13 C 272/2025-109 — Okresní soud v Jičíně

1. Návrhem ze dne 8. 7. 2025 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 431 608,89 Kč s příslušenstvím, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 430 364,89 Kč a úvěrových poplatků ve výši 1 244 Kč, z titulu smlouvy o úvěru č. , číslo, ze dne 17. 9. 2021. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalované úvěr na bydlení ve výši 528 000 Kč s úrokovou sazbou 5 % p.a. Žalovaná se zavázala úvěr splatit ve 144 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 209 Kč. Následně bylo dodatkem ze dne 9. 8. 2024 splácení prodlouženo na 146 pravidelných měsíčních splátek. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek a úvěr byl žalobkyní dne 20. 5. 2025 zesplatněn. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých samotnou žalovanou, dále však ověřila tvrzené příjmy a výdaje žalované, a vycházela též z informací v registrech BRKI, NRKI, insolvenčním rejstříku, CEE, přezkoumala také pohyby na účtu žalované a dospěla k závěru, že by žalovaná měla být schopna poskytnutý úvěr splácet.2. Žalovaná se v řízení nevyjádřila.3. Zdejší soud ve věci nařídil jednání na den 9. 12. 2025, žalobkyně se z jednání omluvila, avšak žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Ze žádosti o poskytnutí úvěru a předsmluvních informací spolu se záznamy o podpisu vyplývá, že žalovaná požádala o úvěr na bydlení ve výši 528 000 Kč. V žádosti uvedla svůj čistý měsíční příjem ve výši 23 800 Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek 400 Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů ve výši 0 Kč. Žalovaná byla současně informována, že úroková sazba úvěru činí 5 % p.a. a RPSN 5,12 % v případě doložení účelového čerpání úvěru. Součástí splátek bylo také pojištění úvěru ve výši 323 Kč měsíčně. V případě opožděných plateb může žalobkyně požadovat úroky z prodlení ve výši REPO sazby ČNB zvýšené o 8 procentních bodů. Dále byla žalovaná informována o poplatku za upomínku ve výši 300 Kč Oba dokumenty žalovaná podepsala dne 17. 9. 2021.5. Podle smlouvy o úvěru ze dne 17. 9. 2021 č. , číslo, ve spojení s obchodními podmínkami se žalobkyně a žalovaná dohodly na poskytnutí úvěru na bydlení ve výši 528 000 Kč. Pevná úroková sazba byla stanovena ve výši 5 % p.a., RPSN 5,12 % v případě doložení účelového čerpání úvěru. Součástí smlouvy bylo také pojištění schopnosti splácet s cenou ve výši 323 Kč měsíčně. Žalobkyně byla oprávněna v případě prodlení žalované se splátkou úvěru jí kdykoliv adresovat výzvu nebo upomínku k úhradě dlužné částky se lhůtou k plnění v délce 30 dnů. Pokud tak žalovaná neučiní, žalobkyně je oprávněna úvěr zesplatnit (čl. 8.2 obchodních podmínek).6. Z dodatku ke smlouvě ze dne 9. 8. 2024 vyplývá, že účastníci se dohodli na odkladu splátek a na prodloužení splátkového kalendáře na 146 splátek při zachování výše splátek i úrokové sazby.7. Podle výpisu z účtu žalované za období od 17. 9. 2021 do 30. 9. 2021 žalovaná vyčerpala úvěr v celé výši 528 000 Kč.8. Z přehledu přijatých plateb a všech transakcí na bankovním účtu žalované soud zjistil, že tato dosahovala před sjednáním úvěru příjmů za přechozích 5 měsíců v kolísavé výši cca 32 76 000 Kč a měla reálné výdaje ve výši cca 12 000 Kč měsíčně.9. Z výpisu informací z CBCB a záznamu o posouzení úvěruschopnosti má soud za prokázané, že v době hodnocení úvěruschopnosti žalované měla žalobkyně informaci o jediném další úvěru žalované s nesplacenou jistinou ve výši 36 772 Kč, přičemž žalovaná neměla žádnou dlužnou splátku. Žalovaná byla v domácnosti s platební kapacitou 11 665 Kč, index DTI dosahoval 1,92, DSTI 34,58 % (obě hodnoty byly v mezích doporučení ČNB) a nebyly u ní zjištěný žádné rizikové informace.10. Podle přehledu pohybů na úvěrovém účtu žalovaná čerpala celou částku 528 000 Kč dne 17. 9. 2021. Z počátku splácela úvěr řádně a dostala se jen do krátkodobého prodlení, které vždy doplatila. V průběhu roku 2024 se stávala prodlení se splácením častějšími až následně přestala splácet zcela. Ke dni 26. 