11 C 260/2023-64 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 8. 9. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 11.867 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11.867 Kč za dobu od 9. 11. 2022 do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč, částky 1.215 Kč. K odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel 14. 6. 2022 smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 9.600 Kč. Za poskytnutí zápůjčky měl žalovaný uhradit poplatek ve výši 2.267 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 8. 11. 2022. Žalovaný svůj dluh řádně neuhradil. Žalobce po žalovaném požaduje uhradit dlužnou jistinu s poplatkem ve výši 11.867 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky za 5 písemných výzev v celkové výši 2.500 Kč, smluvní pokutu ve výši 1.215 Kč. Smluvní pokutu žalobce požaduje na základě čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce. Jedná se o smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 9.600 Kč za dobu od 9. 11. 2022 do 7. 9. 2023, který byla ponížena na částku 1.215 Kč.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 15. 1. 2024.3. K jednání soudu 23. 5. 2024 se žádný z účastníků nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 22. 4. 2024. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Žalobce jednal s žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku, internetu o uzavření smlouvy o zápůjčce. Na základě těchto jednání žalobce žalovanému zaslal dne 15. 5. 2022 částku 9.300 Kč jako zápůjčku. Toto bylo prokázáno listinou označenou „TATO SMLOUVA O ZÁPŮJČCE, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, výpisem z běžného účtu žalobce, zprávami , Anonymizováno, .5. Žalobce tvrdil, že si před uzavřením smlouvy vyžádal od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových , výdajových a jiných poměrech. Tyto údaje si ověřil z dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté údaje byly vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Tím, žalobce splnil svojí povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného.6. Tato tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce nijak neprokázal. Soudu nebyla předložena ani zákaznická karta žalovaného, o níž žalobce tvrdil, že byla vyhotovena. Nebyly předloženy žádné důkazy prokazující, že by byla u dalších subjektů ověřována úvěruschopnost žalovaného.7. Žalobce předložil upomínky žalovanému z 15. 11. 2020, 22. 11. 2022, 29. 11. 2022, 8. 12. 2022, 23. 12. 2022. Doklady o odeslání těchto výzev a doručení žalovanému předloženy nebyly.8. Zástupce žalobce sepsal dne 8. 8. 2023 předžalobní upomínkou, kterou vyzval žalovaného k úhradě nyní žalované částky. Tato výzva byla odeslána dne 3. 8. 2023. Doklady o jejím doručení žalovanému předloženy nebyly. Toto bylo prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobce žalovanému z 8. 8. 2023, podacím lístkem.9. § 86 z. č. 257/2016 Sb. ve znění účinném k 14. 6. 2022 (dále jen z. č. 257/2016 Sb.) zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.10. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce před tím, než mělo dojít dne 16. 6. 2022 k uzavření smlouvy o zápůjčce řádně posoudil ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost žalovaného. Žalobce nedoložil, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla původním věřitelem ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. daná úvěrová smlouva neplatná.12. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, nemá žalobce nárok na zaplacení plnění sjednaných v této úvěrové smlouvě. Soud proto žalobu o zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky včetně úroků z prodlení z tohoto poplatku a smluvní pokuty ve výši 1.215 Kč zamítl.13. Žalobce má dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. nárok na vrácení jistiny 9.300 Kč, kterou žalovanému poskytl. Bylo prokázáno, že žalobce žalovanému poskytl na jeho bankovní účet dne 15. 6. 2022 částku 9.300 Kč. Z žaloby vyplývá, že z této částky žalovaný žalobci vrátil 1.684 Kč. Nebylo prokázáno a tvrzeno, že by zbytek ve výši 7.616 Kč žalovaný žalobci vrátil. Soud proto dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. uložil žalovanému povinnost uhradit nevrácený zbytek ve výši 7.616 Kč. S ohledem na dobu, kdy byla částka 9.300 Kč žalovanému poskytnuta, soud považoval za přiměřené, že by žalovaný měl povinnost zaplatit částku 7.616 Kč následující den poté, co mu byla doručena výzva k jejímu zaplacení, což je v tomto případě den doručení žaloby. Žalovaný neuváděl žádné skutečnosti, proč by jí měl uhradit v delší lhůtě. Ve zbytku žalované jistiny včetně úroků z prodlení z této částky soud žalobu zamítl.14. Protože žalovaný částku ve výši 7.616 Kč žalobci neuhradil ani následující den poté, co k tomu byl dne 15. 1. 2024 byl vyzván žalobou, dostal se žalovaný od 17. 1. 2024 do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení ve výši 7.616 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7.616 Kč za dobu od 17. 1. 2024 do zaplacení. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení z částky 7.616 Kč za dobu od 9. 11. 2022 do 16. 1. 2024 zamítl, protože nebylo prokázáno, že by žalovaný byl před doručením žaloby dne 15. 1. 2024 vyzván k vydání bezdůvodného obohacení (nebylo doloženo, že by mu byla doručena výzva k zaplacení včetně předžalobní výzvy) a proto v předchozí době ještě žalovaný nebyl v prodlení s úhradou částky 7.616 Kč. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 7.616 Kč za dobu od 17. 1. 2024 zamítl.15. Nárok na zaplacení částky 2.500 Kč za náklady v souvislosti s prodlením žalovaného soud také zamítl. Žalobce tvrdil, že se jedná o částku 500 Kč, za pět písemných výzev k zaplacení. Soudu bylo předloženo těch pět výzev. Důkazy o jejich doručení žalovanému soudu předloženy nebyly. Protože nebylo doloženo, že by tyto výzvy byly doručeny žalovanému, nemá žalobce nárok na cenu za sepsání, protože nemohly vyvolat požadovaný účinek. Nebylo také prokázáno, že by se strany na zaplacení těchto poplatků dohodly.16. Žalovaný byl v řízení poměrně úspěšnější. Proto by mu dle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobci příslušelo právo na náhradu části nákladů řízení. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké náklady. Z tohoto důvodu soud náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.17. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení 7.616 Kč a úroků z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7.616 Kč za dobu od 17. 1. 2024 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 30. 5. 2024 na částku 414.35 Kč. Celkem měl žalobce úspěch ohledně zaplacení částky 8.030,35 Kč. Žalovaný měl v řízení úspěch ohledně částky 4.251 Kč, částky 2.500 Kč, částky 1.215 Kč, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11.867 Kč za dobu od 9. 11. 2022 do 16. 1. 2024, tj. 2.116,34 Kč, úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4.251 Kč za dobu od 18. 11. 2024 do 30. 5. 2024, tj. 229,57 Kč, úroků z p