10 C 197/2021-52 — Okresní soud v Jeseníku

Dle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 9 033,34 Kč, úroku z prodlení z částky 8 886,40 Kč za dobu od 2. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně a úroku z částky 8 886,40 Kč za dobu od 2. 9. 2020 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, kterou žalobce odůvodnil tím, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, žalované byl poskytnut kontokorentní úvěr k účtu až do výše 8 000 Kč, v případě porušení smluvních podmínek byl žalobce oprávněn účtovat sankční úrok splatný ke dni porušení smluvních podmínek stanovených žalobcem. Žalovaná překročila povolenou výši kontokorentního úvěru v červnu 2020. Žalobce zůstatek úvěru zesplatnil a vyzval žalovanou k o zaplacení dlužné částky, což žalovaná neučinila. Žalovaná částka 9 093,34 Kč sestává z nezaplacené jistiny 8 886,40 Kč, částky 146,94 Kč, která představuje smluvní úrok za dobu od 1. 8. 2020 do 1. 9. 2020 z částky 8 886,40 Kč ve výši 18,09 % ročně, dále žalobce požaduje úroky z prodlení a úrok z částky 8 886,40 Kč. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce a žalovaná uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě kterého získala žalovaná možnost povoleného přečerpání zůstatku na jejím bankovním účtu vedeném u žalobce číslo [bankovní účet] až do částky 8 000 Kč. Strany se dohodly na úrokové sazbě 18,9 % ročně z čerpaného kontokorentu s tím, že tato může být změněna za dohodnutých podmínek. Dopisem ze dne 6. 6. 2020 žalobce sdělil žalované, že její účet je ke dni 6. 6. 2020 blokován exekucí a vykazuje dluh po splatnosti ve výši 240 Kč, který vznikl přečerpáním limitu kontokorentu. Dopisem ze dne 5. 7. 2020 žalobce sdělil žalované, že její účet je blokován exekucí a vykazuje dluh po splatnosti ve výši 648 Kč vzniklý přečerpáním limitu kontokorentu. Dopisem ze dne 24. 7. 2020 žalobce sdělil žalované, že z důvodu opakovaného dlouhodobého nesplácení byla dne 24. 7. 2020 celková dlužná částka prohlášena za jednorázově splatnou a ke dni 24. 7. 2020 bylo pozastaveno právo čerpat kontokorentní úvěr. Výzvou ze dne 4. 9. 2020 vyzval žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky celkem ve výši 9 033,44 Kč sestávající se z nepovoleného přečerpání ve výši 8 886,40 Kč, řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 146,94 Kč s upozorněním na vymáhání v soudním řízení. Předžalobní výzvou ze dne 27. 4. 2021 vyzval opětovně žalobce žalovanou k zaplacení dlužné částky s tím s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o kontokorentním úvěru na jejím bankovním účtu vedeném u žalobce číslo [bankovní účet] až do úvěrového rámce 8 000 Kč. Žalovaná povolený úvěrový rámec přečerpala, proto žalobce prohlásil úvěr za splatný ke dni 24. 7. 2020 a vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky celkem ve výši 9 033,44 Kč sestávající se z nepovoleného přečerpání ve výši 8 886,40 Kč, smluvního úroku ve výši 146,94 Kč, a to za dobu od 1. 8. 2020 do 1. 9. 2020 z částky 8 886,40 Kč ve výši 18,09 % ročně. Soud proto žalobě vyhověl jak co do požadované jistiny a smluvních úroků z jistiny úvěru, když tyto nároky jsou v souladu se smlouvou o kontokorentním úvěru, kde se strany dohodly na úrokové sazbě 18,9 % ročně z čerpaného kontokorentu. Soud přiznal žalobci také právo na zaplacení požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaná se nezaplacením dlužné částky ocitla v prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. je tak povinna zaplatit rovněž úrok z prodlení, výše úroku z prodlení je souladná s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k plnění, podání žaloby). Lhůta k plnění byla stanovena třídenní dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.