5. 2025 činila dlužní jistina částku 430 364,89 Kč, dlužné smluvní úroky částku 18 279,77 Kč, dlužné úroky z prodlení částku 1 127,30 Kč a poplatky (zahrnující dlužné náklady na upomínku a platby pojistného) částku 1 244 Kč.11. Z upomínek a výzev soud zjistil, že žalovaná byla od října 2024 do února 2025 opakovaně upozorňována na dlužné splátky úvěru po splatnosti a vyzývána k jejich úhradě.12. Podle oznámení o zesplatnění úvěru s informací o zásilce žalobkyně využila svého práva a zesplatnila úvěr žalované ke dni 21. 5. 2025.13. Z předžalobní výzvy spolu s podacím archem má soud za prokázané, že žalovaná byla před podáním žaloby opětovně vyzývána k úhradě dlužné částky.14. Další označené důkazy (sazebník poplatků, kopii OP, statistické výdaje dle ČSÚ, výpis z účtu ke dni 22. 9. 2021) soud neprováděl, neboť to s ohledem na právní posouzení věci nebylo nezbytné a veškeré skutečnosti nezbytné pro rozhodnutí soudu bylo možné učinit na základě výše popsaných a provedených důkazů.15. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 528 000 Kč. Žalovaná úvěr v celé výši řádně vyčerpala, z počátku jej také řádně splácela, později se však dostala do prodlení a žalobkyně z důvodu porušení smluvních ujednání zbývající částku úvěru zesplatnila. Ke dni 26. 5. 2025 činila dlužní jistina částku 430 364,89 Kč, dlužné smluvní úroky částku 18 279,77 Kč, dlužné úroky z prodlení částku 1 127,30 Kč a poplatky (zahrnující dlužné náklady na upomínku a platby pojistného) částku 1 244 Kč.16. K otázce zkoumání úvěruschopnosti zdejší soud uvádí, že z jeho pohledu je nutné řádné posouzení hodnotit primárně ex ante, tedy na základě údajů, které mohla a měla mít žalobkyně k dispozici v době sjednávání úvěru. Tento závěr je možné poté pouze v omezené míře konfrontovat s následným faktickým chováním dlužníka. Jinými slovy samotné pozdější nesplácení úvěru dlužníkem neznamená nutně, že poskytovatel posoudil úvěruschopnost nesprávně. Naopak pouhá skutečnost, že dlužník splácel úvěr řádně, tím spíše jen po určité období, neznamená bez dalšího, že byla úvěruschopnost posouzena řádně. Je obecně známou skutečností, že mnoho dlužníků se v případě tzv. „dluhové pasti“ snaží řešit splátky svých závazků získáním jiných zápůjček či úvěrů, jejich zadlužení se tímto způsobem po určitou dobu prohlubuje, fakticky již nejsou schopni ze svých obvyklých příjmů hradit splátky závazků, formálně však doposud nevykazují pohledávky po splatnosti. Takový stav může trvat potenciálně i několik měsíců, než takový dlužník vyčerpá svůj úvěrový potenciál a následně hrazení svých závazků přeruší.17. V projednávané věci měla žalobkyně dlouhodobé informace o pohybech na běžném účtu žalované a tyto informace využila pro zkoumání úvěruschopnosti. Při zohlednění doložených příjmů ve výši 32-76 tisíc Kč, doložených výdajů ve výši cca 12 tisíc Kč a při absenci jiných vylučujících nebo rizikových skutečností, dospěla žalobkyně ke správnému závěru, že žalovaná měla být schopna svým závazkům z předmětného úvěru dostát.18. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.19. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.20. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.21. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.22. Po aplikaci výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav v projednávané věci soud uzavírá, že mezi účastníky byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru, žalobkyně splnila své smluvní povinnosti a poskytla žalované úvěr ve výši 528 000 Kč. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, dostala se opakovaně do prodlení s hrazením dohodnutých splátek a aktuálně dluží žalobkyni jistinu úvěru ve výši 430 364,89 Kč, poplatky ve výši 1 244 Kč a smluvní a zákonné úroky z prodlení. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšné žalo