3 C 180/2024-96 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit ji částku 30 709,19 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 30 709,19 Kč od 1. 2. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, kapitalizovaný úrok ve výši 5 038,55 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 472,02 Kč, úrok 15 % ročně z částky 30 709,19 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč, a smluvní pokutu 7 406,12 Kč s zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně z částky 7 406,12 Kč od 11. 8. 2023 do zaplacení. Tvrdila, že 3. 2. 2022 její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, , po prověření úvěruschopnosti se žalovaným uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr 46 768 Kč, účelově určený na nákup spotřebního zboží prostřednictvím bankovního účtu zprostředkovatele úvěru, jenž měl být splacen formou 11 měsíčních anuitních splátek ve výši 5 049 Kč, z čehož 373 Kč představovalo platbu pojistného. Úroková sazba byla sjednána ve výši 19,44 % ročně. Žalovaný dle žalobkyně porušil povinnost pravidelně a včas měsíční splátky platit. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě odstoupení od smlouvy prohlásila úvěr za splatný ke dni 31. 1. 2023 s tím, že od 1. 2. 2023 byla oprávněna požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Z původního věřitele pohledávka za žalovaným následně přešla na žalobkyni dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 2. 2023 s účinností k 22. 2. 2023, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena. Žalobkyně v tomto řízení požaduje po žalovaném částku, sestávající z nesplacené jistiny ve výši 30 799,19 Kč se zákonným úrokem z prodlení 15 % ročně, kapitalizovaný úrok 3 472,57 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 977,48 Kč z části s úrokem z prodlení, dlužné splátky pojistného, poplatky za upomínky a náklady na mimosoudní vymáhání.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a na svoji obranu nic neuplatnil.3. Tvrzení uplatněná v žalobě žalobkyně prokazovala předloženými listinami. Rámcová smlouva o poskytnutí bankovních produktů, uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, prokazuje, že se dohodli na poskytování nabídek bankovních produktů. Smlouvou o klasickém úvěru je dále prokázáno, že se právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným dohodli na tom, že žalovanému bude poskytnut úvěr na nákup výpočetní techniky ve výši 46 768 Kč, jenž bude splácen formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 049 Kč vždy k 17. dni v měsíci. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 19,44 %, pojištění bylo sjednáno ve výši 7,99 % z měsíční splátky úvěru. Žalovaný o sobě uvedl identifikační údaje, udal, že je svobodný, nemá děti a bydlí u rodičů, pracuje jako prodavač u firmy , právnická osoba, . ve , adresa, od července 2021 s čistým měsíčním příjmem 18 095 Kč s tím, že náklady domácnosti činí 5 000 Kč a že neplní žádné finanční závazky. Smlouva obsahuje přehled důsledků nesplácení úvěru: smluvní pokuta za prodlení s úhradou splatné splátky 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním splatné pohledávky, úrok z prodlení v zákonné výši, poplatek za odeslání upomínky k úhradě splatné splátky 100 Kč.4. Dle žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy byla prověřována pravdivost tvrzení žalovaného, byl lustrován v interních a externích databázích bez negativních poznatků, byly posuzovány jeho příjmy a výdaje, zjištěné skutečnosti byly posouzeny s pozitivním závěrem. Potvrzením zaměstnavatele žalovaného , právnická osoba, . je prokázáno, že žalovaný dosahoval ve 4 měsících, předcházejících datu uzavření úvěrové smlouvy průměrného čistého příjmu 20 359 Kč, vedle čehož mu bylo ještě vypláceno další peněžité plnění ve výši od 803 Kč do 3 014 Kč.5. Dopisem z 7. 2. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně shrnula žalovanému podrobnosti o jeho úvěru, zejména upřesnila, že číslo smlouvy a úvěrového účtu je , číslo, a poskytla mu podrobné platební informace.6. Výpisem úvěrového účtu žalovaného č. , hodnota, je prokázáno, že úvěr byl čerpán 4. 2. 2022 ve výši 46 768 Kč a do května 2022 jej řádně splácen. Pak se žalovaný se splátkami začal opožďovat, za což byl finančně sankcionován. K 20. 12. 