11 C 293/2025-49 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu 8. 10. 2025 domáhal po žalované zaplacení částky 14.463 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8.625 Kč za dobu od 5. 6. 2025 do zaplacení.2. K odůvodnění žaloby uvedl, že jeho právní předchůdce společnost , právnická osoba, uzavřel s žalovanou 4. 11. 2024 smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 10.500 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplatila. Pohledávka byla postoupena na žalobce. Žalobce se po žalované domáhá zaplacení částky 14.463 Kč, kterou tvoří nesplacená jistina úvěru ve výši 8.625 Kč a úrok ve výši 5.838 Kč. Dále požaduje zaplacení úroku z prodlení z nesplacené jistiny.3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba ji byla doručena dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 19. 1. 2026. K jednání dne 1. 4. 2026 se žádný z účastníků řízení nedostavil. Zástupkyně žalobce se z jednání omluvila, žalovaná nikoliv. Předvolání k jednání bylo žalované doručeno dle § 49 odst. 2, 4 o.s.ř. dne 9. 3. 2026. Soud postupoval dle § 101 odst. 3 o.s.ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků řízení.4. Žalobce tvrdil, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovanou 4. 11. 2024 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru. K tomu bylo předloženo písemné vyhotovení smlouvy o revolvingovém úvěru , hodnota, č. , hodnota, , která není podepsána žalovanou a dodatek k této smlouvě, který rovněž není podepsán.5. § 86 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. zní: 1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, měl dle 86 z. č. 257/2016 Sb. před uzavřením dané smlouvy prověřit úvěruschopnost žalované. Žalobce v žalobě tvrdil, že dle obchodních podmínek byla žalovaná informována, že poskytovatel úvěru může nahlížet do databází umožňující posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalovaná souhlasila, že poskytovatel úvěru může využít informace z dlužnických registrů konkrétně z registru SOLUS, CNCB, CBCB. Úvěruschopnost byla vyhodnocena na základě tvrzení dlužníků o příjmech a výdajích, lustrací CEE, ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Žalobce nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrace v uvedených databázích a tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaná prohlásila, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu, není si vědoma, že by byla evidována v databázi dlužníků, v insolvenčním rejstříku, v centrální evidenci exekucí, v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Žalobce toto řádně nedoložil. Z předložených důkazů nebylo prokázáno, že by před uzavřením úvěrové smlouvy došlo k dostatečnému prověření úvěruschopnosti žalované a jak byla úvěruschopnost prověřena. Protože nebylo prokázáno, že byla dostatečně prověřena úvěruschopnost žalované, je úvěrová smlouva, na základě, které žalobce podal tuto žalobu dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. neplatná.8. Navíc nebylo prokázáno, že došlo k uzavření jím tvrzené smlouvy o úvěru ve znění, jak je žalobce předkládá. Nebylo dostatečně prokázáno, že by došlo k uzavření smlouvy o úvěru v předkládané podobě a to ani dle § 561 odst. 2 o. z. protože nebylo doloženo, že žalobcem předkládané záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému – smlouva o úvěru byly chráněny proti změnám. Nebylo prokázáno, že při uzavírání smlouvy užity prostředky zakládající odpovídají úroveň záruky dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 eIDAS.9. Proto nemohl soud žalovaný nárok posuzovat jako plnění ze smlouvy o úvěru a na základě tohoto právního titulu žalované uložit povinnost zaplatit žalovanou částku, to jest žalovanou jistinu, úroky. Jelikož nebyla uzavřena platná úvěrová smlouva, soud zamítl žalobu o zaplacení úroku ve výši 5.838 Kč.10. U žalované jistiny, úroku z prodlení z této částky musel zvážit, zda-li žalobce nemá nárok vůči žalované z jiného právního důvodu. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalované právní předchůdce žalobce poukázal postupně částku 10.500 Kč. Toto bylo prokázáno výpisy z běžného účtu, zprávami společnosti , právnická osoba, . Z tvrzení uvedených v žalobě vyplývá, že žalovaná z žalované jistiny vrátila částku 1.875 Kč a zbytek ve výši 8.625 Kč nevrátila. Žalovaná netvrdila, neprokázala, že by z částky 10.500 Kč vrátila více. Tato pohledávka byla postoupena na žalobce. Postoupení bylo prokázáno oznámením z 19. 7. 2025 o postoupení pohledávky, smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 12. 12. 2024 mezi žalobcem a společností , právnická osoba, , dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o postoupení pohledávek uzavřeným dne 12. 12. 2024 mezi žalobcem a společností , právnická osoba, , seznamem postupovaných pohledávek. Jelikož žalovaná částku 8.625 Kč žalobci dosud nevrátila, postupoval soud dle § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb. a uložil žalované povinnost tuto částku žalobci vrátit. S ohledem na dobu, kdy byla částka 10.500 Kč žalované poskytnuta, soud považoval za přiměřené, aby žalovaná měla povinnost vrátit žalovanou částku 8.625 Kč následující den poté, co jí byla doručena výzva k jejímu zaplacení, což je v tomto případě den doručení žaloby 19. 1. 2026. Žalovaná se proto dostala od 21. 1. 2026 do prodlení s vrácením částky 8.625 Kč. Soud proto dle § 1970 o. z. uložil žalované povinnost uhradit žalobci úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8.625 Kč za dobu od 21. 1. 2026 do zaplacení. Žalobu o zaplacení úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8.625 Kč za dobu od 5. 6. 2025 do 20. 1. 2026 zamítl, protože nebylo prokázáno, že by žalovaná byla před doručením žaloby dne 19. 1. 2026 vyzvána k vydání toto plnění (nebylo doloženo, že by jí byla doručena výzva k zaplacení) a proto v předchozí době ještě žalovaná nebyla v prodlení s úhradou částky 8.625 Kč. Soud nemohl vzít za prokázané, že žalovaná byla vyzvána k zaplacení dříve, a to předžalobní výzvou z 19. 7. 2025, oznámením o postoupení pohledávek z 19. 7. 2025, upomínkou z 4. 6. 2025, protože nebylo prokázáno, že by tyto dopisy byly doručeny žalované. Výše přiznaného úroku z prodlení byla stanovena dle § 2 vyhl. č. 351/2013 Sb., která odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud proto žalobu ohledně navíc požadované úrokové sazby úroků z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 8.625 Kč za dobu od 21. 1. 2026 do zaplacení zamítl.11. Žalobce měl v řízení úspěch ohledně zaplacení částky 8.625 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8.625 Kč za dobu od 21. 1. 2026 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku 10. 4. 2026 na částku 217 Kč. Celkem měl žalobce úspěch ohledně zaplacení částky 8.842 Kč.12. Žalovaná měla v řízení úspěch ohledně částky 5.838 Kč, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8.625 Kč za dobu od 5. 6. 2025 do 20. 1. 2026, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku na částku 652 Kč, úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 8.625 Kč za dobu od 21. 1. 2026 do zaplacení, pro účely výpočtu nákladů řízení byly tyto úroky z prodlení kapitalizovány ke dni vyhlášení rozsudku na částku 9 Kč. Celkem měla žalovaná úspěch ohledně zaplacení částky 6.499 Kč. Celkový předmětem řízení byl 15.341 Kč. Žalobce měl úspěch ohledně 58 % celkového předmětu řízení a žalov