3 C 203/2021-19 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jako „o. s. ř.“), pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 1.524 Kč se zákonným úrokem z prodlení, kterou žalobce odůvodnil tím, že žalovaný se při přepravní kontrole dne [datum] neprokázal platným jízdním dokladem, dluží tak jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalovaný cestoval dne [datum] linkou metra linky [anonymizováno] veřejné dopravy provozované žalobcem, při jízdě byl kontrolován přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázal platnou jízdenkou – žádnou jízdenku na výzvu nepředložil a přirážku k jízdnému ani jízdné nezaplatil, ač byl k tomu vyzván. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], podanou k poštovní přepravě téhož dne, byl žalovaný upomínán o zaplacení dlužné částky s tím, že pokud svou povinnost nesplní, bude podána žaloba. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Dle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb., průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále jen "pověřená osoba") je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě. Dle § 37 odst. 5 písm. b) citovaného zákona cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému (odstavec 4 písm. d)). Dle § 37 odst. 6 citovaného zákona výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1.500 Kč. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud má žalobcův požadavek na zaplacení jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1.500 Kč za neprokázání se platným jízdním dokladem při přepravní kontrole dne [datum] za zcela důvodný a žalobě vyhověl. Žalobce a žalovaný uzavřeli konkludentně smlouvu o přepravě osoby, žalovaný se neprokázal platným jízdním dokladem a žalovaný si nesplnil svou povinnost uhradit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému, když cestoval bez platného jízdního dokladu linkou metra [anonymizováno] provozovanou žalobcem. Požadovaná přirážka 1.500 Kč odpovídá čl. 8 bodu 4 Smluvních přepravních podmínek [anonymizováno] integrované dopravy. Výše požadovaného jízdného odpovídá Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy. Vedle jistiny požadoval žalobce úroky z prodlení, výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá § 1970 o.z. ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., soud proto žalobě jako oprávněně podané zcela vyhověl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jako „a.t.“), – předžalobní výzva + převzetí a příprava zastoupení + podání žaloby, dále z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 1.489 Kč (600 + 300 + 189 + 400) přiznal. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť pro stanovení jiné lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody. O platebním místě náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 149 odst. 1 o. s.ř.