3 C 155/2021-18 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako o.s.ř.). Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 1 524 Kč s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalovaná se při přepravní kontrole dne [datum] neprokázala platným jízdním dokladem, dluží tak jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaná cestovala dne [datum] linkou metra [anonymizováno] veřejné dopravy provozované žalobcem, při jízdě byla kontrolována přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázala platnou jízdenkou, přirážku k jízdnému ani jízdné nezaplatila, ač byl k tomu vyzvána. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] podanou k poštovní přepravě téhož dne byla žalovaná upomínána o zaplacení dlužné částky s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je pověřená osoba oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Podle odst. 3 citovaného ustanovením výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 téhož ustanovení a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Požadovaná přirážka 1 500 Kč odpovídá čl. 8 bodu 4 Smluvních přepravních podmínek [anonymizována tři slova]. Výše požadovaného jízdného odpovídá Tarifu [anonymizována tři slova]. Soud má žalobcův požadavek na zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole dne [datum] za zcela důvodný a žalobě vyhověl. Žalobce a žalovaná uzavřeli konkludentně smlouvu o přepravě osoby, přičemž žalovaná si nesplnila svou povinnost uhradit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému, když cestovala dne [datum] bez platného jízdního dokladu linkou metra [anonymizováno] provozovanou žalobcem. Vedle jistiny požadoval žalobce úroky z prodlení, výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá ust. § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud proto žalobě jako oprávněně podané zcela vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jako „a.t.“), – předžalobní výzva + převzetí a příprava zastoupení + podání žaloby, dále z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 1.489 Kč (600 + 300 + 189 + 400) přiznal. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.