení, resp. poskytla pouze dílčí plnění, která vedla k ponížení jistin a poplatků včetně smlouvou sjednaných úroků v konkrétních hodnotách. 14. Sluší se uvést, že inkaso splátek v místě bydliště dlužníka je ujednáním innominátní povahy, které není právním předpisem zapovídáno, neboť jde o změnu jinak donosné formy při plnění závazku (§ 1955 odst. 1 o. z.) a bylo na účastnících obligačního vztahu, jaké z variantních řešení obsažených ve smlouvě sjednají. 15. Příslušenství - úrok vychází se v bodu 9. smluvních podmínek. Úrok byl sjednán konkrétní částkou pouze pro dobu trvání smlouvy a další úročení nebylo dohodnuto. Možnost dalšího úročení nad hodnotu vyjádřenou konkrétní výši úroku ve smlouvě nebyla ujednána. Takový postup by byl právem aprobovaný, přijímaný je i judikatorně (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 33 Odo 657/2005),