11 C 267/2025-49 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou 26. 9. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky 18.145 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 18.145 Kč za dobu od 14. 6. 2024 do zaplacení. K odůvodnění žaloby uvedl, že právní předchůdce žalobce – společnost , právnická osoba, . uzavřel s žalovaným prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, dle které žalovanému poskytl úvěr ve výši 13.000 Kč. Úvěr měl být splacen do 13. 6. 2024. Žalovaný nic neuhradil. Kromě jistiny 13.000 Kč žalobce požaduje uhradit poplatek za poskytnutí úvěru 5.460,34 Kč, úrok ve výši 384,66 Kč. Pohledávky vyplývající z této úvěrové smlouvy byly postoupeny na žalobce.2. Žaloba byla žalovanému doručena do vlastních rukou dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 18. 11. 2025. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K jednání dne 8. 1. 2026 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupce žalobce se z jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Předvolání k jednání společně s žalobou byly žalovanému doručeny dne 22. 12. 2025 dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Z provedeného dokazování byly prokázány tyto skutečnosti. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . jednal s žalovaným prostřednictvím komunikace na dálku, internetu, o uzavření úvěrové smlouvy. Na základě těchto jednání právní předchůdce žalobce žalovanému poukázal dne 16. 10. 2023 na jeho účet částku 13.000 Kč. Toto bylo prokázáno listinou – smlouva o spotřebitelském úvěru č. , číslo, , formulářem pro informace o spotřebitelském úvěru za účelem sjednání nové smlouvy, kterou se mění způsob splácení, formulářem pro standardní (předsmluvní) informace o spotřebitelském úvěru, listinou označenou jako dodatek ke smlouvě o půjčce, potvrzením o provedené transakci, zprávu , právnická osoba, .5. Před uzavřením smlouvy o úvěru měl poskytovatel úvěru postupovat dle § 86 z. č. 257/2016 Sb. a prověřit úvěruschopnost žalovaného a případně ji úvěr neposkytnout. Žalobce tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena. Žalovaný byl lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI, EUCB, BRKI, NRKI. Tyto skutečnosti žalobce pouze tvrdil a nepředložil k nim žádné důkazy. Z předložené listiny označené jako informace o vlastníkovi a účet vyplývá, že žalovaný měl mít běžný účet se zůstatkem 11.109,09 Kč.6. § 86 z. č. 257/2016 Sb. (dále jen z. č. 257/2016 Sb.) zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Žalobce dostatečným způsobem nedoložil, že před uzavřením smlouvy o úvěru byla jeho právním předchůdcem ve smyslu § 86 z. č. 257/2016 Sb. prověřena úvěruschopnost žalované. Z tohoto důvodu je dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. žalobcem tvrzená úvěrová smlouva neplatná.9. Navíc nebylo prokázáno, že došlo k uzavření jím tvrzené smlouvy o úvěru ve znění, jak je žalobce předkládá. Nebylo dostatečně prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru a to ani dle § 561 odst. 2 o. z. protože nebylo doloženo, že žalobcem předkládané záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému – smlouva o úvěru byly chráněny proti změnám. Nebylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy užity prostředky zakládající odpovídají úroveň záruky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 eIDAS.10. Z výše uvedených důvodů nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalovanému uložit zaplatit žalovanou částku. Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu v části, kde žalobce požadoval zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru 5.460,34 Kč, úroků a úroků z prodlení z těchto částek.11. U žalované jistiny 13.000 Kč včetně úroků z prodlení z této částky soud musel zvážit, zda-li žalobce nemá vůči žalované nárok na zaplacení této částky z jiného důvodu. Zprávou , právnická osoba, bylo prokázáno, že na účet žalovaného bylo z účtu právního předchůdce žalobce vyplaceno dne 16. 10. 2023 13.000 Kč. Žalobce tvrdil, že tato částka nebyla žalobci či jeho právnímu předchůdce vrácena. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Toto bylo prokázáno dílčí smlouvu o postupování pohledávek uzavřenou mezi společností , právnická osoba, . a žalobcem dne 29. 6. 2025 včetně seznamu postupovaných pohledávek, oznámením společnosti , právnická osoba, . o postoupení pohledávky z 16. 7. 2025. Žalovaný žalobci dodnes nevrátil částku 13.000 Kč ani poté, co mu byla dne 18. 11. 2025 postupem dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. doručena žaloba v této věci. Proto soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. uložil žalovanému povinnost vyplacenou částku 13.000 Kč žalobci vydat – zaplatit. S ohledem na dobu, kdy žalovaný částku 13.000 Kč obdržel, považuje soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. za přiměřené, aby žalovaný byl povinen uhradit tuto částku ve lhůtě jeden den po doručení žaloby. Žalovaný nenamítal žádné skutečnosti, proč by tuto částku neměl být schopen v dané lhůtě uhradit. Protože žalovaný částku 13.000 Kč žalobci neuhradil ani následující den poté, co k tomu byl vyzván žalobou, která mu byla doručena 18. 11. 2025, dostal se žalovaný od 20. 11. 2025 do prodlení s vrácením částky 13.000 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalovanému povinnost za dobu od 20. 11. 2025 do zaplacení uhradit žalobci i úroky z prodlení z částky 13.000 Kč ve výši 11,5 % ročně. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení z částky 13.000 Kč za dobu od 14. 6. 2024 do 19. 11. 2025 zamítl. Nárok na úroky z prodlení za dobu před 20. 11. 2025 není dán proto, že žalovaný v té době nebyl v prodlení. Nebylo prokázáno, že by existovala platná úvěrová smlouva na základě, které by měl žalovaný uhradit žalobci 13.000 Kč. K vydání částky 13.000 byl žalovaná vyzván až doručením žaloby. To, že by žalovanému byla před 18. 11. 2025 doručena výzva k zaplacení žalované částky prokázáno nebylo. Z předložených výzev a podacích archů (oznámení o postoupení pohledávky z 16. 7. 2025, výzva k úhradě před podáním žaloby z 16. 7. 2025 včetně potvrzení , právnická osoba, .) není prokázané, že tyto listiny byly doručeny žalovanému. U oznámení o postoupení pohledávky nebyly předloženy žádné důkazy o doručení. Potvrzení , právnická osoba, . týkající se předžalobní upomínky prokazuje pouze odeslání tohoto dopisu a nikoliv jeho doručení žalovanému. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 13.000 Kč za dobu od 20. 11. 2025 do zaplacení zamítl.12. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení částky 13.000 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13.000 Kč za dobu od 20. 11. 2025 do zaplacení. Pro účely stanovení nákladů řízení byly tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku dne 15. 1. 2026 na částku 233 Kč. Celkem měl žalobce úspěch ohledně částky 13.233 Kč.13. Žalovaný měl v řízení úspěch ohledně částky 5.145 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5.145 Kč za dobu od 14. 6. 2024 do zaplacení, pro účely stanovení nákladů řízení byly tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku dne 15. 1. 2026 na částku 1.207 Kč, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13.000 Kč za dobu od 14. 6. 2024 do 19. 11. 2025 ve výši 2.750 Kč, úroku z prodlení ve výši 3,25 % ročně z částky 13.000 Kč za dobu od 20. 11. 2025 do zaplacení, pro účely stanovení nákladů řízení byly tyto úroky kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku na částku 66