3 C 203/2020-18 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 3.383 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum]. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobce zjistil při posuzování úvěruchopnosti žalovaného dne [datum], že žalovaný byl zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a jeho čistý měsíční příjem činil 15.000 Kč. Výdaje žalovaného činily 6.500 Kč měsíčně. Disponibilní zůstatek potom činil 8.500 Kč měsíčně (zjištěno z evidenční karty klienta). Žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru. V článku II. je uvedena specifikace úvěru, a to výše úvěru 8.000 Kč, úrok 2.800 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1.600 Kč, poplatek za inkaso splátek 1.760 Kč, celková výše úvěru 14.160 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr zaplatit 60 týdenními splátkami ve výši 236 Kč, splatnost první splátky dne [datum]. Žalovaný čerpal úvěr částkou 8.000 Kč, kterou převzal v hotovosti dne [datum]. Nedílnou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a smluvních podmínek). Žalovaný zaplatil žalobci na poskytnutý úvěr částku 10.777 Kč (zjištěno z platební historie). Žalobce vyzýval žalovaného předžalobní výzvou o úhradu dluhu ve výši 3.383 Kč, avšak bezvýsledně (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu). Ze zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům: Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud žalobě vyhověl, když žalobce a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o.z. Žalobce před uzavřením úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 8.000 Kč v hotovosti dne [datum]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky, zaplatit úrok ve výši 2.800 Kč a poplatky ve výši 3.360 Kč, tj. celkem částku 14.160 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 236 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr žalobci uhradil částku 10.777 Kč, zbývá tak zaplatit částka 3.383 Kč (14.160 – 10.777). Nevrácením dlužné částky se žalovaný ocitl v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. S tímto prodlením spojuje ustanovení § 1970 o.z. i právo žalobce požadovat po žalovaném úroky z prodlení ve výši stanoveném nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhradu nákladů řízení žalobce představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu ve výši 400 Kč přiznal (výrok II.).