2022 žalovaný celkem uhradil 20 615 Kč a dlužil 37 319,11 Kč, z toho 2 000,55 Kč na úrocích, 2 238 Kč na pojištění, 800 Kč na poplatcích a 1 571,37 Kč na pokutách. Zbývající částka 30 709,19 Kč představuje jistinu dluhu. Dopisem z 27. 12. 2022 právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení se splácením úvěru odstoupila od úvěrové smlouvy a vyzvala žalovaného k úhradě 37 320 Kč.7. Smlouvou o postoupení pohledávek, uzavřenou dne 16. 2. 2023 právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, je prokázáno, že bylo dohodnuto úplatné postoupení pohledávek žalobkyni, uvedených v příloze č. , hodnota, . Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 24. 2. 2023 právní předchůdkyně žalobkyně informovala žalovaného o postoupení pohledávky žalobkyni. Dle podacího archu bylo oznámení žalovanému odesláno doporučenou poštou dne 28. 2. 2023. Dne 31. 3. 2023 a 5. 6. 2023 byla žalovanému adresována předžalobní výzva žalobkyně. Poslední zásilka dle podacího archu byla žalovanému odeslána doporučenou poštou 13. 6. 2023.8. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli platně smlouvu o úvěru. Právní předchůdkyně si od žalovaného vyžádala informace o jeho příjmech, výdajích a rodinných poměrech, jakož i o jeho záznamech v bankovních, nebankovních a dalších registrech a učinila závěr o jeho schopnosti poskytovaný úvěr splácet. Je třeba poznamenat, že informace nevzbuzovaly žádné pochybnosti o jejich věrohodnosti a závěr o úvěruschopnosti žalované z nich objektivně bylo možno učinit. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla platně postoupena žalobkyni, jež je tak ve sporu aktivně legitimována. Žalobu proto soud posuzoval podle § 2395 a násl. o.z., dovodil, že je podána po právu a zcela ji vyhověl. Formulace výroku I. rozsudku se přesto liší od žalobního petitu, neboť žalobkyně sice v řízení uplatila správné částky jednotlivých nároků, ale zcela nesprávně část z nich označila za kapitalizovaný úrok, ačkoliv jde o pojistné, poplatky a náklady vymáhání, což ovlivnilo nesprávně i výši poplatkové povinnost. Na základě provedeného dokazování soud tak uložil žalovanému zaplatit žalobkyni jistinu dluhu 30 709,19 Kč, smluvní pokutu v celkové výši 8 977,49 Kč (1 571,37 Kč za dobu od 17. 8. 2022 do 10. 12. 2022 + 7 406,12 Kč za dobu od 11. 12. 2022 do 10. 8. 2023) dlužné pojistné 2 238 Kč, poplatky 800 Kč a náklady vymáhání 265 Kč, celkem 42 989,68 Kč, a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z 30 709,19 Kč od 1. 2. 2023 do 10. 8. 2023 a z 38 115,31 Kč (tj. z jistiny 30 709,19 Kč + smluvní pokuty 7 406,12 Kč, jak žalobkyně požadovala) od 11. 8. 2023 do zaplacení. Dále bylo uloženo žalovanému zaplatit žalobkyni kapitalizovaný úrok 3 472,57 Kč (tj. 19,44 % p. a. z 30 709,19 Kč od 1. 10. 2022 do 1. 2. 2023, tj. 2 000,55 Kč + od 2. 2. 2023 do 3. 5. 2023 ve výši 1 472,02 Kč) a dále úrok ve výši 15 % (§ 122 odst. 4 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) ročně z částky 30 709,19 Kč od 4. 5. 2023 do zaplacení.9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § l42 odst. l občanského soudního řádu („o.s.ř.“), podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu účelně vynaložených nákladů proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Úspěšná žalobkyně zároveň v řízení prokázala, že žalovanému v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř. zaslala výzvu k plnění a o právo na náhradu nákladů se tak nepřipravila. Žalobkyni přiznaná částka nákladů řízení ve výši 3 835 Kč představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 657 Kč, odměnu advokáta dle § 14 b)odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění, (dále „AT“) ve výši 1 500 Kč (3 úkony à 300 Kč – převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), tři paušální částky náhrady hotových výdajů à 100 Kč stanovené dle § 14 b) odst. 5 písm. a) AT a částku 378 Kč představující 21 % daň z přidané hodnoty z částky 1 800 Kč přiznanou dle § 14a vyhl. č. 177/1996 Sb. a § 23a zákona č. 85/1996 Sb.10. Z výše uvedeného pak plyne, že žalobkyně měla soudní poplatek ve výši 4 % (pol. č. 2 c) Sazebníku soudních poplatků v příloze k zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) zaplatit z částky 42 989,68 Kč, tj. měla zaplatit poplatek 1 719,60 Kč, zaokrouhleno 1 720 Kč, avšak zaplatila 1 657 Kč. Soud proto výrokem III. tohoto rozsudku uložil žalobkyni doplatit České republice na účet Okresního soudu v Jičíně na soudním poplatku 63 Kč.