4 C 209/2020-30 — Okresní soud v Jeseníku

Podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád soud v rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť se jedná o rozsudek, proti němuž není přípustné odvolání. Předmětem tohoto řízení zahájeného žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] je zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z žalované částky od [datum] do zaplacení jako úhrady za ošetření a pobyt v záchytné stanici žalobce dne [datum]. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil, žádné z tvrzení žalobce nerozporoval. Rozsudkem Okresního soudu v Bruntále ze dne 10. 2. 2020, č.j. [číslo jednací] byl žalovaný omezen ve svéprávnosti tak, že není schopen samostatně právně jednat vyjma běžných záležitostí každodenního života s tím, že jeho opatrovníkem byla jmenována [jméno] [celé jméno žalovaného]. Ta se jednání dne [datum] nezúčastnila, svou nepřítomnost nijak neomluvila. Soud po provedeném dokazování došel k tomuto závěru o skutkovém stavu: Dne [datum] byl žalovaný převezen do záchytné stanice žalobce, kde mu bylo poskytnuto nezbytné ošetření a následný pobyt v zařízení. Za tyto úkony žalobce vyúčtoval žalovanému částku [částka], a to písemným vyúčtováním ze dne [datum] se lhůtou splatnosti nejpozději do 8 dnů, tj. do [datum], svůj závazek však nesplnil. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou ze dne [datum] předanou k poštovní přepravě dne [datum]. Podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud na zjištěný skutkový stav aplikoval výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl ošetřen a hospitalizován v záchytné stanici žalobce a je proto povinen dle citovaného ustanovení § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. zaplatit zdravotnickému zařízení, které péči poskytlo, náklady na poskytnutou záchytnou službu, když přítomnost alkoholu u žalovaného byla zjištěna. Žalobci vznikly v souvislosti s hospitalizací žalovaného náklady ve výši [částka], na dluh žalovaný ničeho neuhradil. Soud proto žalobě jako oprávněné vyhověl, a to i co do požadovaných úroků z prodlení, které jsou požadovány za dobu, kdy se žalovaný nachází v prodlení s úhradou dluhu dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z paušální náhrady ve výši [částka] dle vyhl. č. 254/2015 Sb. za dva úkony, a to za výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle ust. § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 citované vyhlášky, když se jedná o spor, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobcem ve skutkové i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje [částka]. Náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobci nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2933/15, (odst. 16 a 19 nálezu), ze kterého vyplývá, že i na Vojenskou nemocnici, jakožto příspěvkovou organizaci zřízenou Ministerstvem obrany ČR a hospodařící tak s majetkem státu, je třeba nahlížet dle dosavadní judikatury Ústavního soudu ČR, dle které stát, který je vybaven příslušnými organizačními složkami, nemá důvod, aby výkon svých práv a povinností přenášel na soukromý subjekt (advokáta) a pokud tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako účelně vynaložené. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když pro stanovení delší lhůty k plnění či pro povolení splátek nebyly shledány žádné důvody.