13 C 324/2025-69 — Okresní soud v Jičíně

1. Návrhem ze dne 20. 8. 2025 se žalobkyně po žalovaném domáhá zaplacení částky 13 300 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdkyně žalobkyně tuto částku poskytla žalovanému v platbách v období od 13. 12. 2023 do 19. 12. 2023. Plnění mělo proběhnout v rámci smlouvy o úvěru, tuto smlouvu však žalobkyně není schopna dohledat, proto se domáhá vydání dlužné částky v režimu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se v řízení nevyjádřil.3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Z předložených listin (aniž by prováděl dokazování ve smyslu § 122 a násl. o.s.ř.) soud zjistil následující:5. Z potvrzení o provedených platbách je patrné, že na účet č. , č. účtu, byly provedeny následující platby:- dne 13. 12. 2023 ve výši 5 000 Kč- dne 18. 12. 2023 ve výši 4 900 Kč- dne 18. 12. 2023 ve výši 3 000 Kč- dne 19. 12. 2023 ve výši 400 Kčtedy v celkové výši 13 300 Kč.6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 6. 11. 2025 soud zjistil, že majitelem účtu č. , č. účtu, byl žalovaný a na tento účet byly připsány platby uvedené v předchozím bodě odůvodnění.7. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 s přílohou a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 s přílohou soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla ze společnosti , právnická osoba, .. nejdříve postoupena na společnost , právnická osoba, . a následně od této společnosti postoupena na žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky, předžalobní výzvy a podacího lístku je zřejmé, že předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala jej k úhradě dlužné částky. Tyto výzvy byly odeslány dne 20. 6. 2025.9. Na základě výše uvedeného soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému ve 4 bezhotovostních platbách finanční plnění ve celkové výši 13 300 Kč, žalovaný však žádnou část nevrátil. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem odeslaným dne 20. 6. 2025 a současně mu bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.10. Podle § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.11. Podle § 573 o.z. má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.12. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.14. Po aplikaci výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav v projednávané věci soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému 13 300 Kč bez právního důvodu, resp. z důvodu, který není schopna před soudem prokázat, neboť příslušnou smlouvu se jí nepodařilo dohledat. Přijaté plnění však představuje bezdůvodné obohacení na straně žalovaného a ten je povinen jej vydat. Pohledávka za žalovaným byla řádně postoupena na žalobkyni.15. Splatnost bezdůvodného obohacení nastává v návaznosti na výzvu věřitele k jeho vydání. Prvním jednáním, které by bylo možné potenciálně považovat za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, bylo zaslání výzvy dne 20. 6. 2025. Tato byla dle vyvratitelné domněnky § 573 o.z. doručena dne 25. 6. 2025, od následujícího dne je proto žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Pokud žalobkyně požaduje úroky z prodlení až od 1. 7. 2025, pak je to plně v souladu s dispozičním oprávněním žalobkyně.16. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají z mimosmluvní odměny advokáta dle § 6 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen vyhlášky) za 3 úkony právní služby v plné výši (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby v této fázi řízení činí dle § 14b odst. 1 bodu 2 vyhlášky částku 400 Kč, celkem 1 200 Kč. Soud při stanovení výše odměny vycházel z tarifní hodnoty sporu 13 300 Kč. Ke každému z úkonů právní služby je nutné přičíst náhradu hotových výdajů, která v této fázi řízení činí dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky 100 Kč za každý úkon, tedy celkem 300 Kč. Mimosmluvní odměna a náhrada hotových výdajů tak dosahuje celkem částky 1 500Kč. Uvedené částky je nutné dále zvýšit o náhradu za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % (zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem DPH) a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činí 2 615 Kč. Platební místo soud určil dle § 149 odst. 1 o.s.ř. a lhůtu k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř.18. Při úvaze o aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky soud přihlédl ke skutečnosti, že v posuzované věci se jedná o občanské soudní řízení, jehož předmětem je peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč, žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení a řízení bylo zahájeno návrhem, který představuje ustálený vzor používaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově a právně obdobných věcech.