13 C 36/2025-51 — Okresní soud v Jičíně

1. Návrhem ze dne 22. 10. 2024 se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky 39 028,88 Kč s příslušenstvím, sestávající z dlužné jistiny úvěru ve výši 38 028,88 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 000 Kč, z titulu smlouvy o hotovostním úvěru č. , hodnota, ze dne 14. 5. 2023. Na základě této poskytla žalobkyně žalované úvěr ve výši 65 000 Kč s úrokovou sazbou 19,99 % p.a., žalovaná se však dostala do prodlení s úhradou splátek, a proto byl úvěr ke dni 18. 9. 2024 zesplatněn. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů poskytnutých samotnou žalovanou, dále však ověřila tvrzené příjmy a výdaje žalované, a vycházela též z informací v registrech BRKI, NRKI, SOLUS a insolvenčním rejstříku a dospěla k závěru, že by žalovaná měla být schopna poskytnutý úvěr splácet.2. Žalovaná se v řízení nevyjádřila.3. Zdejší soud ve věci nařídil jednání na den 2. 9. 2025, žalobkyně se z jednání řádně omluvila, avšak žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto ve věci jednal podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.4. Z provedených listinných důkazů soud zjistil následující: Z potvrzení o prověření úvěruschopnosti vzal soud za prokázané, že žalovaná požádala o částečně účelově vázaný (ke konsolidaci předchozích závazků) úvěr v celkové výši 65 000 Kč. Žalovaná uvedla, že byla svobodná, žila s partnerem ve sdíleném bydlení, měla 1 dítě, dále ověřila žalobkyni svůj měsíční příjem ve výši 10 000 Kč z rodičovského příspěvku, v rámci domácnosti uvedla příjmy ostatních členů ve výši 30 000 Kč a celkové výdaje na splátky ver výši 7 000 Kč. Žalovaná byla bez záznamu v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí.5. Z výpisu z NRKI žalobkyně zjistila, že žalovaná má 2 další úvěrové produkty s celkovým dlužným zůstatkem ve výši 46 148 Kč a měsíční splátkou celkem 3 006 Kč, u žádného z produktů však nebylo zjištěno jejich nesplácení či úhrady po splatnosti.6. Ze smlouvy o úvěru ze dne 14. 5. 2023 spolu s úvěrovými podmínkami, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru a potvrzením o elektronickém podpisu smlouvy má soud za prokázané, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 65 000 Kč (částečně účelový za účelem konsolidace předchozích úvěrů) a tato se zavázala jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 069 Kč (s výjimkou poslední splátky v jiné výši). Úroková sazba úvěru byla 19,99 % p.a. a roční procentní sazba nákladů 24,20 %. Součástí smlouvy je také ustanovení o smluvní pokutě ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku.7. Podle čl. 6.1 úvěrových podmínek je žalobkyně oprávněna v případě prodlení s platbou mj. naúčtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku nebo platbu a také požadovat úroky z prodlení v zákonné výši.8. Podle čl. 5.2 ve spojení s čl. 6.2 úvěrových podmínek je žalobkyně oprávněna odstoupit od smlouvy o úvěru a celý jej zesplatnit mj. v případě, kdy je žalovaná v prodlení se splacením jakékoliv splátky nebo s úhradou jakéhokoliv jiného závazku vůči žalobkyni.9. Ze splátkového kalendáře vyplývá, že žalovaná čerpala úvěr dne 14. 5. 2023, z počátku hradila splátky řádně a včas (s výjimkou drobného prodlení v 11/2023), od 3/2024 se však dostávala pravidelně do prodlení s úhradou a od 6/2024 neuhradila na dlužnou částku ničeho. Ke dni 19. 9. 2024 tak žalobkyně evidovala u žalované dlužný zůstatek úvěru ve výši 38 028,88 Kč, splatné úroky ve výši 1 875,10 Kč a pokutu za pozdní úhrady splátek ve výši 1 000 Kč (2 x 500 Kč).10. Z potvrzení ze dne 21. 9. 2024 vyplývá, že žalované byla vyplacena neúčelová část úvěru ve výši 28 575,27 Kč na její bankovní účet.11. Z dopisu ze dne 18. 9. 2024 je patrné, že žalovaná byla ze strany žalobkyně vyzvána k předčasnému doplacení celé dlužné částky nejpozději do 27. 9. 2024.12. Na základě výše uvedeného soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu, na základě které jí byl poskytnut úvěr ve výši 65 000 Kč s úrokovou sazbou 19,99 % p.a. Žalovaná po určité období úvěr řádně splácela, později se však dostala do prodlení aby následně přestala splácet zcela.13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti zdejší soud uvádí, že z jeho pohledu je nutné řádné posouzení hodnotit primárně ex ante, tedy na základě údajů, které mohla a měla mít žalobkyně k dispozici v době sjednávání úvěru. Tento závěr je možné poté pouze v omezené míře konfrontovat s následným faktickým chováním dlužníka. Jinými slovy samotné pozdější nesplácení úvěru dlužníkem neznamená nutně, že poskytovatel posoudil úvěruschopnost nesprávně. Naopak pouhá skutečnost, že dlužník splácel úvěr řádně, tím spíše jen po určité období, neznamená bez dalšího, že byla úvěruschopnost posouzena řádně. Je obecně známou skutečností, že mnoho dlužníků se v případě tzv. „dluhové pasti“ snaží řešit splátky svých závazků získáním jiných zápůjček či úvěrů, jejich zadlužení se tímto způsobem po určitou dobu prohlubuje, fakticky již nejsou schopni ze svých obvyklých příjmů hradit splátky závazků, formálně však doposud nevykazují pohledávky po splatnosti. Takový stav může trvat potenciálně i několik měsíců, než takový dlužník vyčerpá svůj úvěrový potenciál a následně hrazení svých závazků přeruší.14. Zdejší soud konstatuje, že v tomto případě žalobkyně dostála svým zákonným požadavkům na ověření úvěruschopnosti. Žalobkyně především řádně zjistila celkové příjmy žalované i rodinných příslušníků v domácnosti, zjistila celkové výdaje domácnosti, řádně vyhodnotila údaje z jednotlivých registrů a při absenci jiných kritických indicií řádně vyhodnotila, že žalovaná by měla být schopna hradit splátky úvěru ve výši 3 069 Kč. Na tomto místě soud přihlédl také ke skutečnosti, že část úvěru byla čerpána účelově na konsolidaci předchozích dluhů žalované.15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16. Podle § 2399 odst. 1 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.19. Po aplikaci výše uvedené právní úpravy na zjištěný skutkový stav v projednávané věci soud uzavírá, že mezi účastníky byla řádně uzavřena platná smlouva o úvěru, žalobkyně splnila své smluvní povinnosti a poskytla žalované úvěr ve výši 65 000 Kč. Žalovaná však svým smluvním povinnostem nedostála, dostala se do prodlení s hrazením dohodnutých splátek a aktuálně dluží žalobkyni nesplacenou část úvěru ve výši 38 028,88 Kč, řádně sjednanou smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč, a smluvní a zákonné úroky z prodlení. S ohledem na uvedené soud žalobě vyhověl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že plně úspěšné žalobkyni přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalobkyně nebyla v řízení zastoupena advokátem, nepožadovala ani paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka, ale toliko uhrazený soudní poplatek. Tento žalobkyně zaplatila ve výši 1 562 Kč, proto soud rozhodl o náhradě nákladů v této výši. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.