3 C 18/2020-115 — Okresní soud v Jeseníku

1. V odůvodnění tohoto rozsudku soud dle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jako „o. s. ř.“), uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť se jedná o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné dle § 202 odst. 2 o. s. ř. 2. Předmětem řízení je zaplacení částky 6.667 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok 18,9 % ročně z částky 6.667 Kč za dobu od 3. 9. 2018 do 1. 3. 2019 ve výši 469,6 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 9 % ročně z částky 6.667 Kč za dobu od 3. 9. 2018 do 1. 3. 2019 ve výši 258,11 Kč, dále úrok 18,9 % ročně z částky 6.667,02 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6.667,02 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy ze dne [datum], na základě které [právnická osoba], sídlem [adresa], [IČO], (dále jako„ právní předchůdce žalobce“), poskytla žalovanému kontokorentní úvěr k jeho účtu poskytnutému mu právním předchůdcem žalobce na základě smlouvy o účtu [číslo]. Žalovaný kontokorent přečerpal a pohledávky z úvěru byly postoupeny žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni 1. 3. 2019. 3. V řízení se vyskytoval cizí prvek daný tím, že žalovaný je státní občanem [anonymizováno] republiky a má bydliště na území [anonymizováno] republiky bylo nutné vyřešit otázku vlastní pravomoci a příslušnosti věc projednat a užití hmotného práva v projednávaném případě. Otázku mezinárodní příslušnosti posoudil krajský soud v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Krajský soud uzavřel, že pokud jde o mezinárodní příslušnost tuto je nutno posoudit dle článku 7 odst. 1 písm. b) nařízení Brusel I bis, neboť úvěr je služba a mezinárodně příslušné jsou tedy soudy členského státu dle místa, kde služba byla nebo měla být poskytnuta (tj. místo, kde byl nebo měl být úvěr vyplacen) s tím, že pokud je zasílán na účet u české banky, je plněno v České republice Smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyní [právnická osoba], se sídlem v České republice, jež na území České republiky působí a provozuje svou činnost. Úvěr byl žalovanému poskytnut taktéž na území České republiky a zároveň zaslán na úvěrový účet vedený na území České republiky. V projednávané věci je nutno aplikovat ustanovení článku 5 a ustanovení článku 7 odst. 1 písm. a), b) odrážka druhá nařízení Brusel I bis, podle něhož osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Místem plnění je pak v případě poskytování služeb místo na území členského státu, kde služby podle smlouvy byly nebo měly být poskytnuty, což je v daném případě Česká republika. U mezinárodní příslušnosti dle článku 7 nařízení Brusel I bis je místěn příslušný soud dle místa, kde služby (úvěr) měly (měly být) poskytnuty, tj. místo, kde byl nebo měl být úvěr vyplacen, což se v dané případě stalo v [obec], v obvodu Okresního soudu v Jeseníku, který je tak i místně příslušný k projednání uvedené věci. Pokud jde o rozhodné právo, zdejší soud má za to, že základem je smlouva o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu. Tato smlouva se řídí čl. 4 odst. 1 písm. b) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. 6. 2008 (Nařízení Řím I), a dále při aplikaci čl. 6 odst. 4 písm. a) citovaného nařízení právním řádem českým. Rozhodným právem pro danou věc je hmotné právo české. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. [právnická osoba], tedy právní předchůdce žalobce, a žalovaný uzavřeli v [obec] dne [datum] smlouvu o účtu, na základě kterého byl k témuž dni žalovanému otevřen účet číslo [bankovní účet] vedený v českých korunách. V [obec] dne [datum] právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které získal žalovaný možnost povoleného přečerpání zůstatku na účtu až do částky 5.000 Kč. Strany se dohodly na úrokové sazbě 18,9 % ročně s měsíčním úročením ke konci měsíce z čerpaného kontokorentu, dále se dohodly, že v případě porušení podmínek smlouvy může právní předchůdce žalobce okamžitě zesplatnit veškeré nároky z kontokorentního úvěru. Žalovaný nebyl oprávněn přečerpat poskytnutý úvěrový limit a dále bylo sjednáno, že veškeré nesplacené úroky a další poplatky se k poslednímu dni v měsíci přičtou k nezaplacené jistině úvěru, a to i přes úvěrový limit. Právní předchůdce žalobce prověřoval úvěruschopnost žalovaného tak, že tento mu sdělil, že je zaměstnán, je vyučen, je svobodný, bydlí u rodičů, svůj příjem tvrdil ve výši [částka], uvedl, že nemá další splátky ani příjmy, příjem doložil výpisy z účtu. Dle výpisu z účtu za období od 1. 1 2017 do 31. 1. 2017 měl žalovaný na svém účtu počáteční zůstatek 11,27 Kč, na účet obdržel v tomto měsíci 16.461 Kč, z účtu odešlo 16.568,31 Kč a konečný zůstatek byl - 96,04 Kč, za období od 1. 2. 2017 do 28. 2. 2017 měl žalovaný na svém účtu počáteční zůstatek - 96,04 Kč, na účet celkem přišlo 14.907 Kč, z účtu odešlo 14.932,32 Kč a konečný zůstatek účtu tak činil - 121,36 Kč, v období od 1. 3. 2017 do 31. 3. 2017 měl žalovaný na svém účtu počáteční zůstatek - 121,36 Kč, na účet obdržel v tomto měsíci 17.645 Kč, z účtu odešlo 16.575,72 Kč konečný zůstatek účtu tak činil - 72,08 Kč, v období od 1. 4. 2017 do 30. 4. 2017 měl žalovaný na svém účtu počáteční zůstatek - 72,08 Kč, na účet obdržel v tomto měsíci 27.567 Kč, z účtu odešlo 27.512,08 Kč a konečný zůstatek účtu tak činil - 17,16 Kč. K 31. 12. 2017 žalovaný přečerpal úvěrový limit a stav jeho účtu byl - 5.124,03 Kč, k 31. 1. 2018 pak byl stav účtu žalovaného - 5.102,83 Kč. Dopisem z 3. 9. 2018 právní předchůdce žalobce sdělil žalovanému, že přes opakované upomínání je na jeho účtu stále nepovolený záporný zůstatek, a to po dalším úročení ve výši 6.667,02 Kč jistiny a 24,44 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení. Dne 3. 9. 2018 byla proto pohledávka z účtu převedena na evidenční účet pohledávek, právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k neprodlené úhradě celé dlužné částky. Dne [datum] právní předchůdce žalobce s žalobcem uzavřeli dohodu, na základě které se právní předchůdce zavázal žalobci postoupit závazky specifikované k příloze č. 1 k této smlouvě s účinností ke dni uhrazení dohodnuté ceny žalobcem s tím, že v příloze ke smlouvě je uvedena i pohledávky právního předchůdce žalobce za žalovaným z titulu předmětné smlouvy a úplata byla žalobcem uhrazena dne 1. 3. 2019. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 11. 2019 podanou k poštovní přepravě téhož dne, vyzval zástupce žalobce žalovaného k zaplacení dlužné částky s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. 5. Po právní stránce posoudil soud věc takto. 6. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ z. s. ú.“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle § 86 odst. 1, 2 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Dle § 87 odst. 1 z.s.ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jis