3 C 13/2024-69 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se svoji žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit ji celkem 31 442,08 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jeho právní předchůdkyně, společnost tj. , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , se žalovanou uzavřela 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě které ji poskytla peněžní prostředky, jež se žalovaná zavázala vrátit se sjednaným kapitalizovaným úrokem, odměnou za zpracování a částku za službu komfortního a flexibilního splácení v pravidelných týdenních splátkách. Žalovaná své smluvní povinnosti řádně neplnila a dluží žalovanou částku s příslušenstvím. Pohledávka za žalovanou byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022, což bylo žalované oznámeno. Přestože byla žalovaná žalobkyní před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dluhu, neposkytla na něj žádné plnění.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, na svoji obranu nic neuplatnila.3. Svá tvrzení žalobkyně prokazovala listinnými důkazy, které předložila. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo smlouvy, ze dne 22. 5. 2021 prokazuje, že právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností , právnická osoba, ., a žalovanou byla podepsána úvěrové smlouva, na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr v celkové výši 15 000 Kč, s tím, že se žalovaná zavázala tuto částku vrátit a současně zaplatit též poplatek 12 625 Kč, sestávající se z částky 7 651 Kč představující úrok z půjčené částky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy, částky 1 500 Kč představující poplatek za zpracování, částky 3 474 Kč za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení. Dále bylo sjednáno pojištění za 1 560 Kč a celková dlužná částka tak činila 29 185 Kč a žalovaná se ji zavázala zaplatit v pravidelných 52 týdenních splátkách po 568 Kč a poslední splátkou 523 Kč. Smlouva je oboustranně podepsána. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Čerpání úvěru prokazuje tabulka umoření. Dle tvrzení žalobkyně na tento úvěr žalovaná neposkytla žádné plnění ani právnímu předchůdci žalobkyně a žalobkyni, ačkoli celý dluh měl být uhrazen do 14. 12. 2022.4. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce před uzavřením úvěrové smlouvy prověřoval úvěruschopnost žalované a prokazovala to listinou s názvem zákaznická karta. Žalovaná v ní 20. 5. 2021 uvedla své osobní údaje vč. čísla občanského průkazu a telefonního a elektronického spojení. Uvedla, že má základní vzdělání, že je na mateřské dovolené, má jediný zdroj příjmů a její čistý příjem činí 10 000 Kč. Uvedla, že platí externí splátky 1 000 Kč, interní 2 270 Kč a odhadované měsíční výdaje má ve výši 2 500 Kč. Dodala další, blíže neidentifikovaný příjem domácnosti 25 000 Kč. Předložila potvrzení o příjmu z roku 2021. Přes výše uvedené je z listiny zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně zcela nepodloženě uvažoval z čistým příjmem žalované 35 000 Kč, ačkoliv žalovaná udala, že sama má jediný zdroj příjmů a tento činí 10 000 Kč, zatímco její měsíční výdaje přesahují částku 5 700 Kč. O jaký další příjem domácnosti jde, zda je jeho tvrzená výše skutečná a zda s tímto příjmem může žalovaná disponovat právní předchůdce žalobkyně nezjišťoval.5. Smlouva o zápůjčce č. , číslo smlouvy, ze dne 19. 6. 2019 prokazuje, že právním předchůdcem žalobkyně, tj. společností , právnická osoba, ., a žalovanou bylo dohodnuto, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované zápůjčku v celkové výši 8 000 Kč, s tím, že se žalovaná zavázala tuto částku vrátit a současně zaplatit též poplatek 7 233 Kč, sestávající se z částky 1 431 Kč představující úrok z půjčené částky, částky 3 444 Kč představující poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a částky 2 358 Kč za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Dále bylo sjednáno pojištění za 1 800 Kč a celková dlužná částka tak činila 17 033 Kč a žalovaná se ji zavázala zaplatit v pravidelných 60 týdenních splátkách po 284 Kč a poslední splátkou 277 Kč. Smlouva je oboustranně podepsána. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky. Čerpání úvěru 19. 6. 2019 a realizované splátky prokazuje tabulka umoření k 19. 12. 2022. Dle žalobkyně na tuto smlouvu žalované zbývá zaplatit 2 379,58 Kč na jistině a 2 003,42 Kč na poplatku, ačkoliv celá dlužná částka měla být zaplacena do 12. 8. 2020.6. Žalobkyně tvrdila, že právní předchůdce před uzavřením smlouvy prověřoval úvěruschopnost žalované a prokazovala to listinou s názvem zákaznická karta z 19. 6. 2019. Žalovaná v ní uvedla své osobní údaje vč. čísla občanského průkazu a telefonního a elektronického spojení. Uvedla, že je na mateřské dovolené, má jediný zdroj příjmů a její čistý příjem činí 7 600 Kč. Uvedla, že platí externí splátky 2 000 Kč, interní 1 023 Kč a odhadované měsíční výdaje má ve výši 5 500 Kč. Dodala další, blíže neidentifikovaný příjem domácnosti 35 000 Kč. Předložila přehled vyplacených dávek za měsíce duben a květen 2019. Přes výše uvedené je z listiny zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně zcela nepodloženě uvažoval z čistým příjmem žalované 42 600 Kč, ačkoliv žalovaná udala, že sama má jediný zdroj příjmů a tento činí 7 600 Kč, zatímco její měsíční výdaje přesahují částku 8 500 Kč. O jaký další příjem domácnosti jde, zda je jeho tvrzená výše skutečná a zda s tímto příjmem může žalovaná disponovat, právní předchůdce žalobkyně nezjišťoval a zápůjčku úvěr poskytl.7. Smlouva o postoupení pohledávek z 14. 12. 2022 s přílohou č. , hodnota, prokazuje, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně se dohodli na úplatném postoupení pohledávek ze smluv, specifikovaných v příloze smlouvy. V příloze jsou uvedeny obě předmětné pohledávky za žalovanou. Oznámením o postoupení pohledávek z 16. 12. 2022 je prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně sdělil žalované, že pohledávka za ní z úvěrových smluv byly postoupena žalobkyni.8. Předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 1. 6. 2023, adresovanou žalované, je prokázáno, že před zahájením řízení žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu s upozorněním na možnost soudního vymáhání. Dle podacího lístku byla výzva žalované odeslána doporučenou poštou dne 2. 6. 2023.9. Podle § 75 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném v době uzavření předmětných smlouvy, (dále ZSÚ) je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 580 odst. 1 o.z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.13. Podle § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.14. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Účelem povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, jež vyplývá ze shora cit. zákonných ustanovení, je ochrana spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnosti jako celku, neboť napomáhá předcházet negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebit