3 C 156/2022-26 — Okresní soud v Jeseníku

V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), odůvodnění rozhodnutí obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2. o. s. ř.). Předmětem řízení je pohledávka žalobce za žalovaným ve výši 6.157 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 30. 3. 2021 do zaplacení a náklady na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč, a to jako neuhrazený příspěvek do garančního fondu za [značka automobilu], [registrační značka], [VIN kód], který byl provozován bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., v době od 13. 7. 2020 do 20. 11. 2020. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobce vyzýval žalovaného výzvou ze dne 13. 1. 2021, odeslanou na adresu žalovaného, k úhradě nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ve výši 6.157 Kč za nepojištěné období od 13. 7. 2020 do 20. 11. 2020, tj. 131 dní, a to u osobního automobilu s objemem válců nad 1.350 cm3 do 1.850 cm3, [registrační značka]. Žalovaný byl v uvedené době provozovatelem a vlastníkem vozidla evidovaným v registru vozidel. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou odeslanou dne 2. 2. 2022 k úhradě příspěvku do garančního fondu a nákladů dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona, avšak bezvýsledně. Dle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb. výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle ustanovení § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním vymáháním práva na příspěvek. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, když žalobce požaduje po žalovaném zaplacení příspěvku do garančního fondu za nepojištěné vozidlo za dobu od 13. 7. 2020 do 20. 11. 2020, tj. 131 dní po 47 Kč za den, tj. celkem 6.157 Kč. Povinností žalovaného jako vlastníka či provozovatele vozidla je při absenci sjednání pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla uhradit žalobci příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno bez uvedeného pojištění, a to v souladu s ustanovením § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. Ustanovení § 4 odst. 4 zákona stanoví povinnost žalovanému uhradit i náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek, které činí 300 Kč dle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. K placení byl žalovaný řádně vyzván a svou povinnost v lhůtě nesplnil, soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl včetně úroku z prodlení dle zákonné sazby dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. (výrok I.). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobce byl ve věci zcela úspěšný. Náhrada nákladů řízení žalobce se sestává z odměny advokáta ve výši 600 Kč za 3 úkony právní pomoci po 200 Kč (§ 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. – předžalobní výzva, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, tj. celkem 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tj. celkem 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Tyto náklady žalobce vynaložil k účelnému uplatňování svého práva a soud tedy žalobci jejich náhradu v celkové výši 1.489 Kč (600 + 300 + 189 + 400) přiznal.