3 C 122/2022-18 — Okresní soud v Jeseníku

V odůvodnění tohoto rozsudku uvede soud pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 157 odst. 4 o.s.ř.). Předmětem řízení je žaloba o zaplacení částky 6.500 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytování služby televizního vysílání prostřednictvím internetu [číslo]. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] jako poskytovatel a žalovaný jako uživatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] to služby televizního vysílání prostřednictvím internetu na dobu neurčitou. Strany sjednaly smluvní pokutu ve výši 1.500 Kč za prodlení s úhradou jakéhokoliv finančního závazku účastníka více než 30 dní a nevrácení, poškození nebo zničení přístupové karty. Strany dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 5.000 Kč za nevrácení, poškození nebo zničení zapůjčeného koncového zařízení – 1x [anonymizováno] (set-top box pro SAT TV). Žalovaný dne [datum] převzal 1 ks set-top boxu a 1 ks přístupové karty [číslo] Součástí smlouvy jsou Všeobecné podmínky a Ceník. Žalobce vyzýval žalovaného výzvou ze dne 7. 6. 2021 k úhradě dluhu ve výši 2.598 Kč za neuhrazené služby, které byly žalovanému poskytnuty na základě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo]. Žalobce vyzýval žalovaného předžalobní výzvou ze dne 11. 10. 2021 v souladu s Všeobecnými obchodními podmínek a reklamačního řádu žalobce vrátit zapůjčené technické zařízení nejpozději do 7 dnů od ukončení smlouvy. Žalobce oznámil žalovanému, že smlouva byla ukončena dne 30. 6. 2021 a žalovaný dosud technické zařízení nevrátil. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty 6.500 Kč za nevrácení technického zařízení ve lhůtě do 7 dnů od obdržení výzvy. Dle § 2193 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník dále jen o.z.) smlouvou o výpůjčce půjčitel přenechává vypůjčiteli nezuživatelnou věc a zavazuje se mu umožnit její bezplatné dočasné užívání. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, když účastníci řízení uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, žalovanému byla poskytnuta předmětná zařízení nutná k plnění účelu smlouvy, která po ukončení smlouvy nevrátil, pro případ nevrácení si účastníci sjednali přímo v uzavřené smlouvě smluvní pokutu ve výši po 5 000 Kč za nevrácení set-top boxu a po 1 500 Kč za nevrácení karty dle § 2048 o. z. Součástí smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací tak byla smlouva o výpůjčce dle § 2193 o. z, kdy po dobu plnění smlouvy žalobce žalované vypůjčil předmětná technická zařízení. Žalovaný povinnost vrátit technická zařízení (1 ks [anonymizováno]) a 1 ks přístupové karty nesplnil ve sjednané lhůtě, žalobci tak vzniklo právo na smluvní pokutu v požadované výši 6.500 Kč (1 x 5 000 Kč a 1 x 1 500 Kč), a to včetně úroku z prodlení, který je žalobcem požadován za dobu, kdy se žalovaný nachází v prodlení s úhradou dluhu, a ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Splatnost smluvní pokuty pak nastala dle § 573 o. z. a dle 7 denní lhůty k dobrovolnému plnění stanovené žalobcem (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 1.489 Kč (600 + 300 + 189 + 400) přiznal.