11 C 237/2025-52 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 7. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení částky 16.000 Kč, úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16.000 Kč za dobu od 7. 8. 2024 do zaplacení, částky 2.000 Kč a částky 3.360 Kč.2. K odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovaným uzavřel 30. 5. 2024 smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč. Za poskytnutí zápůjčky měl žalovaný uhradit poplatek ve výši 6.000 Kč. Jistina a poplatek byly splatné ve třech splátkách do dne 6. 8. 2024. Žalovaný svůj dluh řádně neuhradil. Žalobce po žalovaném požaduje uhradit dlužnou jistinu s poplatkem celkem ve výši 16.000 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky za 4 písemné výzvy v celkové výši 2.000 Kč, smluvní pokutu ve výši 3.360 Kč. Smluvní pokutu žalobce požaduje na základě čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce. Jedná smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ve výši 10.000 Kč za dobu od 7. 8. 2024 do 9. 7. 2025.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba mu byla doručena do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 13. 10. 2025.4. K jednání soudu 27. 11. 2025 se žádný z účastníků nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Předvolání k prvnímu jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 13. 11. 2025. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.5. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Žalobce jednal s žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku, internetu o uzavření smlouvy o zápůjčce. Na základě těchto jednání žalobce žalovanému zaslal dne 30. 5. 2024 částku 10.000 Kč jako zápůjčku. Toto bylo prokázáno listinou označenou „TATO SMLOUVA O ZÁPŮJČCE“, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, výpisem z běžného účtu žalobce, zprávou , právnická osoba, .6. Žalobce tvrdil, že si před uzavřením smlouvy vyžádal od žalovaného informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech. Tyto údaje si ověřil z dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté údaje byly vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Tím, žalobce splnil svoji povinnost prověřit úvěruschopnost žalovaného.7. Tato tvrzení o prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobce nijak neprokázal. Soudu nebyla předložena ani zákaznická karta žalovaného, o níž žalobce tvrdil, že byla vyhotovena. Nebyly předloženy žádné důkazy prokazující, že by byla u dalších subjektů ověřována úvěruschopnost žalovaného.8. Žalobce předložil upomínky žalovanému z 3. 7. 2024, 11. 8. 2024, 2. 8. 2024, 14. 7. 2024. Doklady o odeslání těchto výzev a doručení žalovanému předloženy nebyly.9. Zástupce žalobce sepsal dne 19. 3. 2025 předžalobní upomínku, kterou vyzval žalovaného k úhradě nyní žalované částky. Tato výzva byla odeslána dne 19. 3. 2025. Doklady o jejím doručení žalovanému předloženy nebyly. Toto bylo prokázáno předžalobní upomínkou zástupce žalobce žalované z 19. 3. 2025, podacím lístkem.10. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní: (1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.11. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. V řízení nebylo prokázáno, že by žalobce před tím, než mělo dojít dne 30. 5. 2024 k uzavření smlouvy o zápůjčce řádně posoudil ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. úvěruschopnost žalovaného. Žalobce nedoložil, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla původním věřitelem ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. dostatečně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. daná úvěrová smlouva neplatná.13. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, nemá žalobce nárok na zaplacení plnění sjednaných v této úvěrové smlouvě. Soud proto žalobu o zaplacení poplatku za poskytnutí zápůjčky včetně úroků z prodlení z tohoto poplatku, smluvní pokuty ve výši 3.360 Kč a nákladů v souvislosti s prodlením za písemné výzvy ve výši 2.000 Kč zamítl.14. Žalobce má dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. nárok na vrácení jistiny 10.000 Kč, kterou žalovanému poskytl. Bylo prokázáno, že žalobce žalovanému poskytl na jeho bankovní účet dne 30. 5. 2024 částku 10.000 Kč. Nebylo prokázáno a tvrzeno, že by žalovaný tuto částku žalobci vrátil. Soud proto dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. uložil žalovanému povinnost uhradit nevrácený zbytek ve výši 10.000 Kč. S ohledem na dobu, kdy byla částka 10.000 Kč žalovanému poskytnuta, soud považoval za přiměřené, že by žalovaný měl povinnost zaplatit částku 10.000 Kč následující den poté, co mu byla doručena výzva k jejímu zaplacení, což je v tomto případě den doručení žaloby. Žalovaný neuváděl žádné skutečnosti, proč by jí měl uhradit v delší lhůtě.15. Protože žalovaný částku ve výši 10.000 Kč žalobci neuhradil ani následující den poté, co k tomu byl dne 13. 10. 2025 byl vyzván žalobou, dostal se žalovaný od 15. 10. 2025 do prodlení s vrácením částky 10.000 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10.000 Kč za dobu od 15. 10. 2025 do zaplacení. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení z částky 10.000 Kč za dobu od 7. 8. 2024 do 14. 10. 2025 zamítl, protože nebylo prokázáno, že by žalovaný byl před doručením žaloby dne 13. 10. 2025 vyzván k vydání této částky (nebylo doloženo, že by mu byly doručena výzva k zaplacení včetně předžalobní výzvy) a proto v předchozí době ještě žalovaný nebyl v prodlení s úhradou částky 10.000 Kč. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 10.000 Kč za dobu od 15. 10. 2025 zamítl.16. Nárok na zaplacení částky 2.000 Kč za náklady v souvislosti s prodlením žalovaného soud také zamítl. Žalobce tvrdil, že se jedná o částku 500 Kč, za čtyři písemné výzvy k zaplacení. Soudu byly předloženy tyto čtyři výzvy. Důkazy o jejich doručení žalovanému soudu předloženy nebyly. Protože nebylo doloženo, že by tyto výzvy byly doručeny žalovanému, nemá žalobce nárok na cenu za sepsání, protože nemohly vyvolat požadovaný účinek. Nebylo také prokázáno, že by se strany na zaplacení těchto poplatků dohodly.17. Žalovaný byl v řízení poměrně úspěšnější. Proto by mu dle § 142 odst. 2 o.s.ř. vůči žalobci příslušelo právo na náhradu části nákladů řízení. Z obsahu spisu nevyplývá, že by žalovanému v souvislosti s tímto řízením vznikly nějaké náklady. Z tohoto důvodu soud náklady řízení nepřiznal žádnému z účastníků řízení.18. Lhůty ke splnění povinností byly stanoveny třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.