10 C 134/2020-22 — Okresní soud v Jeseníku

1. V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). 2. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 1 000 Kč s úroky z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení ve výši 8,05% ročně, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalovaný a právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] uzavřeli smlouvu o zápůjčce a žalovaný dluží částku 1 000 Kč na jistině dluhu, poplatek za poskytnutí zápůjčky žalobce nepožaduje. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek žalobci. 3. Ve věci je dán cizí prvek daný sídlem žalobce, proto se soud zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti soudu. Česká republika i [anonymizováno] republika jsou členy Evropské unie a řízení ve věci bylo zahájeno po 10. 1. 2015, proto je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Dle čl. 4 odst. 1 citovaného nařízení osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost, mohou být žalovány u soudů tohoto členského státu. V dané věci má žalovaný bydliště v České republice, je tak dána příslušnost tohoto soudu k projednání a rozhodnutí věci. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] poskytla žalovanému dne [datum] na účet částku 1 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalobce tvrdil, že tato částka byla poskytnuta z důvodu, že byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum] mezi [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] a žalovaným, v níž se tato společnost zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč bankovním převodem na jeho účet a žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky věřiteli do [datum]. Žalovaný ve sjednané době peníze nevrátil. Společnost [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] a žalobce uzavřeli dne [datum] Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovaným žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky z [datum] podaným k poštovní přepravě dne [datum] oznámila [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Předžalobní výzvou se dne [datum] podanou k poštovní přepravě dne [datum] vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Žalobce na výzvu soudu neoznačil žádné důkazy k tomu, jakým způsobem právní předchůdce žalobce před poskytnutím zápůjčky prověřil úvěruschopnost žalovaného a uvedl, že žalobce žádnými informacemi, jak byla právním předchůdcem žalobce prověřena úvěruschopnost žalovaného, nedisponuje. Žalobce neeviduje zaplacení žádné částky žalovaným. 5. Dle ust. § 1 věta druhá zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 6. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Dle ustanovení § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 9. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Dle ust. § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 12. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím spotřebitelského úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, kdy takový závěr vyplývá i z aktuální judikatury Ústavního soudu ČR, kdy obecné soudy mají poskytovatele spotřebitelských úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr či zápůjčku splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18). Žalobce v řízení netvrdil a neprokázal, že právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím zápůjčky a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného zápůjčku splácet. Za takového skutkového stavu má soud za to, že žalobce s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného neposoudil a nebyla platně uzavřena smlouva o zápůjčce (viz citovaný nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, o povinnosti žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr). V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 1 000 Kč, nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Pokud se tak žalobce domáhá zaplacení částky 1 000 Kč, činí tak oprávněně. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 1 000 Kč, když nárok na vydání bezdůvodného obohacení se stává dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splatným na výzvu věřitele. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení poskytnuté částky v sedmidenní lhůtě v předžalobní výzvě ze dne [datum] podané k poštovní přepravě dne [datum], dne [datum] se tak výzva dostala do dispozice žalovaného a dne [datum] uplynula žalovanému lhůta k plnění. Do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení se tedy mohl žalovaný dostat nejdříve od [datum]. Soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku 1 000 Kč s úroky z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení v požadované výši 8,05% ročně, kdy tato výše nepřevyšuje výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve zbývající části požadovaných úroků z prodlení žalobu jakou nedůvodnou zamítl. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 609 Kč, přičemž tato částka představuje 40,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 70,44 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29,56 %), kdy pro míru úspěch ve věci byly zohledněny i požadované úroky z prodlení, které ke dni vyhlášení rozsudku činily při výši 8,05% ročně z částky 1 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] částku 519,83 Kč, za dobu od [datum] do [datum] částku 70,63 Kč, žalobce tak byl neúspěšný co do částky 449,20 Kč (519,83 – 70,63), celkem požadovaná částka i s úroky z prodlení činila ke dni vyhlášení rozsudku 1 519,83 Kč (1 000 + 519,83). Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 14. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když pro stanovení lhůty delší či pro povolení spláte