11 C 97/2021-168 — Okresní soud v Jeseníku

1. Žalobou doručenou soudu dne 23. 9. 2021 se žalobci domáhali po žalovaném poskytnutí součinnosti k provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch společného jmění manželů – žalobců a) a b) k pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] (dále jako„ předmětný pozemek“), který vznikl rozdělením pozemku parc. [číslo] dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to tím, že 1) k [stát. instituce], odbor stavební úřad, podá ve smyslu § 82 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“), bezvadnou žádost o vydání rozhodnutí o dělení pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek] dle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [číslo] – [anonymizováno] [rok] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, a doručí žalobcům a) a b) rozhodnutí [stát. instituce], odbor stavební úřad, o žádosti podané dle bodu 1), a to ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho vydání. Žalobu žalobci odůvodnili tím, že podepsali s žalovaným kupní smlouvu, na základě které jim žalovaný měl převést předmětný pozemek, který měl vzniknout vydělením z jiného jeho pozemku (rozdělením pozemků). Žalovaní ani žalobce však neopatřili souhlas stavebního úřadu s dělením pozemku dle § 82 stavebního zákona a katastrální úřad proto neprovedl vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí a katastrální řízení o vkladu bylo zastaveno. Žalobcům se nepodařilo potřebný souhlas opatřit z vlastní iniciativy, když ten může být vydán dle citovaného ustanovení stavebního zákona pouze na žádost vlastníka děleného pozemku, kterým je žalovaný. Žalobci uvedli, že jedinou překážkou k tomu, aby nabyli vlastnické právo k předmětnému pozemku, je získání souhlasu s dělením pozemku dle § 82 stavebního zákona, což musí učinit žalovaný, po získání tohoto souhlasu katastrální úřad vloží vlastnické právo k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí, čímž k němu žalobci nabydou vlastnické právo. Dle žalobců se k součinnosti potřebné k provedení vkladu jejich vlastnického práva do katastru nemovitostí žalovaný v kupní smlouvě k předmětnému pozemku zavázal. 2. Žalovaný nezpochybnil uzavření kupní smlouvy k předmětnému pozemku, uvedl však, že kupní smlouva je absolutně neplatná, neboť zavazuje k plnění od počátku nemožnému – neexistujícímu pozemku, nadto od kupní smlouvy odstoupil. Dále uvedl, že jeho povinnost součinnosti se vztahuje pouze k podání návrhu na vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí, přičemž žádost o souhlas s dělením pozemku dle § 82 stavebního zákona je jiným procesním úkonem, odlišným od návrhu na vklad. Žalovaný dále namítl i promlčení práva žalobců žádat součinnost s odůvodněním, že výzva k odstranění vad návrhu na vklad vlastnického práva k předmětnému pozemku do katastru nemovitostí je datována 19. 9. 2018 a tedy již od tohoto okamžiku muselo být žalobcům zřejmé, že vklad trpí nedostatky, žaloba však byla podána až dne 23. 9. 2021. 3. Okresní soud v Jeseníku rozsudkem ze dne 12. 1. 2022, č.j. 11 C 97/2021-76, žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť dospěl k závěru, že kupní smlouva uzavřená mezi účastníky je platná, odstoupení žalovaného od této smlouvy platné není, žalovaného stíhá povinnost poskytnout požadovanou součinnost a právo domáhat se této součinnosti promlčeno není. Soud dovodil, že žalovaný je povinen poskytnout součinnost na výzvu žalobců, kteří mají jednak právo žádat součinnost, a to první den následující po dni, ve kterém byla uzavřena předmětná smlouva, a jednak právo na poskytnutí součinnosti, kdy toto právo se stalo dospělým po uplynutí lhůty bez zbytečného odkladu po doručení výzvy žalovanému dne 17. 6. 2021, což znamená, že tříletá promlčecí doba nemohla do podání žaloby dne 23. 9. 2021 uběhnout. 4. Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud uvedl, že sdílí názor okresního soudu o tom, že účastníci uzavřeli platnou kupní smlouvu, jejíž předmět je jasně vymezen a existentní (viz okresním soudem uváděné rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 256/2004). Rovněž tak sdílí právní argumentaci okresního soudu ohledně toho, že žalovanému jednoznačně dle smlouvy povinnost k součinnosti vznikla. V kupní smlouvě je v čl. V. uvedeno, že účastníci se zavazují vyvinout vzájemně potřebnou součinnost pro případ, kdy katastrální úřad vklad práva dle smlouvy zamítne nebo oznámí účastníkům řízení, že je potřeba návrh na vklad opravit či upravit tak, aby následně došlo ke vkladu práva. Takovou povinnost je potřeba chápat v širším slova smyslu a ujednání zde existuje z důvodu, aby došlo k naplnění účelu smlouvy, tj. došlo ke vkladu vlastnického práva, nikoliv pro účely odstraňování formálních vad návrhu. Odvolací soud se ztotožnil i se závěrem okresního soudu ohledně neplatnosti odstoupení žalovaného od kupní smlouvy pro údajnou nemožnost plnění a stavbu přístřešku. Ani odvolací soud nepovažuje toto odstoupení za platné a to z týchž důvodů jako okresní soud. Odvolací soud rovněž odmítl námitku žalovaného ohledně nevykonatelnosti petitu a soudního výroku tak, jak byl formulován, kdy dle odvolacího soudu je možno žalobní petit takto formulovat (viz rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 71 Co 526/2012). Odvolací soud se však neztotožnil s názorem okresního soudu ohledně toho, že nárok žalobců není promlčen. V souladu s ustálenou soudní praxí nese možnost vyvolání splatnosti závazku s sebou současně i právo věřitele vymáhat splnění závazku; pak (objektivně posuzováno) může své právo také vykonat. První objektivní možnost výkonu práva je dána okamžikem, kdy věřitel nejdříve mohl o splnění požádat. V těchto případech je třeba považovat za okamžik rozhodný pro počátek běhu promlčecí doby den bezprostředně následující dni, ve kterém dluh vznikl, a nikoliv až den, kdy došlo ke splatnosti dluhu. V daném případě se jedná o právo, které podléhá promlčení, a v rámci obecné tříleté promlčecí doby, která na daný případ dopadá, pak bylo nutné jak nárok uplatnit u soudu, tak i současně žalovaného vyzvat k plnění, neboť v daném případě věřitel je ten, kdo může splatnost dluhu vyvolat. Promlčecí doby – pro výzvu ke splnění povinnosti i pro uplatnění nároku u soudu jsou tedy dvě, avšak běží současně, přičemž promlčecí doby běží v obou případech od chvíle, kdy mohli žalobci vyvolat splatnost dluhu. Uvedené nastalo den následující po dni 21. 9. 2018, kdy jim byla doručena výzva katastrálního úřadu ze dne 19. 9. 2018, z níž se nepochybně dozvěděli o tom, že bude nutná součinnost žalovaného k provedení vkladu práva, tj. ode dne 22. 9. 2018 začala běžet tříletá promlčecí doba, která měla skončit dne 22. 9. 2022, tedy den před podáním žaloby. Dle odvolacího soudu je však třeba zabývat se tím, zda uplatněná námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, jak namítli žalobci, a zda nedošlo ve smyslu § 647 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ke stavění promlčecí doby. Za tím účelem odvolací soud uložil okresnímu soudu vyzvat žalobce k podrobnému doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k okolnostem, zda námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, a k doplnění tvrzení v tom směru, co se dělo mezi účastníky po dobu od 23. 1. 2018, kdy bylo zastaveno vkladové řízení o prvním podaném návrhu na vklad, do doby podání druhého návrhu na vklad dne 27. 8. 2021. 5. Žalobci uvedli, že v prvé řadě nesouhlasí s názorem odvolacího soudu, že počátek běhu promlčecí doby je nutno odvozovat od doručení výzvy katastrálního úřadu k odstranění nedostatků návrhu na vklad žalobcům, když rozhodný je podle nich až okamžik doručení této výzvy žalovanému, k čemuž došlo až dne 5. 10. 2018. Žalobci dále uvedli, že mezi účastníky byl původně přátelský vztah, žalovaný dojížděl do [část obce] zhruba 1x měsíčně na svůj pozemek, jenž se nachází v sousedství nemovitostí žalobců, nebo se stavil přímo u žalobců. Žalovaný pochází ze [obec] a má zde své rodiče. Po uzavření kupní smlouvy a zamítnutí prvního návrhu na vklad s ním žalobci tuto věci při jeho návštěvách projednávali. Do toho však vstoupil covid, kdy žalovaný přestal jezdit do lokality. Dne 21. 1. 2021 žalobci po předchozí ústní dohodě zajistili pro žalovaného zpracování žádosti o souhlas s rozdělením pozemku a žalovanému navrhli, že podání žádosti vyřídí na základě plné moci od žalovaného pro otce žalobců. Žalovaný nejprve ústně v telefonickém rozhovoru s touto možností souhlasil, dne 2. 2. 2022 se však žalobcům ozval, že tím nechce otce žalobců zatěžovat, a přislíbil, že jakmile přijede do [obec], žalobcům se ozve a celou záležitost dokončí. Žalovaný se však nedostavil a proto se účastníci dohodli, že příslušnou žádost žalobci nachystají a odešlou žalovanému, který buď žádos